Anexe Krymu Ruskou federací: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Reakce na anexi: dopnění textu a odkazu
doplnění textu a odkazů
Řádek 44:
| datum_přístupu = 2014-03-18
| url = http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/skupina-g8-pozastavila-clenstvi-rusku-kvuli-invazi-na-krym-1070490
}}</ref>
}}</ref> Jen Rusko, které tuto událost představovalo jako obranu [[Etnie|etnicky]] [[Rusové|ruských]] obyvatel Krymu, a několik málo dalších zemí dosud uznalo ruskou anexi poloostrova.
 
Anexí Krymu vyvrcholily snahy Moskvy o opětovné podmanění či aspoň poškození národů v sousedství cestou institucionalizace teritoriálních sporů provázené vždy ozbrojenou intervencí a přímou okupací území, jak tuto taktiku Rusko v předchozích letech uplatnilo naposledy v Gruzii. Anexe Krymu naplňuje podstatu zločinu agrese, jak tento zločin definuje mezinárodní právo. Agrese je nepromlčitelná a představuje jednu ze čtyř kategorií protiprávního jednání (vedle válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinu genocidy), jež za sebou táhnou mezinárodní trestní odpovědnost. Anexe Krymu je tak naprosto zlomovou událostí ve vývoji evropské bezpečnosti za řadu desetiletí.<ref name= Šír>[https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/2759996-k-patemu-vyroci-anexe-krymu-jak-rusko-zvolilo-sankce-chudobu-a-konfrontaci-s-vnejsim Jan Šír, K pátému výročí anexe Krymu. Jak Rusko zvolilo sankce, chudobu a konfrontaci s vnějším světem, ČT 24, 18.3.2019]</ref> Jen Rusko, které tuto událost představovalo jako obranu [[Etnie|etnicky]] [[Rusové|ruských]] obyvatel Krymu, a několik málo dalších zemí dosud uznalo ruskou anexi poloostrova.
 
Bylo poukázáno na to, že Rusko garantovalo územní celistvost Ukrajiny v&nbsp;[[Budapešťské memorandum|budapešťském memorandu]] o&nbsp;jaderném odzbrojení Ukrajiny z&nbsp;roku 1994. Spor má trvání dodnes a&nbsp;stále je velkým zdrojem [[Druhá studená válka|obecnějšího napětí mezi Ruskem a&nbsp;Západem]]. Konflikt na Krymu a Sevastopolu byl [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodním trestním soudem]] definován jako rusko-ukrajinský mezinárodní ozbrojený konflikt.<ref name="ICC">{{Citace elektronického periodika
Řádek 551 ⟶ 553:
V tzv. "Crimea Declaration", vydané ministrem zahraničí USA Michaelem R. Pompeem dne 25. července 2018, se připomíná tzv. Wellesova deklarace z roku 1940, ve které Spojené státy americké odmítly uznat obsazení Pobaltských republik silou a v rozporu s mezinárodním právem. V Krymské deklaraci USA potvrzují své stanovisko, že napadení Ukrajiny a pokus o anexi Krymu je snahou podkopat základní mezinárodní princip sdílený demokratickými zeměmi, který zapovídá obsazení cizího území a změnu hranic vojenskou silou. USA odmítají uznat ruskou suverenitu na Krymu, vyzývají Rusko k ukončení okupace a potvrzují, že budou tuto politiku dodržovat do doby, než se obnoví teritoriální integrita Ukrajiny.<ref>[https://www.state.gov/secretary/remarks/2018/07/284508.htm Michael R. Pompeo, Crimea Declaration, Washington, DC, July 25, 2018</ref>
 
Také Evropská unie zastává stejně nekompromisní stanovisko. Neuznání protiprávní anexe Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu (non-recognition policy) představuje jeden z vůdčích principů politiky Evropské unie ve vztahu k probíhajícímu rusko-ukrajinskému ozbrojenému konfliktu. Jako základ platného sankčního režimu ve vztahu k území poloostrova slouží zásada neuznání, jež vyplývá z kogentního zákazu použití síly.<ref>[https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/2759996-k-patemu-vyroci-anexe-krymu-jak-rusko-zvolilo-sankce-chudobu-a-konfrontaci-s-vnejsim Janname= Šír, K pátému výročí anexe Krymu. Jak Rusko zvolilo sankce, chudobu a konfrontaci s vnějším světem, ČT 24, 18.3.2019]</ref>
 
Někteří čeští politici srovnávali vývoj situace na Ukrajině s [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] v roce [[1968]]. Prezident [[Miloš Zeman]] označil převod Krymu na Ukrajinu za darování, jež nesmyslně proběhlo na [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovův]] popud v roce 1954, nicméně rovněž připomněl okupaci ČSSR zeměmi [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 182 ⟶ 1 184:
==== Životní úroveň a ekonomika ====
[[Soubor:2015. Орджоникидзе 019.jpg|náhled|Turisté na Krymu v červnu 2015 a v pozadí ruská vlajka]]
Z Krymu odešly mezinárodní společnosti a nejsou možné [[Platební karta|platby kartou]]. Lze pozorovat určitý chaos v [[Administrativa|administrativě]]. Podstatně změněny byly [[Škola|školní osnovy]]. Stouply ceny potravin, zmenšila se nabídka zboží a nová vláda [[Znárodnění|znárodnila]] majetek za více než miliardu dolarů.<ref name="ostorv-krym-rok-pote-ma-poloostrov-ekonomicke-potize-pp0-" /> Uzavření přívodu vody z Ukrajiny vedlo k tomu, že zemědělci k pěstování rýže používali vodu ze [[Studna|studní]], tato voda ale kvůli své [[Salinita|slanosti]] pole poničila.<ref name="ostorv-krym-rok-pote-ma-poloostrov-ekonomicke-potize-pp0-" /> Na Krym přestali resp. nemohou jezdit zahraniční turisté (Evropská unie zakázala cesty výletních lodí na Krym) a&nbsp;i&nbsp;počet turistů z&nbsp;Ruska se v&nbsp;roce 2014 snížil. Letecké spojení je zajišťováno pouze mezi Krymem a&nbsp;Ruskem.<ref name="ostorv-krym-rok-pote-ma-poloostrov-ekonomicke-potize-pp0-" />
 
V souladu s režimem sankcí tak například zboží pocházející z Krymu prakticky nemá šanci se dostat na západní trhy. Západní subjekty mají zapovězeno na poloostrově podnikat. Vůči okupovaným územím platí plošný zákaz půjčovat tam peníze, investovat, pořizovat nemovitosti, zakládat společné podniky, poskytovat poradenské služby. Pod embargem jsou i dodávky zařízení či technologií do klíčových odvětví ekonomiky Krymu jako energetika, telekomunikace nebo doprava. Osobní doklady vydané ruskou okupační správou včetně pasů pro cesty do zahraničí nejsou uznávány jako platné. Vysoké školy z Krymu se nemohou zapojit do programů studentské a vědecké výměny. V obavách ze zařazení na sankční seznam se Krymu vyhýbají i největší ruské korporace včetně státních a polostátních firem jako Sberbank nebo hlavní mobilní operátoři.<ref name= Šír />
 
Někteří obyvatelé Krymu změnili na připojení k Rusku názor, ale většina chce i přes zhoršení situace nadále patřit k Rusku. „Jsem moc šťastná, že jsme se připojili k&nbsp;Rusku, dlouho jsme o tom snili. Lidé jsou trochu nespokojení s&nbsp;tím, že se zpožďují mzdy, ale hlavně, že tu není válka,“ řekla agentuře [[Agence France-Presse|AFP]] zdravotní sestra Galina Tolmačjovová.<ref name="ostorv-krym-rok-pote-ma-poloostrov-ekonomicke-potize-pp0-" /> Z průzkumu ukrajinské pobočky německé společnosti GfK, která se 16. až 22.&nbsp;ledna 2015 telefonicky dotazovala náhodně vybraných obyvatel Krymu, vyplynulo, že 82 % dotazovaných podporuje ruskou anexi Krymu, 11 % anexi částečně podporuje a&nbsp;jen 4 % dotazovaných s anexí nesouhlasí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Bershidsky|jméno=Leonid|titul=One Year Later, Crimeans Prefer Russia|url=http://www.bloombergview.com/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia|periodikum=[[Bloomberg]]|datum vydání=6. února 2015 | jazyk = anglicky}}</ref>
Řádek 1 249 ⟶ 1 253:
}}</ref>
 
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v podrobné zprávě z podzimu 2018 konstatoval „přetrvávající selhání úřadů Ruské federace, coby okupační mocnosti, náležitě garantovat a chránit široký okruh lidských práv“ na dočasně okupovaných územích. Valné shromáždění OSN ve speciální rezoluci o stavu lidských práv v Autonomní republice Krym a městě Sevastopolu (které má administrativně zvláštní postavení) na sklonku roku 2018 odsoudilo „zdokumentovaná vážná porušení a potlačování práv obyvatel“ dočasně okupovaných území. Specificky v této souvislosti jmenovalo: „mimosoudní zabití, únosy, násilná zmizení, politicky motivované pronásledování, diskriminaci, utiskování, zastrašování, násilí včetně sexuálního násilí, svévolná zadržení a zatčení, mučení a nelidské zacházení, zejména s cílem vynutit doznání, a umisťování do psychiatrických zařízení a jejich převedení nebo deportaci z Krymu do Ruské federace jakož i potlačování ostatních základních svobod včetně svobody projevu, svobody náboženství a vyznání a svobody sdružování a práva na pokojné shromažďování“.<ref name= Šír />
=== Další plány Ruska ===
Už po obsazení Krymu se objevily obavy, že se Rusko nespokojí pouze s Krymem, ale že bude chtít obsadit i další území,<ref name="Putin. Chce i Pobaltí?" /> především v [[Pobaltí]]. Tyto obavy se snažil v březnu [[2015]] rozptýlit ruský [[velvyslanec]] v&nbsp;[[Polsko|Polsku]] [[Sergej Andrejev]] svým prohlášením, že se polští politici mýlí, když se domnívají, že Rusko představuje hrozbu pro Polsko, Estonsko, Lotyšsko a&nbsp;Litvu, a&nbsp;že není plánován další zábor území, protože obsazení Krymu bylo výjimečné kvůli jeho postavení a historickému vývoji.<ref>{{Citace elektronického periodika