Babenberkové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava pravopisu
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro iOS
Infobox, celkové úpravy
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Popponi|starší BabenberkovéBabenberky]]}}
{{Infobox - dynastie
[[Soubor:Altösterreich Adalbert Babenberger Stammbaum.svg|náhled|upright|Starobylý znak Babenberků coby markrabat rakouských]]
| jméno = Babenberkové (Babenbergové)
[[Soubor:Coat of arms of the archduchy of Austria.svg|náhled|upright|Rodový znak Babenberků zděděný po [[Traungauerové|Traungauerech]], markrabatech štýrských]], kteří jej zdědili po korutanských Eppensteinerech.
| znak = Österreich-Scheibler1ps.jpg
| znak velikost =
| popisek = Erb rakouských Babenberků
| země = {{vlajka a název|Rakousko}}
| mateřská dynastie = ([[Traungauerové]], [[Eppenstein (zřícenina hradu)|Eppensteinerové]])
| tituly = [[Markrabě|markrabata]], [[Vévoda|vévodové]]
| zakladatel =
| mýtický zakladatel =
| rok založení = [[976]] (udělení Východní marky)
| konec vlády = [[1246]]
| meč = [[Fridrich II. Babenberský|Fridrich II. Bojovný]]
| přeslice =
| poslední vládce =
| současná hlava =
| větve rodu =
}}
{{Dějiny Rakouska}}
[[Soubor:Altösterreich Adalbert Babenberger Stammbaum.svg|náhled|upright|Starobylý znak Babenberků coby [[Seznam rakouských markrabat a vévodů|markrabat rakouských]]]]
[[Soubor:Coat of arms of the archduchy of Austria.svg|náhled|upright|Rodový znak Babenberků zděděný po [[Traungauerové|Traungauerech]], [[Seznam štýrských markrabat a vévodů|markrabatech štýrských]], kteří jej zdědili po korutanských [[Eppenstein (zřícenina hradu)|Eppensteinerech]].]]
'''Babenberkové''' ([[Němčina|německy]] ''Babenberger'') byli první [[rakousko]]u vládnoucípanovnickou dynastií v letech [[976]] až [[1246]] pocházející z [[Východní Franky|východních Frank]].
 
== Historie ==
'''Babenberkové''' byli první [[rakousko]]u vládnoucí dynastií v letech [[976]] až [[1246]] pocházející z východních Frank.
Roku [[976]] udělil [[Ota II.]] hraběti [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I.]] (976–994) v léno východní [[bavorsko]]u marku a v roce [[996]] je poprvé doložen název ''Ostarrîchi ''(čili Východní říše, Východní marka, přeneseně Rakousko ve smyslu územním zemském).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Ostarrîchi 996–1996 Tausend Jahre Name Österreich |url=http://www.uni-klu.ac.at/groups/spw/oenf/name2.htm |datum přístupu=11-07-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927011941/http://www.uni-klu.ac.at/groups/spw/oenf/name2.htm |datum archivace=27-09-2007 |nedostupné=ano }}</ref>
Počátkem druhé poloviny [[11. století]] začala babenberská markrabata vyvíjet vlastní politiku, která měla za cíl oslabit moc německých [[císař]]ů na území, které spravovali Babenberkové. To vedlo k tomu, že [[Leopold II. Babenberský]] v [[Boj o investituru|boji o investituru]] podporoval [[papež]]e, což bylo v rozporu se zájmy tehdejšího německého císaře [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], který problematickou [[Rakouské arcivévodství|Východní marku]] daroval svému spojenci, českému [[kníže]]ti [[Vratislav II.|Vratislavu II.]] Vratislav II. se snažil toto území vojensky ovládnout ale i přes počáteční úspěchy (vítězství v [[Bitva u Mailberku|bitvě u Mailberku]] [[1082]]) se mu to nepodařilo.
 
Pro vznik [[Rakousko|Rakouska]] byla klíčová vláda [[Leopold III. Babenberský|Leopolda III.]] (markrabě rakouský od [[1096]] do [[1136]]), který si sňatkem s [[AgnesAnežka z Waiblingenu|dcerou]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], která byla zároveň vdovou po [[Fridrich I. Švábský|Fridrichovi Štaufském]], zajistil příbuzenství s oběma německými císařskými rody. Svojí další politikou se Leopold pokoušel upevnit pozici svého markrabství. Roku [[1125]] se na základě příbuzenských vztahů neúspěšně pokusil kandidovat na římskoněmeckého císaře. Leopold III. byl roku [[1163]] vyhlášen za zemského patrona Rakouska a roku [[1485]] kanonizován.
Roku [[976]] udělil [[Ota II.]] hraběti [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I.]] (976–994) v léno východní [[bavorsko]]u marku a v roce [[996]] je poprvé doložen název Ostarrîchi (čili Východní říše, Východní marka, přeneseně Rakousko ve smyslu územním zemském).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Ostarrîchi 996–1996 Tausend Jahre Name Österreich |url=http://www.uni-klu.ac.at/groups/spw/oenf/name2.htm |datum přístupu=11-07-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927011941/http://www.uni-klu.ac.at/groups/spw/oenf/name2.htm |datum archivace=27-09-2007 |nedostupné=ano }}</ref>
Počátkem druhé poloviny [[11. století]] začala babenberská markrabata vyvíjet vlastní politiku, která měla za cíl oslabit moc německých [[císař]]ů na území, které spravovali Babenberkové. To vedlo k tomu, že [[Leopold II. Babenberský]] v [[Boj o investituru|boji o investituru]] podporoval [[papež]]e, což bylo v rozporu se zájmy tehdejšího německého císaře [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], který problematickou Východní marku daroval svému spojenci, českému [[kníže]]ti [[Vratislav II.|Vratislavu II.]] Vratislav II. se snažil toto území vojensky ovládnout ale i přes počáteční úspěchy (vítězství v bitvě u Mailberku [[1082]]) se mu to nepodařilo.
 
Pro vznik [[Rakousko|Rakouska]] byla klíčová vláda [[Leopold III. Babenberský|Leopolda III.]] (markrabě rakouský od [[1096]] do [[1136]]), který si sňatkem s [[Agnes z Waiblingenu|dcerou]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], která byla zároveň vdovou po [[Fridrich I. Švábský|Fridrichovi Štaufském]], zajistil příbuzenství s oběma německými císařskými rody. Svojí další politikou se Leopold pokoušel upevnit pozici svého markrabství. Roku [[1125]] se na základě příbuzenských vztahů neúspěšně pokusil kandidovat na římskoněmeckého císaře. Leopold III. byl roku [[1163]] vyhlášen za zemského patrona Rakouska a roku [[1485]] kanonizován.
 
[[Jindřich II. Babenberský|Jindřich II. Jasomirgott]] roku [[1143]] obdržel do svého léna [[Bavorsko]], toho se však byl nucen vzdát již roku [[1156]]. Vzdání se Bavorska ve prospěch rodu [[Welfové|Welfů]] ([[Jindřich Lev]]) přineslo Babenberkům tzv. [[privilegium minus]], kterým obdrželi od císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] dost rozsáhlá práva mj. i nástupnictví v ženské linii a povýšení [[Markrabě|markrabství]] rakouského na [[Rakouské arcivévodství|rakouské vévodství]].
 
Roku [[1192]] ovládl [[Leopold V. Babenberský]] [[Štýrsko]] a poslední Babenberk [[Fridrich II. Babenberský|Fridrich II. Bojovný]] chtěl povýšit Rakousko na království, ale padl roku [[1246]] v [[Bitva na Litavě|bitvě na Litavě]], čímž vymřeli Babenberkové po meči.
 
Po smrti posledního mužského člena rodu Fridricha II. začaly vleklé spory vládců okolních zemí o Rakousko. Na čtvrt století (1251–1276) se v zemi prosadil pozdější český král [[Přemysl Otakar II.]]
 
== Seznam babenberských panovníků ==
== Babenberkové ==
[[Soubor:Babenberger Stammbaum.jpg|náhled|vlevo|upright=1.1|Rodokmen Babenberků v [[Klosterneuburg]]u]]
* [[Leopold I. Babenberský]] (976–994)