Wikipedie

Sebepřijetí: Porovnání verzí

pojem
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JakTe (diskuse | příspěvky)
123 editací
Založení stránky
značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru
(Žádný rozdíl)

Verze z 24. 3. 2019, 22:21

Sebepřijetí je přijetí sebe sama.

Definice

Vlastní přijetí lze definovat jako:

  • povědomí o silných a slabých stránkách,
  • realistické (přesto subjektivní) hodnocení talentu, schopností a obecné hodnoty, a
  • pocity uspokojení s vlastním já navzdory nedostatkům a bez ohledu na minulé chování a volby[1][2]

V klinické psychologii a pozitivní psychologii je samozřejmý předpoklad přijetí změny. Toho lze dosáhnout zastavením kritiky a řešení vad vlastního já a poté jejich přijetím, aby existovaly uvnitř vlastního já. To znamená, že se v některých částech toleruje být nedokonalý.

Někteří rozlišují mezi podmíněným a bezpodmínečným přijetím.[3]

Vlastnosti

Osoba, která dosáhla vysoké hodnoty v oblasti vlastního přijetí:

  • má pozitivní sebevědomí,
  • uznává a přijímá všechny aspekty sebe sama (včetně dobrých a špatných),
  • není sebekritický nebo zmatený ohledně své identity, a
  • si nepřejí, aby se odlišovali od toho, kým už jsou.[4]

Vztah k pozitivní psychologii

S ohledem na pozitivní psychologii, sebepřijetí, jako součást eudaimonického štěstí (EWB), je indikátor a míra duševního zdraví[5][6]. Například, Alfred Adler, zakladatel individuální psychologie, zjistil, že lidé, kteří si mysleli, že jsou méněcenní, také spatřovali méněcennost ostatních.

Psychologický přínos

Mezi psychologické přínosy sebepřijetí patří regulace náladovosti, zmírnění symptomů deprese, zvýšení pozitivních emocí.[7]

Mezi další psychologické přínosy patří:

  • větší pocit svobody,
  • méně strachu z neúspěchu,
  • nárust vlastní hodnoty,
  • větší nezávislost (autonomie),
  • větší sebeúcta,
  • menší touha získávat souhlas ostatních,
  • méně sebekritiky a více sebelaskavosti, když se se objeví problémy,
  • touha žít život pro sebe (a ne pro ostatní) a
  • schopnost přijmout více rizik bez obav z následků.[8]

Sebepřijetí je také považováno za nezbytné pro dobré duševní zdraví.[9]

Fyzický přínos

Kromě psychických přínosů může mít sebepřijetí také fyzické přínosy[10]. Výsledky studie z roku 2008 ukazují, že starší ženy s vyšší úrovní pozitivních vztahů s ostatními a sebepřijetí ukázaly nižší hladiny glykosylovaného hemoglobinu, což je marker hladiny glukózy / inzulínové rezistence[11].

Terapeutické metody

Mezi terapeutické metody, které se zaměřují na sebepřijetí patří:

  1. ↑ Six Domains of Psychological Well-being. Psychology Today [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SHEPARD, Lorrie A. Self-Acceptance: The Evaluative Component of the Self-Concept Construct. American Educational Research Journal. 1979, roč. 16, čís. 2, s. 139. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 0002-8312. DOI 10.2307/1162326. (anglicky) 
  3. ↑ Strength of self-acceptance : theory, practice, and research. New York, N.Y.: Springer 1 online resource (xix, 288 pages) s. Dostupné online. ISBN 9781461468066, ISBN 146146806X. OCLC 841813065 
  4. ↑ RYFF, Carol D.; SINGER, Burton H. Know Thyself and Become What You Are: A Eudaimonic Approach to Psychological Well-Being. Journal of Happiness Studies. 2008-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 13–39. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 1573-7780. DOI 10.1007/s10902-006-9019-0. (anglicky) 
  5. ↑ RYAN, Richard M.; HUTA, Veronika; DECI, Edward L. Living well: a self-determination theory perspective on eudaimonia. Journal of Happiness Studies. 2008-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 139–170. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 1573-7780. DOI 10.1007/s10902-006-9023-4. (anglicky) 
  6. ↑ SIN, Nancy L.; LYUBOMIRSKY, Sonja. Enhancing well-being and alleviating depressive symptoms with positive psychology interventions: a practice-friendly meta-analysis. Journal of Clinical Psychology. 2009, roč. 65, čís. 5, s. 467–487. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 1097-4679. DOI 10.1002/jclp.20593. (anglicky) 
  7. ↑ ScienceDirect. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. DOI 10.1016/j.paid.2010.05.041. 
  8. ↑ Radiate Self-Acceptance. Psychology Today [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SHEPARD, Lorrie A. Self-Acceptance: The Evaluative Component of the Self-Concept Construct. American Educational Research Journal. 1979, roč. 16, čís. 2, s. 139. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 0002-8312. DOI 10.2307/1162326. (anglicky) 
  10. ↑ RYAN, Richard M.; HUTA, Veronika; DECI, Edward L. Living well: a self-determination theory perspective on eudaimonia. Journal of Happiness Studies. 2008-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 139–170. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 1573-7780. DOI 10.1007/s10902-006-9023-4. (anglicky) 
  11. ↑ RYFF, Carol D.; SINGER, Burton H. Know Thyself and Become What You Are: A Eudaimonic Approach to Psychological Well-Being. Journal of Happiness Studies. 2008-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 13–39. Dostupné online [cit. 2019-03-24]. ISSN 1573-7780. DOI 10.1007/s10902-006-9019-0. (anglicky) 
  12. ↑ Hoʻoponopono. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 888882152. 
  13. ↑ JAKUB., Tenčl,. Lovefullness : terapeutická metoda sebepřijetí. [Česko]: [s.n.] 29 nečíslovaných stran s. Dostupné online. ISBN 9788026082859, ISBN 8026082850. OCLC 920662542 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sebepřijetí&oldid=17073770“