1. československý armádní sbor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Vznik vojenské jednotky: Značně zkreslená informace o původu vojáků v jednotce.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
formulace
Řádek 44:
Vznik vojenské jednotky v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] má svůj prapůvod již v roce [[1939]], kdy po okupaci [[Protektorát Čechy a Morava|Čech a Moravy]] a vzniku [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] odešlo několik stovek vlastenců ilegálně do [[Polsko|Polska]]. Zde však byli přijati chladně, postoj polské vlády k nim se změnil až po napadení [[Polsko|Polska]] nacistickým [[Německo|Německem]]. [[Legie Čechů a Slováků|Československý legion]] byl zasazen až v závěrečné fázi bojů a po porážce Polska ustoupil do [[Sovětský svaz|SSSR]]. Tam byli internováni a část se ocitla dokonce v sovětských [[gulag|gulazích]]. Díky intervenci exilové vlády v [[Londýn]]ě se podařilo část československých vojáků přemístit roku [[1940]] do [[Francie]], kde měli bojovat proti Němcům. V druhé polovině roku [[1941]] po napadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] se začala měnit situace zbylých vojáků. Českoslovenští komunisté, kteří byli v sovětském azylu, i samotné vedení legionu pod vedením podplukovníka [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]], přesvědčili sovětskou vládu, aby schválila vznik československého zahraničního vojska na svém území.
 
Počátkem roku [[1942]] se v uralském městě [[Buzuluk (město)|Buzuluku]] začala formovat jednotka, která měla být základem nové československé armády. Kromě vojáků z československého legionu se do ní hlásili českoslovenští občané, kteří byli po přechodu hranic SSSR vězněni v táborech GULAGU (je čsl[[Gulag]].občanů z Podkarpatské Rusi bylo dle odhadů 30 tisíc), malouMalou část tvořili občané žijící v [[Sovětský svaz|SSSR]], slovenští zajatci a přeběhlíci, původně bojující v slovenské armádě proti SSSR, později i [[volyňští Češi]]. Málo se již ví o tom, že většina z prvních 900 vojáků, kteří se do útvaru přihlásili, byli českoslovenští Židé (např. [[Arnošt Steiner]] a další). Jednotka formálně podléhala čs. vojenské misi pod velením plukovníka (později generála) [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]], ale celou dobu války byla předmětem politického boje mezi exilovou londýnskou vládou a exilovým vedením [[Komunistická strana Československa|KSČ]], jejímž představitelem byl [[Klement Gottwald]].
 
== 1. čs. samostatný polní prapor ==