Olga Havlová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Poslední roky a smrt: doplněna MŠ Olgy Havlové a projekt Strom Olgy Havlové značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkazy |
||
Řádek 31:
== Mládí ==
Olga Havlová se narodila v Praze na [[Žižkov|Žižkově]] v dělnické rodině a prožila dětství pro toto drsné prostředí typické. Když jí bylo šest let, rodiče se rozešli. Ve velké rodině, do které patřila i rodina Olžiny starší sestry Jaroslavy (matky samoživitelky pěti dětí), bylo zapotřebí každé ruky. Proto bylo samozřejmostí, že Olga své sestře od dětství s péčí o malé neteře a synovce pomáhala. Jako dítě ale také navštěvovala [[Milíčův dům]], jehož zakladatelem byl [[Přemysl Pitter]]. Olga Šplíchalová tu trávila mnoho času v knihovně a zde také získala celoživotní silný vztah k literatuře. Ačkoliv byl život rodiny velice skromný, navštěvovala matka s dětmi často filmová a divadelní představení. Po absolvování měšťanské školy se Olga Havlová vyučila v [[Baťova továrna|Baťově továrně]], kde rovněž později pracovala. Při práci na stroji přišla o čtyři prsty na levé ruce. Kolem svých dvaceti let byla nadšenou divadelnicí a navštěvovala herecké kurzy profesorky [[Lydie Wegenerová|Lydie Wegenerové]]. S jejími ostatními žáky vystupovala v ochotnickém divadle v dnes již neexistujícím [[Divadlo Na Slupi|Divadle Na slupi]]. Během padesátých let vystřídala řadu různých zaměstnání. Pracovala také jako účetní, skladnice, prodavačka.
S Václavem Havlem se seznámila v první polovině padesátých let minulého století, v roce 1964 se za něho provdala. V šedesátých letech se její manžel prosadil jako autor, uznávaný doma i v Evropě, a během druhé poloviny šedesátých let se jako spisovatel a přispěvatel do kulturních časopisů podílel na demokratizačním procesu, především v oblasti kultury. Zasazoval se o svobodu slova, nezávislost kultury, o návrat plnohodnotných občanských práv. V letech 1961–1967 pracovala Olga Havlová jako uvaděčka v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]], v němž do roku 1968 Václav Havel působil. Václav Havel se netajil tím, že přes rozdílnost povah a rodinného prostředí a přes všechny obvyklé životní problémy a krize pro něj Olga mnoho znamenala. Oceňoval, jak rychle se tato zdánlivě obyčejná žižkovská mladá žena zorientovala v pražském intelektuálním prostředí přelomu 50. a 60. let 20. století, že byla pozornou první čtenářkou a kritičkou jeho esejistických i dramatických děl, velmi platnou oporou a spolupracovnicí v těžkých letech [[Charta 77|Charty 77]] a spolehlivou celoživotní přítelkyní.
Řádek 39:
== Působení v českém disentu ==
[[Soubor:Olga Havlová s Václavem Havlem.jpg|thumb|Olga s Václavem Havlem]]
Po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy]] v srpnu 1968 až do převratu v roce 1989 bylo Václavu Havlovi znemožněno publikovat, divadla nesměla uvádět jeho hry, byl postupně vytlačen ze všech veřejných kulturních aktivit a stal se jedním z nejvýznamnějších [[Disident|disidentů]]. Jako bojovník proti znovu se utužující [[Totalitarismus|totalitě]] byl Havel pronásledován [[Státní bezpečnost|Státní bezpečností]], často zadržován, vyslýchán a nakonec i vězněn. Olga Havlová byla vždy svému muži významnou oporou, podporovala ho ve všech disidentských aktivitách a sama se zapojila do této činnosti. Po odsouzení Václava Havla ke čtyř a půlletému vězení převzala Olga Havlová spolu se svým švagrem [[Ivan M. Havel|Ivanem Havlem]] odpovědnost i povinnosti v samizdatové edici [[Expedice (edice)|Expedice]], kterou do té doby řídil její muž. V souvislosti se stíháním za převoz zakázaných tiskovin byla za to v případu [[Případ Karavan“|„Karavan“]] obviněna z podvracení republiky. Její trestní stíhání bylo zrušeno až po pádu totalitního režimu.
Olga Havlová byla adresátkou myšlenkově hlubokých, filozoficky a existencionálně laděných dopisů, které posílal Václav Havel v letech 1979–1983 z vězení. Některé z nich byly určeny nejen jí, ale i okruhu filozoficky uvažujících přátel, se kterými prostřednictvím dopisů promýšlel různé věci, a oni se ho snažili intelektuálně aktivovat. „[[Dopisy Olze]]“, výbor z těchto listů, tvoří jednu z nejvýznamnějších knih Václava Havla, poprvé vydanou v roce 1983 v Edici Expedice. Olga dále organizovala schůzky, distribuovala rukopisy, podílela se na činnosti Charty 77, kterou roku 1982 podepsala.
Řádek 51:
=== Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ===
Jako manželka prvního demokratického československého prezidenta po únoru 1948 se Olga Havlová intenzivně věnovala charitativním aktivitám. V etapě nově se rozvíjející demokracie patřila ve své zemi k jejich průkopnicím. Počátkem roku 1990 založila s přáteli z Charty 77 Výbor dobré vůle, který patřil k prvním projektům tohoto druhu v Československu. V roce 1992 založila Nadaci Olgy Havlové a členové Výboru dobré vůle se stali členy její správní rady, jíž Olga předsedala. Hlavním cílem Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) je pomáhat lidem se [[Zdravotní postižení|zdravotním postižením]], lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti. Činnost nadace začala být brzy známá i v zahraničí. V některých zemích Evropy i v zámoří vznikly pobočky k podpoře hlavních cílů nadace.
Olga Havlová navštěvovala nově vznikající centra pro děti s kombinovanými vadami a zjišťovala, co by jim mohlo ulehčit život. Často ji bylo vidět mezi seniory a postiženými dětmi. Zajímala ji transformace nemocnic na nestátní [[nezisková organizace|neziskové organizace]] a nabádala ministry k podpoře občanských sdružení působících v sociální oblasti. Získala si respekt světových politiků i kulturních osobností. Poznala se s vynikajícími osobnostmi [[Evropa|Evropy]] i jiných kontinentů, s manželkou spolkového prezidenta paní [[Christiane Herzogová|Christiane Herzogovou]] začaly organizovat pomoc pro děti trpící [[cystická fibróza|cystickou fibrózou]].
Řádek 72:
Olga Havlová po sobě nezanechala žádné spisy, nenapsala knihu vzpomínek. O jejím životě se můžeme dočíst z knih autorů [[Pavel Kosatík|Pavla Kosatíka]], [[Helena Marková|Heleny Markové]], ve vzpomínkovém sborníku Síla věcnosti a v dalších textech.
V roce 1993 o ní byl natočen dokument v rámci cyklu [[GEN – Galerie elity národa]], v roce 2006 – k desátému výročí úmrtí – dokument Paní Olga z cyklu [[Příběhy slavných]]. V roce 2014 režisér [[Miroslav Janek]] natočil dokument OLGA, který byl oceněn na 22. ročníku filmových cen [[Český lev]] v kategorii nejlepší dokumentární film.
V roce 2010 byla Olze Havlové v místě působiště Výboru dobré vůle v Praze 1 na [[Senovážné náměstí (Praha)|Senovážném náměstí]] 2 odhalena pamětní deska, od roku 2012 nese jméno Olgy Havlové nová ulice v Praze 3 na [[Žižkov-Vackov|Žižkově-Vackově]]. K nedožitým 85. narozeninám Olgy Havlové Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové ve spolupráci s městy a obcemi sází 85 [[Strom Olgy Havlové|Stromů Olgy Havlové]] po celé ČR.
=== Citáty ===
| |||