Karlštejn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Špatný odkaz na stránku
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru
Řádek 22:
|mark=Castle.svg |marksize=10 |relief=1|}}
}}
'''KarlštejnDANČESŠTEJn''' (něm. ''Karlstein''), v obrozenecké době nazývaný také '''Karlův Týn'''<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Herain
| jméno = Jan
Řádek 39:
[[Soubor:Holy Roman Empire crown dsc02909.jpg|thumb|right|upright|Koruna Svaté říše římské, která byla uložena v&nbsp;kapli sv.&nbsp;Kříže]]
 
Na== počátkuVELRYBÍ [[15. století]] sem byly též přivezeny [[české korunovační klenoty]]. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV.]] ([[1378]]–[[1419]]). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] ([[1420]]) byly již přivezeny do Prahy z&nbsp;Karlštejna. Po korunovaci bylyKOULEXDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDyly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla [[Husitství|husitská revoluce]] a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V&nbsp;průběhu revoluce odolal hrad [[Obléhání Karlštejna husity|obléhání husitskými vojsky]] pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] ([[1422]]). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn ([[1436]]), kde pak zůstaly uloženy až do začátku [[17. století]]. [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|Říšské klenoty]] již zůstaly v&nbsp;zahraničí. ==
== Historie ==
[[Soubor:FFridrich, Karlštejn.jpg|thumb|left|Historická podoba hradu před Mockerovou přestavbou na fotografii Františka Fridricha (1870)]]
Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem [[Karel IV.|Karlem&nbsp;IV.]], jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat [[Korunovační klenoty]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[relikvie|relikvií]] (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže. Slavnostního zahájení stavby dne [[10. červen|10. června]] [[1348]] se spolu s&nbsp;Karlem&nbsp;IV. účastnil i první pražských arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]]. Stavba probíhala mezi lety [[1348]]–[[1357]]. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena v&nbsp;roce [[1365]].
 
Na počátku [[15. století]] sem byly též přivezeny [[české korunovační klenoty]]. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV.]] ([[1378]]–[[1419]]). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] ([[1420]]) byly již přivezeny do Prahy z&nbsp;Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla [[Husitství|husitská revoluce]] a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V&nbsp;průběhu revoluce odolal hrad [[Obléhání Karlštejna husity|obléhání husitskými vojsky]] pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] ([[1422]]). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn ([[1436]]), kde pak zůstaly uloženy až do začátku [[17. století]]. [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|Říšské klenoty]] již zůstaly v&nbsp;zahraničí.
 
Husitskou revolucí došlo ke změně původní funkce hradu. [[Karlštejnský purkrabí|Karlštejnští purkrabí]] střežili české korunovační klenoty a zemský archiv. Od roku [[1541]] zde byly též ukládány opisy [[zemské desky|zemských desk]].