Pontus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.43b - Opraveno pomocí WP:WCW (Parametr končí zalomením)
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 47:
}}
 
'''spermie'''
'''Pontus''' ([[Řečtina|řecky]] Πόντος – ''Pontos'', což znamená „moře“) byl název oblasti a někdejšího [[starověk]]ého království, rozkládajícího se na jižním břehu [[Černé moře|Černého moře]] (''Pontos Euxeinos''). Do historie se tato země začala zapisovat na konci „[[Temné období|temného období]]“, kdy [[Iónie|iónští]] [[Řekové]] nejprve prozkoumali a posléze kolonizovali severní pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. Řekové užívali výrazu ''Pontos'' pro různé kraje ležící při Černém moři. Přesné konotace se však tento pojem dočkal až po založení pontského království v průběhu [[Války diadochů|válek diadochů]] následujících po [[Alexandr Veliký|Alexandrově]] smrti. Teprve tehdy se termín Pontus ujal jako označení severovýchodní [[Anatolie]]. V současnosti je toto území součástí [[Turecko|Turecka]].
 
'''PontusP''' ([[Řečtina|řecky]] Πόντος – ''Pontos'', což znamená „moře“) byl název oblasti a někdejšího [[starověk]]ého království, rozkládajícího se na jižním břehu [[Černé moře|Černého moře]] (''Pontos Euxeinos''). Do historie se tato zeměemě začala zapisovat na konci „[[Temné období|temného období]]“, kdy [[Iónie|iónští]] [[Řekové]] nejprve prozkoumali a posléze kolonizovali severní pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. Řekové užívali výrazu ''Pontos'' pro různé kraje ležící při Černém moři. Přesné konotace se však tento pojem dočkal až po založení pontského království v průběhu [[Války diadochů|válek diadochů]] následujících po [[Alexandr Veliký|Alexandrově]] smrti. Teprve tehdy se termín Pontus ujal jako označení severovýchodní [[Anatolie]]. V současnosti je toto území součástí [[Turecko|Turecka]].
 
== Geografie ==
Řádek 117 ⟶ 119:
Třebaže Mithridatés už nepředstavoval pro Římany takovou hrozbu jako zpočátku, v boji proti nim přesto dokázal pokračovat s menšími přestávkami takřka dalších dvacet let. Jeho konečná porážka v roce [[64 př. n. l.]] Pontus definitivně uvrhla do římské sféry vlivu. Po dobytí Pontu [[Pompeius|Pompeiem]] byla západní polovina země Římany anektována a spojena se sousední Bithýnií v provincii '''''Bithynia et Pontus'''''. Římany obsazená část, tzv. ''Ora pontica'', ovšem zahrnovala pouze pobřeží mezi městy [[Heraclea Pontica|Hérakleia]] ([[Karadeniz Ereğli]]) a Amisus. Od těchto dob nazývali Římané Pontem východní polovinu této dvojité provincie. V průběhu [[Římské občanské války|římských občanských válek]] se Pontus ještě jednou nakrátko objevil na scéně světových dějin, nicméně jen do okamžiku, kdy [[Julius Caesar]] rozdrtil vojsko krále [[Farnakés II. Pontský|Farnaka II.]] v [[Bitva u Zely|bitvě u Zely]]. Po tomto vítězství poslal Caesar [[Římský senát|římskému senátu]] onu proslulou zprávu „[[Veni, vidi, vici]]“.
 
Kontrolu nad východní polovinou království přenechali Římané [[klient]]ským, pro-římským vládcům domácího či [[Galatie|galatského]] původu. Tento přístup odpovídal soudobé římské politice v [[Orient]]u, která se vyhýbala přímému záboru zdejších teritorií, dokud tato nedosáhla určitého stupně civilizace a vnitřního pořádku. Teprve za vlády císaře [[Nero]]na v letech [[64 n. l.]] až [[65 n. l.]] bylo celé někdejší pontské království podřízeno římské správě. Jak již bylo uvedeno výše, obyvatelé Pontu byli velmi dovední kováři. Jejich železné výrobky byly proto vyváženy do širokého okolí. Úrodné nížiny Pontu produkovaly ovoceovce všeho druhu, včetně třešní, které prý odsud Říman [[Lucullus]] přinesl poprvé do Evropy. Vývoz vinné révy, dřeva, vosku, obilí a různých jiných komodit přispíval k blahobytu této provincie. Po správní reorganizaci [[Římská říše|římské říše]] na konci [[3. století]], za vlády [[Diocletianus|Diocletiana]], byla oblast Pontu rozdělena do čtyř provincií: ''Paphlagonia'', ''Diospontus'' (přejmenovaný [[Konstantin Veliký|Konstantinem]] na ''Helenopontus''), ''Pontus Polemoniacus'' a ''Armenia Minor'', které spadaly do pontské [[diecéze]] (''Dioecesis Pontica''). Toto správní členění přetrvalo až do konce [[7. století]], kdy bylo nahrazeno byzantským systémem vojenských okrsků ([[thema]]). Šíření [[křesťanství]] započalo v Pontu již na konci [[1. století]] a brzy zapustilo zejména ve městech silné kořeny, čehož si povšimnul [[Plinius mladší]]. Ve vnitrozemí se však proces [[christianizace]] rozvinul teprve ve 3. století.
 
=== Byzantinci, Osmané a současnost ===