Magnetický tok: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 109.202.68.91 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
m typo |
||
Řádek 2:
== Značení a jednotky ==
* Doporučená značka [[fyzikální veličina|veličiny]]: <math>\mathit\Phi</math> (řecké [[fí]]) nebo <math>\
* [[fyzikální jednotka|Jednotka]] v [[soustava SI|soustavě SI]]: [[weber (jednotka)|weber]], značka Wb
* V základních jednotkách: [[metr čtvereční|m<sup>2</sup>]]·[[kilogram|kg]]·[[sekunda|s]]<sup>−2</sup>·[[ampér|A]]<sup>−1</sup>
Řádek 8:
== Základní vztahy ==
Magnetický indukční tok vytvářený [[magnetická indukce|magnetickou indukcí]] '''''B''''' na libovolně [[orientovaná plocha|orientované ploše]] ''S'' je definován jako
:<math>\mathit\Phi = \int_{S} \
Je-li [[magnetické pole]] [[homogenní pole|homogenní]] a plocha ''S'' [[rovina|rovinná]], pak platí že
:<math>\mathit\Phi = B\,S\,\cos \alpha</math> ,
kde <math>\alpha</math> je [[úhel]], který svírá [[normálový vektor]] plochy s [[vektor]]em magnetické indukce.
=== Tok uzavřenou plochou ===
Magnetický tok libovolnou [[uzavřená plocha|uzavřenou plochou]] ''S'' je nulový, tj.
:<math>\oint_S \
Použitím [[Gaussova věta|Gaussovy věty]] [[vektorová analýza|vektorové analýzy]] lze uvedené tvrzení vyjádřit také v [[diferenciální počet|diferenciálním]] tvaru jako
:<math>\operatorname{div}\
Tyto vztahy se nazývají [[Gaussův zákon magnetismu]] a jsou vyjádřením skutečnosti, že v [[příroda|přírodě]] nebyly pozorovány žádné magnetické náboje označované jako [[magnetický monopól|magnetické monopóly]], které by byly zdrojem [[magnetické pole|magnetického pole]]. Důsledkem neexistence magnetických nábojů je také skutečnost, že [[magnetická indukční čára|magnetické indukční čáry]] jsou vždy [[uzavřená křivka|uzavřenými křivkami]].
Řádek 27:
Magnetická indukce generovaná (pouze) volným uzavřeným elektrickým proudem je podle [[Biotův-Savartův zákon|Biotova-Savartova zákona]] [[přímá úměra|přímo úměrná]] velikosti tohoto [[elektrický proud|proudu]]. Z toho plyne ve stacionárním případě (pevná poloha generujících vodičů i plochy, pro kterou se magnetický indukční tok určuje) obdobná úměrnost i pro magnetický indukční tok.
Platí to i pro nejjednodušší případ rovinné smyčky tenkého vodiče protékaného proudem ''I'':
:<math>\mathit\Phi = L\,I</math>,
kde ''L'' označuje [[indukčnost]]. Indukčnost je pomocí tohoto vztahu definována.<ref>ČSN ISO 31-5 Veličiny a jednotky. Část 5: Elektřina magnetismus. Položka 5-22.1. Český normalizační institut, 1995.</ref>
).
Řádek 33:
== Magnetický tok a elektromagnetická indukce ==
Magnetický indukční tok je vhodnou veličinou pro popis jevu [[elektromagnetická indukce|elektromagnetické indukce]]. Ve smyčkách vodičů se v proměnném magnetickém poli indukují [[elektromotorické napětí|elektromotorická napětí]]:
:<math>U_\mathrm{i} = \frac {\mathrm{d}\mathit\Phi}{\mathrm{d}t}</math>.
== Odkazy ==
| |||