Mozaika: Porovnání verzí

Ve [[starověk]]ém [[orient]]u a v [[Starověk|antice]] (v Řecku od [[6. století př. n. l.]], ve [[starověký Řím|Římě]] zejména ve 2. až 4. století) se užívalo kamenné mozaiky z kaménků malého formátu zejména k výzdobě [[podlaha|podlah]] (např. v [[Pompeje|Pompejích]]). Monumentální sloh skleněné figurální mozaiky se vyhranil na stěnách a [[klenba|klenbách]] starokřesťanských [[bazilika|bazilik]] v Římě (např. v chrámě Santa Prassede), v [[Jeruzalém]]ě, v [[Betlém]]ě a [[byzantská říše|byzantských chrámů]] z [[5. století|5.]] a [[6. století]], odkud se dostal i do italské [[Ravenna|Ravenny]]. Od 11. století se mozaiky šířily také na Sicílii, kde je do paláců a chrámů dodávali mozaicistémozaikáři císařských dílen ''Nobiles officinae'' ([[Palermo]], [[Cefalú]], aj.).

Skleněné mozaikové kolíčky se vyráběly na [[Benátky|benátském]] ostrově [[Torcello|Torcellu]] už v 7. a 8. století a později se výrazně uplatnily ve výzdobě [[Bazilika svatého Marka|baziliky sv. Marka]]. V klimaticky méně příhodných podmínkách se výjimečně uplatnila exteriérová mozaika za Karla IV. na [[Zlatá brána (Pražský hrad)|Zlaté bráně]] pražské katedrály, pro niž byli povolání benátští mozaicistémozaikáři.

<gallery mode="packed" heights="130">