Počátky pionýrského hnutí v Československu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Vývoj po roce 1948: odkaz viz též
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 35:
== Organizační struktura ==
Organizační základnou PO ČSM se staly pionýrské skupiny, které okresní výbory ČSM zakládaly na všeobecně vzdělávacích školách a v dětských domovech při počtu nejméně pěti pionýrů. V období letních prázdnin se Pionýrské skupiny zakládaly i v pionýrských táborech. Vedením pionýrské skupiny pověřoval Okresní výbor ČSM stálé skupinové vedoucí z tzv. ''vyspělých a pro tuto práci připravených členů ČSM''. Činnost pionýrské skupiny pod vedením skupinového vedoucího organizovala skupinová rada, která byla volena na dobu školního roku z řad pionýrů a členů skupiny. Pionýrská skupina se skládala z oddílů, který měl nejméně 20 pionýrů a zpravidla sdružoval pionýry z jedné třídy. V čele pionýrského oddílu stál vedoucí, který byl získáván především ze svazáků pracujících na závodech a vesnicích a ve školských organizacích ČSM nebo také z řad rodičů a starších komunistů z patronátních závodů. Vedením pionýrských oddílů pověřoval OV ČSM na doporučení základních organizací vyspělé členy ČSM. Práci vedoucího oddílu řídil skupinový vedoucí. Veškerou činnost oddílu vedle oddílového vedoucího organizovala oddílová rada, která byla volena na dobu školního roku z řad pionýrů (členů oddílu). V oddílech jisker vykonávali funkci vedoucích oddílů starší ''zkušení'' pionýři.<ref>Socialistická zákonnost, 10.06.1963, s. 236: К otázce právního postavení a odpovědnosti stálých vedoucích pionýrských skupin, vedoucích oddílů a vedoucích oddílů jisker.</ref> Po přijetí zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (§ 30), pečoval o výchovu dětí ''v nerozlučné jednotě'' s rodiči také stát a společenská organizace Československý svaz mládeže a jeho pionýrská organizace.<ref>Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině.</ref>
 
=== Skupinová rada a pionýrský aktiv ===
 
{{Citace|Usilujeme o to, aby práce družin, oddílů a skupin měla jasné ideové zaměření v duchu komunistické výchovy. Ideová výchova pionýrů musí být stále středem naší pozornosti. To vše platí dvojnásob o pionýrském aktivu. Jeho ideová výchova by měla být nedílnou a nejdůležitější součástí práce vedoucích i všech pionýrských pracovníků s aktivem.|Z projevu na III. plenárním zasedání Ústřední rady PO ČSM<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Za další rozvoj iniciativy, aktivity a samostatnosti dětí v PO ČSM {{!}} Časopis Pedagogika ISSN 0031-3815 (Print), ISSN 2336-2189 (Online)
| periodikum = pages.pedf.cuni.cz
| url = http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=5798&lang=cs
| datum přístupu = 2019-03-24
}}</ref>}}
 
=== Stálý skupinový vedoucí ===
Práva a povinnosti stálého skupinového vedoucího upravoval pracovní řád stálých vedoucích, který byl uveřejněn ve Věstníku ministerstva školství a kultury, ročník 18, sešit 16 z 10. června 1962, č. 49. Podle tohoto pracovního řádu musel být stálý skupinový vedoucí zpravidla starším a zkušeným ''soudruhem'' (komunistou),''„ neboť byl vychovatelem a starším druhem pionýrů a spolu s dětským aktivem skupiny rovněž organizátorem jejich tvořivé činnosti a iniciativy”''. Skupinový vedoucí obdržel od OV ČSM písemné pověření pro práci v pionýrské skupině, zúčastňoval se seminářů OV ČSM a měl být příkladem vedoucím oddílů v osvojování si znalostí pionýrského vedoucího. Podle pracovního řádu byl stálý skupinový vedoucí nejen pedagogickým pracovníkem, ale vzhledem k charakteru své práce zároveň politickým pracovníkem ČSM.