Verze z 1. 12. 2018, 16:26 editovat DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m →‎Historie, popis a zánik divadla: typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 3. 2019, 14:33 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: \| typ = městské divadlo \| zaměření = [[činohra]], [[opera]] \| zřizovatel = \| styl = [[neoklasicismus]], [[neorokoko]] \| architekt = [[Josef Niklas]] \| doba stavby = [[1858]]-[[1859]] \| datum otevření = [[24. dubna]] [[1859]] \| přestavby = \| ředitel = \| umělecký šéf = \| loc-map = \| adresa = \| web = }} '''Novoměstské divadlo''' (''Neustädter Theater'', také '''divadlo před Koňskou branou''') byla velká dřevěná divadelní budova v [[Praha\|Praze]], kde se v 60. a 70. letech [[19. století]] hrálo české i německé divadlo. Stála zhruba na místě nynější [[Státní opera Praha\|Státní opery Praha]] v blízkosti [[Praha hlavní nádraží\|Hlavního nádraží]]. == Historie, popis a zánik divadla == Novoměstské divadlo bylo předchůdcem budovy dnešní [[Státní opera Praha\|Státní opery Praha]] na pozemku někdejší zahrady usedlosti [[Smetanka (usedlost na Vinohradech)\|Smetanka]]. Bylo provozováno v letech 1859 – 1885. Vzniklo z iniciativy ředitele [[Stavovské divadlo\|Stavovského divadla]] [[Franz Thomé\|Franze Thomé]] (1807-1872), který zadal projekt profesoru techniky [[Josef Niklas\|Josefu Niklasovi]] (1817-1877). Pro stavbu nového divadla Thomé vybral pozemek za [[~~Hradba\|hradbami~~hradba]]mi v dolní části zahrady u usedlosti Smetanka, v místech dnešní Státní opery (mezi ulicemi Vinohradská, Wilsonova a Legerova). Tento pozemek patřil rodině Bachhleiblově. Vzhledem k tomu, že Praha byla v té době pevnostním městem, muselo stavbu povolit i zemské velitelství (K. K. Landes-General-Commando). Zemské velitelství dalo 21. listopadu 1857 ke stavbě dřevěného divadla souhlas. Už 17. listopadu předložil právní zástupce Františka Thomého vinohradské obci plány, které vypracoval architekt Josef Niklas (1817–1877). Vinohradská obec stavbu 20. listopadu schválila. Jelikož Thomé se v roce 1858 ještě nestal oficiálním ředitelem [[Stavovské divadlo\|zemského divadla]], podepsal smlouvu s majiteli pozemků vedle něj také [[Johann August Stöger\|J. A. Stöger]]. Pozemek pro zbudování letního krytého divadla si pronajali na 15 let. Kromě povolení k pořádání divadelních a hudebních produkcí dostali povolení vybudovat v zahradě samostatnou [[Restaurace (pohostinství)\|restaurační budovu]]. Stavba začala v červnu 1858, postupovala však pomalu. Divadlo zahájilo svoji divadelní sezónu 24. března 1859. Pro návrh Novoměstského divadla Niklas využil tehdy častý vzor architektů – novorenesanční [[Semperoper\|Královské dvorní divadlo v Drážďanech]] od [[Gottfried Semper\|Gottfrieda Sempera]], postavené v letech 1838–1841 (1869 vyhořelo). Novoměstské divadlo proto bylo dřevěnou replikou prvního drážďanského divadla. Sál hlediště měl půlkruhovou dispozici, se dvěma řadami lóží a galerií, zakrývala ho nízká [[kopule]] s bohatou [[Arkáda (architektura)\|arkaturou]] polokruhových oken v [[~~Tambur\|tamburu~~tambur]]u. Jednotlivá patra prolamovala pravoúhlá a polokruhová okna, v úrovni prvního patra obíhala hlediště terasa. Přechod u napojení na pravoúhlé jeviště byl tvořen nižšími [[~~Rizalit\|rizality~~rizalit]]y se schodišti. Oponu a strop se scénami z českého i německého dramatu a opery namaloval [[Carlo Brioschi]], spolumajitel jedné z dílen na výrobu dekorací ve Vídni. Divadlo mělo celkem 1241 sedadel, místa ke stání se nacházela v přízemí. Celkem se do divadla vešly tři, při návalu až čtyři tisícovky diváků. Divadlo bylo kryté a osvětlené plynem. Protože se ale nedalo vytopit, hrávalo se v něm převážně v létě a na podzim: Další nevýhodou, vedle zimy a hluku z nedaleké dráhy i restaurace, byl přístup k divadlu. Vedl zahradou – v době dešťů plné bláta. Divadlo sloužilo k uvádění výpravných kusů, pro které již [[Stavovské divadlo\|stará budova na Ovocném trhu]] nedostačovala. V divadle se hrála německá i česká představení činoher a oper. V roce 1864 se zde uskutečnily oslavy 300. výročí narození [[William Shakespeare\|Williama Shakespeara]] spojené s proslulými průvody kostýmovaných shakespearovských postav po Praze, které na svých obrazech zachytil malíř [[Karel Purkyně]] (1834-1867). Česká představení se hrávala většinou odpoledne od půl čtvrté, německá večer od sedmi hodin. V zimě se v Novoměstském divadle pořádaly reduty (asi hudební představení), [[~~Ples\|plesy~~ples]]y, [[Cirkus\|cirkusová představení]] a různé atrakce. K redutám se divadlo zvlášť upravovalo, rovněž k cirkusovým představením se musela zřídit v přízemí [[manéž]] a zvenčí se přistavovaly konírny. Do dějin české opery se Novoměstské divadlo zapsalo mimo jiné premiérami oper ''Dalibor'' [[Bedřich Smetana\|Bedřicha Smetany]] (16.5.1868 v den položení základního kamene k Národnímu divadlu), ''Břetislav'' [[Karel Bendl\|Karla Bendla]] (18.9.1870) a ''Zakletý princ'' [[Vojtěch Hřímalý mladší\|Vojtěcha Hřímalého]] (13.5.1872). Řádek 41: \| příjmení = Vrbka \| jméno = Tomáš \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Státní opera Praha opera 1888–2003 : historie divadla v obrazech a datech \| vydání = První \| vydavatel = Státní opera Praha a nakladatelství Slovan Řádek 50: \| počet stran = 600 \| strany = 24 \| isbn = 80-239-2831-7. }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = \| jméno = \| titul = Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě \| periodikum = www.theatre-architecture.eu \| vydavatel = \| url = http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=497 \| datum vydání = \| jazyk = en, cs \| datum přístupu = 2018-05-27 }}</ref> == Reference == Řádek 71: \| příjmení = Vrbka \| jméno = Tomáš \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Státní opera Praha : opera 1888–2003 : historie divadla v obrazech a datech. \| vydání = První Řádek 79: \| rok = 2004 \| počet stran = 600 \| strany = \| isbn = 80-239-2831-7 }} * {{Citace monografie \| příjmení = Javorin \| jméno = Alfred \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Divadla a divadelní sály v českých krajích 1.díl, Divadla \| vydání = 1 Řádek 93: \| rok = 1949 \| počet stran = 318 \| strany = \| isbn = }}

Novoměstské divadlo: Porovnání verzí