Husitství: Porovnání verzí

| caption2 = [[Kamil Vladislav Muttich]] – Mistr [[Jan Hus]] na hranici v [[Kostnice|Kostnici]] [[1415]]

}}

 

Roku [[1410]] byl zvolen římským králem [[Zikmund Lucemburský]]. Situace v [[Svatá říše římská|Říši]] byla neklidná, navíc komplikována [[papežské schizma|papežským schizmatem]]. Na Zikmundovo naléhání byl proto svolán [[kostnický koncil]], který měl vyřešit problém trojpapežství. Cílem koncilu bylo také prodiskutovat reformu církve a zároveň se vypořádat s herezemi. V rámci toho byl na koncil povolán i Jan Hus, který však již předem prohlásil papeže za antikrista, autoritu církevního soudu neuznal a veřejně se odvolal ke [[Ježíš Kristus|Kristu]]. Husovo učení, např. spis O církvi (De ecclesia)<ref>[http://www.britskelisty.cz/9812/19981231b.html#01 Článek "Proti slepé poslušnosti" v Britských listech z Husova traktátu De ecclesia]</ref>, v němž za hlavu církve pokládá Krista a za její členy lidi toužící po spasení, nebo učení o příslušnosti/nepříslušnosti k církvi lidí [[predestinace|predestinovaných]] k spáse, či zatracení, bylo nakonec prohlášeno za herezi. Z Husova spisu vyplývalo, že papež, který jedná zle, není nejen hlavou církve, ale dokonce ani její částí (což se vztahovalo k [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Janu XXIII]], nařčenému z pirátství a sodomie<ref>[http://books.google.com/books?id=BGIOAAAAQAAJ&pg=PA428 The History of the Decline and Fall of the Roman Empire By Edward Gibbon, str. 428]</ref>). A jelikož Hus stále nebyl ochoten své učení odvolat, byl předán světské moci a [[6. červenec|6. července]] [[1415]] před [[Kostnice (město)|kostnickými]] hradbami upálen. Zbylý popel vhodili katovi pacholci do řeky [[Rýn]]a. Po Husovi tak nezůstalo nic, co by mohli jeho přívrženci uctívat. O rok později byl koncilem odsouzen na hranici také Mistr [[Jeroným Pražský]], druhá nejvýznamnější postava pražského reformního kruhu.