Občanská válka v Sýrii: Porovnání verzí

Nejvýznamnější stranou konfliktu je vláda prezidenta [[Bašár al-Asad|Bašára al-Asada]], která se snaží potlačit povstání a udržet si nebo znovu získat kontrolu nad pokud možno velkou částí země. Na její straně stojí velká většina obyvatel [[Alavité (sekta)|alávitského]] vyznání a&nbsp;většina příslušníků ostatních náboženských menšin. Vojenskou, finanční a materiální podporu ze zahraničí dostává především od [[Rusko|Ruska]], [[Írán]]u a [[Šíité|šíitské]] organizace [[Hizballáh]] z&nbsp;[[Libanon]]u. Rusko má v&nbsp;Sýrii zhruba 5&nbsp;000-10&nbsp;000 příslušníků svých [[Ozbrojené síly Ruské federace|ozbrojených sil]] včetně leteckého personálu, kromě toho působí v&nbsp;zemi větší počet ruských vojenských poradců.<ref name="ruské síly">HAUSNER, Joseph: Syrien: Wie viel Feuerkraft Trump und Putin haben (Sýrie: Kolik palebné síly mají Trump a Putin),. [[Focus]], [https://www.focus.de/politik/ausland/nach-drohung-des-us-praesidenten-syrien-wie-viel-feuerkraft-trump-und-putin-haben_id_8756832.html], 13.&nbsp;dubna 2018 (německy).</ref> Dále se konfliktu účastní syrští [[Kurdové]], kteří usilují o&nbsp;co největší autonomii až samostatnost svých zčásti roztříštěných teritorií. Ze zahraničí se jim dostává podpory mj. od [[Spojené státy americké|Spojených států]], které v&nbsp;březnu 2017 vyslaly do Sýrie kolem 950 vojáků za účelem boje proti [[Islámský stát|Islámskému státu]]<ref>GIBBONS-Neff: U.S. military likely to send as many as 1,000 more ground troops into Syria ahead of Raqqa offensive, officials say. [[The Washington Post]], [https://www.washingtonpost.com/news/checkpoint/wp/2017/03/15/u-s-military-probably-sending-as-many-as-1000-more-ground-troops-into-syria-ahead-of-raqqa-offensive-officials-say/], 15.&nbsp;března 2017 (anglicky)</ref> a&nbsp;zřídily svoji základnu u&nbsp;severosyrského města Manbidž. V současnosti je zde asi 2000&nbsp;příslušníků amerických ozbrojených sil. Kurdové jsou však od začátku roku 2018 terčem zesílených útoků ze strany [[Turecko|Turecka]], zvláště v&nbsp;oblasti města [[Afrín]] na západ od řeky [[Eufrat]]u. [[Turecké ozbrojené síly|Turecká armáda]] obsadila [[Turecká invaze do Afrínu|Afrín a&nbsp;okolí]] v&nbsp;březnu 2018. V&nbsp;určitých fázích ozbrojeného konfliktu spolupracovali Kurdové také se syrskou armádou, zvláště při dobývání [[Aleppo|Aleppa]].

 

 

Důležitou povstaleckou silou byly až zhruba do konce roku 2017 extrémní [[islamismus|islamisté]] usilující o obnovení [[kalifát]]u či vybudování jiné pravé islámské říše. Tito jsou reprezentováni navzájem soupeřícími uskupeními [[Islámský stát|Islámským státem]] (IS) a&nbsp;[[Al-Káida|Al-Káidou]]. Al-Káida se postupem času přetvořila ve [[Fronta an-Nusrá|Frontu an-Nusrá]]. Na její straně bojují jednak místní radikálové, jednak [[Mudžáhid|mudžáheddíni]] z&nbsp;celého světa, a&nbsp;podporu dostávají - na neoficiální úrovni od tamních radikálních kruhů - ze Saudské Arábie, Kataru a&nbsp;dalších arabských států a&nbsp;z&nbsp;počátku také od Turecka.<ref>http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/erdogan-je-spojenec-islamskeho-statu-tvrdi-vudce-kurdu/r~3269f62a3f4511e5adcb0025900fea04/</ref><ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21534</ref><ref>http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/1391740</ref><ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/1528592-kdyz-clen-nato-spolupracuje-s-teroristy</ref> Islámský stát je terčem útoků ze strany celé řady zemí, počínaje Spojenými státy a&nbsp;Ruskem<ref>http://www.dailymail.co.uk/news/article-3226369/ISIS-crosshairs-Britain-carrying-daily-missile-strikes-Iraq-destroy-bunkers-trucks-boats-stockpile-deadly-weapons.html</ref> a&nbsp;v&nbsp;současnosti konče Tureckem. Jeho hlavní město [[Rakka]] bylo 16.&nbsp;října 2017 osvobozeno bojovníky [[Syrské demokratické síly|Syrských demokratických sil]] pod kurdským velením a&nbsp;s&nbsp;podporou USA. V&nbsp;současnosti je IS v&nbsp;Sýrii již téměř poražen, stejně jako v&nbsp;sousedním [[Irák]]u.