Artur KrausZabýval se zabýval i pokusy s letadlem s mávavými křídly, poháněným lidskou silou. Pozoroval ptáky, prováděl výpočty, dopisoval si údajně i s [[Otto Lilienthal]]em. První model své [[Ornitoptéra|Ornitoptéry]] postavil na pardubickém zámku. Protože letadlo neprošlo dveřmi, bylo nutno probourat zeď. Následně Kraus vyskočil otvorem do zámeckého příkopu. Tento první let skončil pádem a zničením letounu. Pilot vyvázl bez zranění, protože křídla fungovala jako padák. Se druhým modelem letounu pak experimentoval v okolí zámku a na svazích Kunětické hory. Létat se mu ale nepodařilo, pouze provedl několik dlouhých "skoků". Poté dalších pokusů zanechal.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Püchl | jméno = Jiří | titul = O neznámém průkopníku | periodikum = Křídla vlasti | rok = 1956 | strany = 364}}</ref>
=== Ředitel letů ===
Mimo astronomii bylo jeho zálibou letectví. Byl přítelem průkopníka letectví [[Jan Kašpar|Jana Kašpara]] a spolupracoval při prvních leteckých pokusech v Pardubicích.<ref name="ln"></ref><ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7017739|periodikum= Národní politika|datum= 22. 5. 1911|strany=3|titul=Zdařilý veřejný let inž. Kašpara...}}</ref> Přestože upřednostňoval bezmotorové létání – údajně prohlásil: ''Není umění dát se tahat motorem''<ref>{{Citace periodika
| autor = Alois Jaroslav Kubeš | titul = Muž, který vášnivě miloval pokrok – Primáty barona Artura Krause | periodikum = Nedělní České slovo | rok = 1940 | měsíc = 3 | den = 17 | číslo = 11}}</ref> – aktivně se účastnil leteckých pokusů [[Jan Kašpar|Jana Kašpara]] a [[Evžen Čihák|Evžena Čiháka]]. Podle platných rakouských zákonů musel mít každý pilot svého "ředitele letů". Tuto funkci právě Kraus pro oba letce bez nároku na honorář vykonával.
