Frankfurtský parlament: Porovnání verzí

Přidáno 16 bajtů ,  před 2 lety
+wikilink
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8))
(+wikilink)
Parlamentu chyběla hlava státu i vláda a volby nesvolal Německý spolek, takže mu chyběla [[legitimita]]. Proto jej hlavní evropské mocnosti, zejména Francie a Rusko neuznaly. Levice chtěla revoluční ustavení moci, velká většina však odhlasovala kompromisní řešení: „Říšským zákonem“ z 28. června 1848 vznikla provizorní ústřední moc pro Německo. Místo hlavy státu byl zvolen „říšský správce“ (''Reichsveweser''), arcivévoda [[Jan Habsbursko-Lotrinský]], ministerský předseda a vláda.
 
Parlament musel kromě toho řešit řadu krizí. Pruská armáda z pověření Německého spolku obsadila [[Šlesvicko-Holštýnsko]], ale na nátlak evropských mocností musela 26. srpna 1848 uzavřít příměří. To parlament zprvu odmítl, protože chtěl Šlesvicko-Holštýnsko připojit k Říši, a přijal je až po dlouhých jednáních 16. září. To vyvolalo novou vlnu bouří a násilností, které musela rozhánět pruská a a rakouská armáda. Dva liberální poslanci byli zavražděni. Když při říjnovém povstání ve Vídni musela vláda z města uprchnout, chtěl parlament mezi oběma stranami vyjednávat. Rakouská vláda však povstání potlačila a dala popravit levicového poslance [[Robert Blum|Roberta Bluma]]. Tím se projevila bezmoc Frankfurtského parlamentu.
 
Největším problémem byl územní rozsah budoucího Německa, otázka neněmeckých oblastí Pruska a hlavně Rakouska. Parlament sice odhlasoval, že Čechy a Morava jsou částí Německé říše, ale [[velkoněmecká koncepce]], kterou zastávala hlavně levice, nakonec prošla jen s vyloučením [[Uhersko|Uherska]]. Císař František I. však rezolutně odmítl rozdělení Rakouska a ministerský předseda [[Felix Schwarzenberg]] prosazoval začlenění celého Rakouska, sněm přesto v prosinci 1848 přešel k maloněmecké koncepci bez rakouské účasti. Navrhovaná ústava však s pozdějším přístupem Rakouska počítala.