Wikipedie

Španělské impérium: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Typo, nadbytečné odkazy, napřímení odkazů
Řádek 42:
| jazyky = [[španělština]], [[latina]] (formálně)
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[absolutní monarchie]]
| mateřská země = [[Soubor:Banner of arms crown of Castille Habsbourg style.svg|border|22px]] [[Kastilská koruna]] <small>([[1230]]–[[1516]])</small><br />[[Soubor:Flag of Cross of Burgundy.svg|border|22px]] [[Habsburské Španělsko|Španělská monarchie]] <small>([[1516]]–[[1700]])</small><br />[[Soubor:Bandera de España 1701-1760.svg|border|22px]] [[Španělsko v době osvícenství|Španělské království]] <small>([[1700]]–[[1812]])</small>[[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|border|22px]] [[Španělsko v 19. a na počátku 20. století|Španělské království]] <small>([[1813]]–[[1873]])</small><br />[[Soubor:Flag of the First Spanish Republic.svg|border|22px]] [[První Španělská republika|Španělská republika]] <small>([[1873]]–[[1874]])</small><br />[[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|border|22px]] [[Španělské království (1874–1931)|Španělské království]] <small>([[1874]]–[[1931]])</small><br />[[Soubor:Flag of Spain (1931 - 1939).svg|border|22px]] [[Druhá Španělská republika|Španělská republika]] <small>([[1931]]–[[1939]])</small><br />[[Soubor:Flag of Spain (1945 - 1977).svg|border|22px]] [[Frankistické Španělsko|Španělský stát]] <small>([[1936]]–[[1975]])
Řádek 51:
}}
 
'''Španělské koloniální impérium''' bylo jednou z nejstarších a nejrozsáhlejších koloniálních říší v historii. [[Španělsko]] se v průběhu [[15. století|15.]] a [[16. století]] stalo průkopníkem v zámořských objevech, na nově objevených územích poté velice často zakládalo vlastní kolonie. Rozsáhlá území v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] byla však získána na úkor tamějších kultur: španělští [[conquistador|conquistadořiconquista]]doři zničili mimo jiné rozvinutou [[Aztécká říše|aztéckou]] a [[Incká říše|inckou]] civilizaci. Španělsko dále vybudovalo rozsáhlou obchodní síť, nejčilejší obchodní ruch probíhal mezi Evropou a americkými koloniemi, obchod s Asií zabezpečovaly španělské přístavy na [[Filipíny|Filipínách]].
 
V průběhu [[16. století]] se Španělsko stalo přední globální supervelmocí. Díky přílivu [[zlato|zlata]] a [[stříbro|stříbra]] ze svých amerických kolonií si mohlo dovolit vydržovat silnou armádu a námořnictvo, díky nimž dominovalo světovým mořím i evropským a americkým bojištím. V této době zažívá nebývalý rozkvět i španělská kultura, [[16. století|16.]] a [[17. století]] se proto označuje za [[Siglo de Oro|španělský zlatý věk]] ([[španělština|špan.]] ''Siglo de Oro'', doslovný překlad ''století zlata'').
 
Od poloviny [[17. století]] však španělské impérium začalo ztrácet na síle. Ve [[Středomoří]] bylo Španělsko konfrontováno s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], na evropském kontinentě mu rostl významný soupeř – [[Francie]], v zámoří muselo Španělsko čelit konkurenci [[Portugalsko|Portugalců]] a později i [[Spojené království|Britů]] a [[Nizozemsko|Nizozemců]]. Také [[pirátství]] sponzorované britskou, francouzskou a nizozemskou vládou, příliš velká rozloha španělských kolonií, zvyšující se míra [[korupce]] a ekonomická stagnace měly za následek úpadek španělského impéria.
 
Španělsko definitivně ztratilo status supervelmoci po [[Válka o španělské dědictví|válkách o dědictví španělské]], kdy přišlo o [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Sicílie|Sicílii]] a zbývající území na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]]. Dokázalo si však uchovat většinu ze svého obrovského koloniálního území, a to až do začátku [[19. století]], kdy jihoamerické státy využily [[napoleonské války|napoleonských válek]] v Evropě pro vyhlášení nezávislosti. Španělsku se podařilo uchovat si významná území v [[Karibik]]u ([[Kuba]], [[Portoriko]]), v Asii ([[Filipíny]]) a v [[Oceánie|Oceánii]] až do [[španělsko-americká válka|španělsko-americké války]] v roce [[1898]], po které bylo Španělsko nuceno postoupit [[Spojené státy americké|Spojeným státům]] většinu těchto území. Ze španělské koloniální říše zbývají v současnosti pod španělskou korunou jen [[Kanárské ostrovy]], [[Ceuta]], [[Melilla]] a další malá území na marockém pobřeží.
 
Odkazem španělské koloniální říše je zejména rozšíření [[španělština|španělštiny]] jako mateřského jazyka většiny obyvatel střední a jižní Ameriky a rozšíření [[Římskokatolická církev|římskokatolické víry]] do území pod španělskou nadvládou. Dlouhá historie španělské kolonizace jižní a střední Ameriky dále způsobila, že většina tamějších obyvatel má evropské předky; díky přílivu evropských imigrantů a otroků z [[Afrika|Afriky]] se v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] výjimečným způsobem prolínají původní indiánské kultury s evropskými a africkými. Z Ameriky byly do [[Evropa|Evropy]] také přivezeny mnohé dnes obvyklé potraviny, mj. [[Lilek brambor|brambory]], [[kukuřice]], [[paprika]], [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Podzemnice olejná|arašídy]] nebo [[tabák]].
 
== Počátky impéria ([[1402]] – [[1521]]1402–1521) ==
[[Soubor:La Rendición de Granada - Pradilla.jpg|right|thumb|upright=1.0|Kapitulace [[Granada|Granady]] do rukou Španělů]]
Počátky španělské koloniální expanze sahají hluboko do [[15. století]], v této době [[KastílieKastilie]] konkurovala v severní [[Afrika|Africe]] [[Portugalsko|Portugalsku]], [[Jindřich III. Kastilský]] v roce [[1402]] spustil kolonizaci [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], po krvavých válkách s domorodými [[Guančové|Guanči]] je [[Španělsko]] ke konci [[15. století]] plně ovládlo. Sňatkem [[Katolická Veličenstva|Katolických Veličenstev]] [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda II. Aragonského]] a [[Isabela I. Kastilská|Isabely I. Kastilské]] bylo vytvořeno mocné soustátí, které dalo základ pozdější zámořské expanzi.
 
V roce [[1492]] byla dobytím [[Granada|Granady]] završena několik staletí trvající [[reconquista]] Španělska od muslimských [[Maurové|Maurů]], což umožnilo Španělům soustředit se po vzoru Portugalců na dobývání zámoří. V tomto roce španělští monarchové vyslali [[Janovská republika|janovského]] námořníka [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]], aby se pokusil najít západní cestu do [[východní Asie]]. [[Španělsko|Španělské]] nároky na nově objevená území v [[Amerika|Americe]] byly potvrzeny papežskou bulou ''[[Inter caetera]]'' z roku [[1493]] a [[SmlouvaTordesillaská z Tordesillassmlouva|Smlouvou z Tordesillas]] z roku [[1494]], ve které si [[Španělé]] a [[Portugalci]] rozdělili sféry vlivu ve světě: [[Španělsko|Španělsku]] měla připadnout většina [[Amerika|Ameriky]], Portugalsku naopak [[Afrika]] a většina [[Asie]].
 
První trvalé osady byly úspěšně zakládány okolo roku [[1500]] na ostrově [[Hispaniola]] (nachází se na něm dnešní [[Haiti]] a [[Dominikánská republika]]), který se stal základnou pro další expanzi: odtud dobyl [[Juan Ponce de León]] [[Portoriko]] a [[Diego Velázquez]] [[Kuba|Kubu]]. První osadou na americkém kontinentu byla [[Santa María la Antigua del Darién]] v dnešní [[Panama|Panamě]] (založil ji v roce [[1510]] [[Vasco Núñez de Balboa]]). Tři roky poté tento objevitel jako první Evropan překonal po souši [[Panamská šíje|Panamskou šíji]] a spatřil [[Tichý oceán]].
 
Současně s expanzí v zámoří se Španělsko účastnilo válečných střetů na evropské půdě: v [[italské války|italských válkách]] podporovalo [[Neapol|neapolský]] rod proti [[Karel VIII. Francouzský|Karlu VIII. Francouzskému]] a angažovalo se v bojích Francouzů s [[Benátská republika|Benátčany]]. Právě v této době se konstituovala dlouhou dobu prakticky neporazitelná španělská armáda, velkou zásluhu na tom měl generál [[Gonzalo Fernández de Córdoba]].
 
== Španělský zlatý věk ([[1521]] – [[1643]]1521–1643) ==
V [[16. století|16.]] a [[17. století]] [[Španělsko]] zažívalo nejen rychlý teritoriální rozmach, ale také nebývalý kulturní a politický rozkvět, toto období se označuje jako [[Siglo de Oro|španělský zlatý věk]] ([[španělština|špan.]] ''Siglo de Oro''). [[Karel V.]], císař vnuk [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda Aragonského]] a [[Isabela I. Kastilská|Izabely Kastilské]], po otci z [[Habsburkové|habsburského rodu]], byl zároveň [[Španělsko|králem španělským]], [[Svatá říše římská|císařem římským]], [[Burgundské vévodství|vévodou burgundským]] a [[Rakouské arcivévodství|arcivévodou rakouským]]; panoval nad rozsáhlými územími v [[Evropa|Evropě]] i v zámoří a jak se tehdy začalo říkat: nad ''„říší, nad kterou slunce nezapadá“''.▼
 
Z počátku nebyly zámořské kolonie příliš profitabilní, přestože se podařilo vybudovat rozsáhlou obchodní síť s přístavy na evropském kontinentě. K růstu bohatství výrazně přispělo až otevření [[stříbro|stříbrných]] dolů: v první polovině [[16. století]] v mexickém [[Guanajuato (stát)|Guanajuatu]] a [[Zacatecas (stát)|Zacatecas]] a od roku [[1546]] v [[Potosí]] v dnešní [[Bolívie|Bolívii]]. Extrémní bohatství přineslo Španělsku dobytí [[Incká říše|Incké říše]], do [[Španělsko|Španělska]] z nově dobytých území začalo proudit ohromné množství [[zlato|zlata]]. Příliv drahých kovů ale ve Španělsku způsobil útlum investic a přispěl k velkému zvýšení [[inflace]]. Ekonomická situace byla již dříve ztížena vyhnáním [[Židé|Židů]] v roce [[1492]] a později vyhnáním maurských [[Konverze (náboženství)|konvertitů]] ([[moriskové|morisků]]) v roce [[1609]], čímž bylo Španělsko ochuzeno o mnoho obchodníků a řemeslníků. Také kvůli těmto skutečnostem se Španělsko mimo jiné stalo závislé na dovozu zboží ze zahraničí.▼
▲V [[16. století|16.]] a [[17. století]] [[Španělsko]] zažívalo nejen rychlý teritoriální rozmach, ale také nebývalý kulturní a politický rozkvět, toto období se označuje jako [[Siglo de Oro|španělský zlatý věk]] ([[španělština|špan.]] ''Siglo de Oro''). [[Karel V.]], císař vnuk [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda Aragonského]] a [[Isabela I. Kastilská|Izabely Kastilské]], po otci z [[Habsburkové|habsburského rodu]], byl zároveň [[Španělsko|králem španělským]], [[Svatá říše římská|císařem římským]], [[Burgundské vévodství|vévodou burgundským]] a [[Rakouské arcivévodství|arcivévodou rakouským]]; panoval nad rozsáhlými územími v [[Evropa|Evropě]] i v zámoří a jak se tehdy začalo říkat: nad ''„říší, nad kterou slunce nezapadá“''.
 
▲Z počátku nebyly zámořské kolonie příliš profitabilní, přestože se podařilo vybudovat rozsáhlou obchodní síť s přístavy na evropském kontinentě. K růstu bohatství výrazně přispělo až otevření [[stříbro|stříbrných]] dolů: v první polovině [[16. století]] v mexickém [[Guanajuato (stát)|Guanajuatu]] a [[Zacatecas (stát)|Zacatecas]] a od roku [[1546]] v [[Potosí]] v dnešní [[Bolívie|Bolívii]]. Extrémní bohatství přineslo Španělsku dobytí [[Incká říše|Incké říše]], do [[Španělsko|Španělska]] z nově dobytých území začalo proudit ohromné množství [[zlato|zlata]]. Příliv drahých kovů ale ve Španělsku způsobil útlum investic a přispěl k velkému zvýšení [[inflace]]. Ekonomická situace byla již dříve ztížena vyhnáním [[Židé|Židů]] v roce [[1492]] a později vyhnáním maurských [[Konverze (náboženství)|konvertitů]] ([[moriskové|morisků]]) v roce [[1609]], čímž bylo Španělsko ochuzeno o mnoho obchodníků a řemeslníků. Také kvůli těmto skutečnostem se Španělsko mimo jiné stalo závislé na dovozu zboží ze zahraničí.
 
=== Dobytí indiánských říší ===
[[Soubor:Sacsayhuaman (pixinn.net).jpg|vlevo|náhled|upright=0.6|Incká pevnost [[Sacsayhuamán]]]]
Po Kolumbových dobách byla kolonizace Ameriky v rukou objevitelů-válečníků: [[conquistadorconquista]]ůdorů. Jejich hlavní taktikou bylo využívání sporů mezi domorodými indiánskými státy k jejich úplnému ovládnutí. [[Španělsko|Španělská]] vítězství byla usnadněna také zavlečením evropských [[Infekční onemocnění|infekčních nemocí]] do těchto krajin (např. [[plané neštovice|planých neštovic]]), proti nimž nebyli domorodí obyvatelé imunní a které jejich populace takřka zdecimovaly. Pro rozvoj kolonií však začaly chybět pracovní síly, začali se tedy dovážet [[Otrokářství|otroci]] z [[Afrika#Státy|afrických zemí]].
 
Jedním z nejúspěšnějších conquistadorů byl [[Hernán Cortés]], kterému se podařilo mezi lety [[1519]]-[[1521]]1519–1521 s relativně malou vojenskou jednotkou podmanit si s pomocí domorodých kmenů [[Aztécká říše|Aztéckou říši]] a založit na jejím území [[místokrálovství Nové Španělsko]]. Stejné důležitosti pro pozdější vývoj bylo dobytí [[Incká říše|Incké říše]] [[Francisco Pizarro|Franciscem Pizarrem]] v polovině [[16. století]] a následné založení [[místokrálovství Peru]].
 
=== Kolonizace severní Ameriky a Asie ===
První trvalou kolonií na [[Severní Amerika|severoamerickém kontinentu]] mimo území [[Mexiko|Mexika]] byl dnešní [[St. Augustine (Florida)|St. Augustine]] na [[Florida|Floridě]] a záhy se stal důležitým opěrným bodem v oblasti. Od poloviny [[16. století]] byly zakládány první španělské osady na [[Filipíny|Filipínách]], což umožnilo vytvoření obchodních cest propojujících [[východní Asie|východní Asii]] s jihoamerickými koloniemi, původně muslimská [[Manila]] byla dobyta roku [[1570]]. Filipíny spolu s okolními ostrovy ([[Guam]], [[Mariany]] a [[Karolíny]]) zůstaly pod španělskou nadvládou až do roku [[1898]] jako [[Španělská Východní Indie]].
 
=== Konflikty v Evropě ===
Španělsko bylo po celou dobu prakticky v neustálém konfliktu s ostatními evropskými mocnostmi, zejména s [[Francie|Francií]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a také s protestantskými zeměmi, později sdruženými ve [[Šmalkaldský spolek|Šmalkaldském spolku]]. Španělské a benátské lodě vybojovaly v roce [[1571]] historické vítězství nad Osmany v [[bitvaBitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]], kterou se zastavilo rozšiřování osmanské moci ve Středomoří.▼
 
Od roku [[1568]] probíhaly boje [[Nizozemci|Nizozemců]] za nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] (tzv. [[osmdesátiletá válka]]), v roce [[1581]] vznikla Republika [[RepublikaSpojené provincie nizozemské|spojených nizozemských provincií]], kterou si již [[Španělé]] nedokázali podmanit zpět. [[Španělsko]] také začalo být konfrontováno s rodící se supervelmocí, [[Anglie|Anglií]], která se zpočátku spoléhala také na státem podporované [[pirát]]ství zaměřené zejména na španělské lodě přivážející zlato z Nového světa.▼
▲Španělsko bylo po celou dobu prakticky v neustálém konfliktu s ostatními evropskými mocnostmi, zejména s [[Francie|Francií]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a také s protestantskými zeměmi, později sdruženými ve [[Šmalkaldský spolek|Šmalkaldském spolku]]. Španělské a benátské lodě vybojovaly v roce [[1571]] historické vítězství nad Osmany v [[bitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]], kterou se zastavilo rozšiřování osmanské moci ve Středomoří.
 
[[Španělsko]] prodělalo v průběhu [[16. století]] z mnoha příčin několik [[státní bankrot|státních bankrotů]] (příliš vysoké válečné výdaje Rakouska či pirátství znepřátelených mocností), což se odrazilo na jeho schopnosti udržovat silnou armádu.▼
▲Od roku [[1568]] probíhaly boje [[Nizozemci|Nizozemců]] za nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] (tzv. [[osmdesátiletá válka]]), v roce [[1581]] vznikla [[Republika spojených nizozemských provincií]], kterou si již [[Španělé]] nedokázali podmanit zpět. [[Španělsko]] také začalo být konfrontováno s rodící se supervelmocí, [[Anglie|Anglií]], která se zpočátku spoléhala také na státem podporované [[pirát]]ství zaměřené zejména na španělské lodě přivážející zlato z Nového světa.
 
== Poslední španělští Habsburkové ([[1643]] – [[1713]]1643–1713) ==▼
▲[[Španělsko]] prodělalo v průběhu [[16. století]] z mnoha příčin několik [[státní bankrot|státních bankrotů]] (příliš vysoké válečné výdaje Rakouska či pirátství znepřátelených mocností), což se odrazilo na jeho schopnosti udržovat silnou armádu.
Přestože [[třicetiletá válka]] skončila roku [[1648]] (jedním z jejích důsledků bylo, že [[Španělsko]] muselo akceptovat nezávislost [[RepublikaSpojené spojenýchprovincie nizozemských provinciínizozemské|Nizozemské republiky]]), [[španělsko-francouzská válka]] pokračovala až do roku [[1659]]. Skončila vítězstvím [[Francie]] ([[Španělsko]] utrpělo významnou porážku v [[bitva u Rocroi|bitvě u Rocroi]] v roce [[1643]]) a mimo menších územních zisků na úkor Španělska znamenala definitivní ztrátu jeho velmocenského postavení v [[Evropa|Evropě]].▼
 
Když v roce [[1700]] zemřel jako bezdětný poslední ze [[španělští Habsburkové|španělských Habsburků]], [[Karel II. Španělský]], rozhořela se [[Válka o španělské dědictví|válka o dědictví španělské]], která nakonec skončila kompromisem: na trůn nastoupil [[Filip V. Španělský]] z francouzského rodu [[Bourboni|Bourbonů]], ale Španělsko postoupilo mnohá evropská území Rakousku (mj. [[Španělské Nizozemí]], [[Neapol]] a [[Milán]]), Anglii ([[Gibraltar]] a [[Menorca|Menorcu]]) a [[Savojsko|Savojsku]] (část Milánska).▼
▲== Poslední španělští Habsburkové ([[1643]] – [[1713]]) ==
 
== Nástup Bourbonů: reformy a obnova ([[1713]] – [[1808]]1713–1808) ==▼
▲Přestože [[třicetiletá válka]] skončila roku [[1648]] (jedním z jejích důsledků bylo, že [[Španělsko]] muselo akceptovat nezávislost [[Republika spojených nizozemských provincií|Nizozemské republiky]]), [[španělsko-francouzská válka]] pokračovala až do roku [[1659]]. Skončila vítězstvím [[Francie]] ([[Španělsko]] utrpělo významnou porážku v [[bitva u Rocroi|bitvě u Rocroi]] v roce [[1643]]) a mimo menších územních zisků na úkor Španělska znamenala definitivní ztrátu jeho velmocenského postavení v [[Evropa|Evropě]].
 
▲Když v roce [[1700]] zemřel jako bezdětný poslední ze [[španělští Habsburkové|španělských Habsburků]], [[Karel II. Španělský]], rozhořela se [[Válka o španělské dědictví|válka o dědictví španělské]], která nakonec skončila kompromisem: na trůn nastoupil [[Filip V. Španělský]] z francouzského rodu [[Bourboni|Bourbonů]], ale Španělsko postoupilo mnohá evropská území Rakousku (mj. [[Španělské Nizozemí]], [[Neapol]] a [[Milán]]), Anglii ([[Gibraltar]] a [[Menorca|Menorcu]]) a [[Savojsko|Savojsku]] (část Milánska).
 
▲== Nástup Bourbonů: reformy a obnova ([[1713]] – [[1808]]) ==
[[Soubor:Philip V 3.jpg|right|thumb|140px|[[Filip V. Španělský]], první [[Bourboni|bourbonský]] král na španělském trůně]]
[[Bourboni]] po svém příchodu začali prosazovat svou ideu centralizovaného státu, snažili se tedy omezit vliv místní [[aristokracie]] ve španělských koloniích, kterou tvořili tamější potomci evropských kolonistů. Zaměřili se také proti [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskému řádu]], který měl ve [[Španělská AmerikaHispanoamerika|španělské Americe]] velice velký vliv, z [[Amerika|Ameriky]] byl tento řád vyhnán v roce [[1767]]. Byly také zakládány nové obchodní společnosti, nejúspěšnější z nich [[Havana Company]].
 
Díky reformám se podařilo španělské impérium v průběhu [[18. století]] stabilizovat; ve druhé polovině století navíc k růstu obchodu výraznou měrou přispělo uvolnění obchodních kontrol. Přes jisté hospodářské úspěchy však efektivita zemědělství v celém impériu zaostávala za ostatními zeměmi a také průmyslová revoluce se prosazovala jen velice pomalu. Za vlády Bourbonů se Španělsko sice opět stalo relativně silným státem, pozici světové supervelmoci však již definitivně ztratilo.
 
=== Amazonie ===
Většina území Amazonie měla na základě [[SmlouvaTordesillaská z Tordesillassmlouva|Smlouvy z Tordesillas]] z roku [[1494]] připadnout Španělsku, tuto oblast navíc jako jeden z prvních [[Evropané|Evropanů]] prozkoumal španělský conquistador [[Francisco de Orellana]]. Oblast byla však okupovaná portugalskými kolonisty ([[bandeirantes]]), kteří ji v průběhu [[17. století|17.]] a [[18. století]] začali hospodářsky využívat, zejména k získávání domorodých otroků. Pro Portugalce byla oblast daleko přístupnější než pro Španěly: mohli postupovat od ústí Amazonky proti jejímu proudu. Stav faktické portugalské kolonizace byl legalizován v roce [[1750]] [[Madridská smlouva|Madridskou smlouvou]].▼
 
== Úpadek impéria ([[1808]] – [[1898]]1808–1898) ==▼
▲Většina území Amazonie měla na základě [[Smlouva z Tordesillas|Smlouvy z Tordesillas]] z roku [[1494]] připadnout Španělsku, tuto oblast navíc jako jeden z prvních [[Evropané|Evropanů]] prozkoumal španělský conquistador [[Francisco de Orellana]]. Oblast byla však okupovaná portugalskými kolonisty ([[bandeirantes]]), kteří ji v průběhu [[17. století|17.]] a [[18. století]] začali hospodářsky využívat, zejména k získávání domorodých otroků. Pro Portugalce byla oblast daleko přístupnější než pro Španěly: mohli postupovat od ústí Amazonky proti jejímu proudu. Stav faktické portugalské kolonizace byl legalizován v roce [[1750]] [[Madridská smlouva|Madridskou smlouvou]].
 
▲== Úpadek impéria ([[1808]] – [[1898]]) ==
[[Soubor:Turner, The Battle of Trafalgar (1822).jpg|right|thumb|[[Bitva u Trafalgaru]]]]
Pro Španělsko bylo první ztrátou velkého území postoupení [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] zpět [[Francie|Francii]] pod vládou [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] v roce [[1800]] (Španělsko ji od Francie obdrželo roku [[1763]], [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] ji posléze v roce [[1803]] prodal [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]]).
 
Zničení španělské flotily Brity v [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u Trafalgaru]] (v rámci [[Napoleonské války|Napoleonských válek]]) znamenalo výrazné oslabení možnosti kontrolovat rozsáhlá koloniální území. Vpád napoleonských vojsk do Španělska roku [[1808]] a následná [[španělská válka za nezávislost]] znamenala zánik španělského impéria v [[Amerika|Americe]]: rozpoutaly se [[Hispanoamerické války za nezávislost|války za nezávislost španělských kolonií]] v [[Amerika|Americe]], jako první získala nezávislost [[Paraguay]] ([[1811]]) a [[Uruguay]] (de facto [[1811]], definitivní nezávislost získala roku [[1825]]). [[José de San Martín]] byl hlavním strůjcem nezávislosti [[Argentina|Argentiny]] ([[1816]]), [[Chile]] ([[1818]]) a [[Peru]] ([[1821]]), [[Simón Bolívar]] do roku [[1825]] osvobodil území zahrnující dnešní [[Venezuela|Venezuelu]], [[Kolumbie|Kolumbii]], [[Panama|Panamu]], [[Ekvádor]] a [[Bolívie|Bolívii]].
 
Katolický kněz [[Miguel Hidalgo y Costilla]] vyhlásil roku [[1810]] nezávislost [[Mexiko|Mexika]], která byla uznána v roce [[1821]]. Roku 1819 Španělsko odprodalo [[Španělská Florida|Floridu]] Spojeným státům americkým. V tomto období se osamostatnily i další středoamerické státy, Španělsku z amerických kolonií zbyly pouze [[Kuba]] a [[Portoriko]]; dále pak [[Filipíny]], [[Guam]] s přilehlými ostrovy, [[Španělská Sahara]], části [[Maroko|Maroka]] a [[Španělská Guinea]].
 
Španělsko zdevastované napoleonskými válkami se jen velice těžko vzpamatovávalo a bylo politicky i regionálně fragmentováno. Tato nestabilita zbrzdila slibně nastartovaný rozvoj Španělska v [[18. století]]. Jisté krátkodobé zlepšení celkové situace přinesla jen vláda schopného krále [[Alfons XII.|Alfonse XII.]] v [[70. léta 19. století|70. letech 19. století]].
 
O zbytky kolonií přišlo Španělsko po prohrané [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]], ve které se sice obě země střetly zejména o kontrolu nad Kubou, v roce [[1898]] však Španělsko muselo Spojeným státům postoupit nejen Kubu, ale i Portoriko a část [[Španělská Východní Indie|Španělské Východní Indie]] ([[Filipíny]] a [[Guam]], zbytek španělské pacifické kolonie byl prodán [[Německo|Německu]], které nově koupené území začlenilo do [[NěmeckéNěmecká koloniekoloniální říše|své kolonie]] [[Německá Nová Guinea]]).
 
== Území v Africe ([[1898]] – [[1975]]1898–1975) ==
Španělsko vlastnilo drobná území na africkém kontinentě již od [[16. století]], mj. [[Oran]] ([[1509]] – [[1708]]1509–1708), [[Tripolis]] ([[1510]] – [[1551]]1510–1551) a [[Ceuta|Ceutu]] ([[1668]] – současnost). V roce [[1778]] získalo od [[Portugalsko|Portugalska]] ostrov [[Bioko]] v [[Guinejský záliv|Guinejském zálivu]], [[Río Muni]] (kontinentální část dnešní [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineje]]) a práva na komerční využívání země mezi řekami [[Niger (řeka)|Niger]] a [[Ogooué]], výměnou za některá území v [[Jižní Amerika|jižní Americe]]. Po [[španělsko-marocká válka|španělsko-marocké válce]] v roce [[1860]] uznalo [[Maroko]] existenci španělských enkláv na marockém území na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a dále mu postoupilo menší oblast [[Sidi Ifni]] na pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]] (přibližně na stejné rovnoběžce jako [[Kanárské ostrovy]]).▼
 
Po [[Berlínská konference|Berlínské konferenci]] roku [[1884]] [[Španělsko]] dále získalo [[Západní Sahara|Západní Saharu]]. V roce [[1912]] vzniklo v severní části Maroka tzv. [[Španělské Maroko]], [[Španělsko]] ale tlaku místních obyvatel čelilo jen s velkými obtížemi, úspěchy Maročanů v bojích proti nadvládě naplno odhalily špatný stav španělské armády i celé státní správy. V roce [[1926]] se [[Bioko]] a [[Río Muni]] spojily do jedné kolonie [[Španělská Guinea]] (od roku [[1963]] s názvem [[Rovníková Guinea]]).▼
▲Španělsko vlastnilo drobná území na africkém kontinentě již od [[16. století]], mj. [[Oran]] ([[1509]] – [[1708]]), [[Tripolis]] ([[1510]] – [[1551]]) a [[Ceuta|Ceutu]] ([[1668]] – současnost). V roce [[1778]] získalo od [[Portugalsko|Portugalska]] ostrov [[Bioko]] v [[Guinejský záliv|Guinejském zálivu]], [[Río Muni]] (kontinentální část dnešní [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineje]]) a práva na komerční využívání země mezi řekami [[Niger (řeka)|Niger]] a [[Ogooué]], výměnou za některá území v [[Jižní Amerika|jižní Americe]]. Po [[španělsko-marocká válka|španělsko-marocké válce]] v roce [[1860]] uznalo [[Maroko]] existenci španělských enkláv na marockém území na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a dále mu postoupilo menší oblast [[Sidi Ifni]] na pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]] (přibližně na stejné rovnoběžce jako [[Kanárské ostrovy]]).
 
Poté, co [[Francouzské Maroko]] získalo v roce [[1956]] nezávislost, svolilo [[Španělsko]] k postoupení své části k nově vytvořenému státu, oblast [[Sidi Ifni]] a [[Západní Sahara|Západní Saharu]] si však ponechalo (Maroko na ně v roce [[1957]] oficiálně vzneslo nárok). Po nátlaku [[Organizace spojených národů|OSN]] a místních obyvatel získala Rovníková Guinea v roce [[1968]] nezávislost. Roku [[1969]] vrátilo Španělsko Maroku zpět Sidi Ifni, Západní Saharu kontrolovalo do roku [[1975]], kdy marocká vláda zorganizovala masový protest, tzv. [[Zelený pochod]]. Právní status této oblasti zůstává do dnešní doby nevyřešen.▼
▲Po [[Berlínská konference|Berlínské konferenci]] roku [[1884]] [[Španělsko]] dále získalo [[Západní Sahara|Západní Saharu]]. V roce [[1912]] vzniklo v severní části Maroka tzv. [[Španělské Maroko]], [[Španělsko]] ale tlaku místních obyvatel čelilo jen s velkými obtížemi, úspěchy Maročanů v bojích proti nadvládě naplno odhalily špatný stav španělské armády i celé státní správy. V roce [[1926]] se [[Bioko]] a [[Río Muni]] spojily do jedné kolonie [[Španělská Guinea]] (od roku [[1963]] s názvem [[Rovníková Guinea]]).
 
▲Poté, co [[Francouzské Maroko]] získalo v roce [[1956]] nezávislost, svolilo [[Španělsko]] k postoupení své části k nově vytvořenému státu, oblast [[Sidi Ifni]] a [[Západní Sahara|Západní Saharu]] si však ponechalo (Maroko na ně v roce [[1957]] oficiálně vzneslo nárok). Po nátlaku [[Organizace spojených národů|OSN]] a místních obyvatel získala Rovníková Guinea v roce [[1968]] nezávislost. Roku [[1969]] vrátilo Španělsko Maroku zpět Sidi Ifni, Západní Saharu kontrolovalo do roku [[1975]], kdy marocká vláda zorganizovala masový protest, tzv. [[Zelený pochod]]. Právní status této oblasti zůstává do dnešní doby nevyřešen.
 
Dnes spadají pod [[Španělsko]] pouze malá území mimo evropský kontinent: [[Kanárské ostrovy]], autonomní města [[Ceuta]] a [[Melilla]] a [[španělské severoafrické državy]], na něž si činí nárok [[Maroko]].
 
== Území ve vlastnictví španělského impéria ==
 
=== Mimoevropská území ===
 
{| border="1" style="border-collapse:collapse; border: 1px solid #CCC; width:100%;" align="center"
|-
! | Země || Zisk || Ztráta|| Historie
Řádek 142 ⟶ 136:
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Atlantik'''''
|- valign=top
| [[Kanárské ostrovy]] ||align="center" | 1479 || || objeveny ve 14. století, 1402: [[KastílieKastilie|kastilská]] kolonizace a christianizace pod vedením [[Jean de Béthencourt|Jeana de Béthencourt]], 1479: na základě [[Smlouva z Alcaçovas|Smlouvy z Alcaçovas]] přiřknuty Kastilii, dnes jedno z [[Autonomní společenství Španělska|Autonomních společenství Španělska]]
|- valign=top
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Amerika'''''
|- valign=top
| '''[[místokrálovství Nové Španělsko]]''' ||align="center" | 1535 ||align="center" | 1821 || mezi lety 1519 a 1521 podrobení [[Aztécká říše|Aztécké říše]], 1535: založení místokrálovství, postupně se rozrostlo na území zahrnující celou Střední Ameriku, Karibik, Floridu, bývalou francouzskou kolonii [[Louisiana (kolonie)|Louisianu]], západní pobřeží dnešních USA i o území mimo Ameriku – mj. [[Filipíny]], [[Mariany]], [[Palau]], [[Guam]] a krátce severní [[Borneo]], na počátku 19. století postupný rozpad
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Španělská Florida]] ||align="center" | 1513 ||align="center" | 1763/1819 || 1513: dobyta Španělskem, 1535: začleněna do místokrálovství Nové Španělsko, po konci sedmileté války postoupena Velké Británii, 1783: opět španělská nadvláda, 1819: postoupení Spojeným státům americkým
Řádek 152 ⟶ 146:
| &nbsp;&nbsp;[[Jamajka]] ||align="center" | 1509 ||align="center" | 1670 || 1509: kolonizována, tehdy pod názvem ''Santiago'', 1535: začleněna do místokrálovství Nové Španělsko, 1655: obsazena Angličany pod velením [[William Penn|Williama Penna]], 1670: postoupena Velké Británii
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Hispaniola]] ||align="center" | 1492 ||align="center" | 1697/1795 || vůbec první důležitá španělská država v zámoří, v 17. století se Francouzi pevně usadili na severozápadě ostrova, 1697: západní část postoupena Francii (pod názvem [[Saint-Domingue]], dnešní [[Haiti]]), 1795: východní část (dnešní [[Dominikánská republika]]) rovněž postoupena Francii
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] ||align="center" | 1762 ||align="center" | 1800 || 1762: zisk od Francie a začlenění do místokrálovství Nové Španělsko, 1800: na nátlak [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] opět vrácena Francii
Řádek 162 ⟶ 156:
| &nbsp;&nbsp;[[Trinidad]] ||align="center" | 1498 ||align="center" | 1802|| 1498: pod španělskou nadvládou, 1535: začleněn do místokrálovství Nové Španělsko, 1763: okupace Velkou Británií, 1802: na základě [[Mír z Amiensu|Míru z Amiensu]] definitivně postoupen Velké Británii
|- valign=top
| '''[[místokrálovství Peru]]''' ||align="center" | 1542 ||align="center" | 1824 || 1531: začátek dobývaní Peru, 1542: založení místokrálovství, 1655: okupace [[Pobřeží Moskytů]] Velkou Británií, 1717: oddělení [[místokrálovství Nová Granada|Místokrálovství Nové Granady]], 1776: oddělení [[místokrálovství Río de la Plata]], 1824: vznik nezávislého Peru
|- valign=top
| '''[[místokrálovství Nová Granada]]''' ||align="center" | 1717<br />1739||align="center" | 1723<br />1810 || 1717: oddělení od místokrálovství Peru, mezi lety 1723 a 1739 opět součástí Peru, dnes státy [[Kolumbie]], [[Venezuela]], [[Ekvádor]] a [[Panama]]
|- valign=top
| '''[[místokrálovství Río de la Plata]]''' ||align="center" | 1776 ||align="center" | 1811 || 1776: oddělení od místokrálovství Peru, dnes státy [[Argentina]], [[Bolívie]], [[Paraguay]] a [[Uruguay]]
|- valign=top
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Asie'''''
|- valign=top
| '''[[Španělská Východní Indie]]''' ||align="center" | 1565 ||align="center" | 1898 || zprvu součástí místokrálovství Nové Španělsko, 1821: samostatná kolonie, 1898: ztracena po [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] na úkor USA
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Filipíny]] ||align="center" | 1565 ||align="center" | 1898 || součástí Španělské Východní Indie, 1898: ztraceny po [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] na úkor USA
|- valign=top
Řádek 180 ⟶ 174:
| &nbsp;&nbsp;[[Karolíny]] || align="center" | 1525 || align="center" | 1899 || 1525: část z nich objevena portugalským námořníkem [[Diego da Rocha|Diegem da Rocha]], 1526: prozkoumání a zábor [[Alonso de Salazar|Alonsem de Salazar]], součást Španělské Východní Indie,1686: objevení dalších ostrovů [[Francesco Lazebno|Francescem Lazeanem]], 1899: prodány Německé říši a začleněny do [[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guiney]]
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Palau]] || align="center" | 1543 || align="center" | 1899 || 1543: objeveno [[Ruy LópezLopez de Villalobos|Ruyem LópezemLopezem de Villalobos]], kolonizováno až v 19. století, součást Španělské Východní Indie, 1899: prodej Německé říši
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Guam]] || align="center" | 1521 || align="center" | 1898 || 1521: objeven Ferdinandem Magalhaesem, 1565: španělský zábor [[Miguel López de Legazpi|Miguelem Lópezem de Legazpi]], součást Španělské Východní Indie, 1898: postoupení Spojeným státům americkým
|- valign=top
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Afrika'''''
|- valign=top
| '''[[Španělská Guinea]]''' ||align="center" | 1778 ||align="center" | 1968 || 1778: ostrov [[Bioko]] a území [[Río Muni]] postoupeny Španělsku Portugalskem, 1926: sjednocení obou území do kolonie Španělská Guinea, 1968: nezávislost jako [[Rovníková Guinea]]
|- valign=top
| '''[[Španělská Sahara]]''' ||align="center" | 1884 ||align="center" | 1976 || 1860: dobytí Sidi [[Ifni]] Španělskem, 1884: zisk dnešní [[Západní Sahara|Západní Sahary]], 1969: Sidi Ifni připadlo Maroku, 1976: obsazení kolonie Marokem a [[MauretánieMauritánie|MauretániíMauritánií]], dnes: anektována Marokem, mezinárodní status je stále nevyřešený
|- valign=top
| [[Džerba]] ||align="center" | 1551 ||align="center" | 1560 || 1551: přímá španělská správa, 1560: po námořní [[Bitva u Džerby|Bitvě u Džerby]] ztráta na úkor [[Osmanská říše|Osmanské říše]]
|- valign=top
| [[Bizerta]] ||align="center" | 1535 ||align="center" | 1574 || 1535: dobyta Karlem V., 1574: ztráta na úkor Osmanské říše
Řádek 210 ⟶ 204:
| &nbsp;&nbsp;[[Melilla]]||align="center" | 1497 || || 1497: dobytí Melilly
|- valign=top
| &nbsp;&nbsp;[[Isla Perejil]] ||align="center" | 1668 ||align="center" | || 1663: postoupeno od Portugalska, dnes nárokováno Marokem
 
|}
Řádek 216 ⟶ 210:
=== Španělská území v Evropě ===
 
{| border="1" style="border-collapse:collapse; border: 1px solid #CCC; width:100%;" align="center"
|-
! | Země || Zisk || Ztráta|| Historie
Řádek 222 ⟶ 216:
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Území pod nadvládou [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]]'''''
|- valign=top
| [[Baleáry]] ||align="center" |1229<br />1344 ||align="center" |1276<br />-||mezi 1229 a 1235 dobyty [[Jakub I. Aragonský|Jakubem I. Aragonským]], 1276: nezávislost [[Mallorské království|Mallorského království]] s [[Jakub II. Mallorský|Jakubem II. Malorským]] jako králem, 1344: opětovné začlenění do Aragonské koruny, dnes jsou Baleáry jednou ze 17 [[Autonomní společenství Španělska|autonomní chspolečenství Španělska]]
|- valign=top
| [[Provence|Hrabství Provence]] ||align="center" | 1167 ||align="center" | 1267 || 1167: nabytí [[AlfonsoAlfons II. Aragonský|Alfonsem II. Aragonským]] na základě dědického práva, 1267: připadlo [[Anjouovci|Anjouovcům]]
|- valign=top
| [[Athénské vévodství]] ||align="center" | 1311 ||align="center" | 1388 || 1311: dobyto [[Katalánská společnostkompanie|Katalánskou společnostíkompanií]], 1319: spojeno s [[Neopatrijské vévodství|Neopatrijským vévodstvím]], 1388: prodáno florentské rodině [[AcciaiuoliAcciajuoli]]
|- valign=top
| [[Neopatrijské vévodství]] ||align="center" | 1319 ||align="center" | 1390 || 1319: dobytí území Aragonci a spojení s [[Athénské vévodství|Athénským vévodstvím]], 1390: prodáno florentské rodině [[AcciaiuoliAcciajuoli]]
|- valign=top
| [[Neapolské království]] || align="center" | 1442<br />1735 ||align="center" | 1714<br />1759 ||1422: spojení [[Neapol]]e a [[Sicílie]] [[AlfonsoAlfons V. Aragonský|Alfonsem V. Aragonským]], 1700-1714: [[válka o španělské dědictví]], 1714: na základě [[Rastattský mír|Rastattského míru]] připadlo Rakousku, 1735: na základě předběžného [[Vídeňský mír (1738)|Vídeňského míru]] opět spojeno se Španělskem, 1759: odtržení od Španělska (vládu převzala dynastie [[Bourbon-Obojí Sicílie]], vedlejší větev španělských Bourbonů)
|- valign=top
| [[KrálovstvíSardinské Sardiniekrálovství]] ||align="center" | 1297 ||align="center" | 1714 || 1297: věnováno [[Aragonská koruna|Aragonské koruně]] papežem [[Bonifác VIII.|Bonifácem VIII.]], od 16. století v [[Personální unie|personální unii]] s nově vzniklým Španělskem, 1700-1714: válka o španělské dědictví, 1714: postoupeno Rakousku (to ho roku 1720 vyměnilo se [[Savojští|Savojskými]] za Sicílii)
|- valign=top
| [[Sicilské království]] ||align="center" | 1282<br />1735 ||align="center" | 1714<br />1759 || 1282: po [[Sicilské nešpory|Sicilských nešporách]] připadla Aragonské koruně, 1700-1714: [[válka o španělské dědictví]], 1714: na základě [[Rastattský mír|Rastattského míru]] připadlo rodu Savojských, 1720: přechází do rukou rakouských Habsburků, 1735: opět připojeno ke Španělsku, 1759: odtržení od Španělska (vládu převzala dynastie [[Bourbon-Obojí Sicílie]], vedlejší větev španělských Bourbonů)
|- valign=top
| [[Korsika]] ||align="center" | 1325<br />1419 ||align="center" | 1347<br />1453 || 1297: papež [[Bonifác VIII.]] udělil králi [[Jakub II. Aragonský|Jakubu II. Aragonskému]] Korsiku jako léno, 1325: podrobení celého ostrova, 1347: zpět pod [[Janovská republika|janovskou]] nadvládou, 1372: opět krátce pod aragonskou nadvládou, 1401: pod francouzskou nadvládou, 1410: pod janovskou nadvládou, 1419: opět pod aragonskou nadvládou, 1447: rozdělení ostrova, Aragon obdržel jižní část, 1453: připadla zpět Janovu
|- valign=top
| [[Malta]] ||align="center" | 1282 ||align="center" | 1525/1530 || 1282: připadla Aragonské koruně, 1525: [[Karel V.]] věnoval Maltu jako léno [[JohanitéMaltézský řád|Johanitům]], 1530: papežskou bulou Malta definitivně připadla Johanitům
|- valign=top
| [[Montpellier]] ||align="center" | 1204 ||align="center" | 1349 || 1204: připadl Aragonu díky sňatku [[Petr II. Aragonský|Petra II. Aragonského]] s [[Marie z Montpellier|Marií z Montpellier]], 1276: součást [[Mallorské království|Mallorského království]], 1349: prodána [[Jakub III. Mallorský|Jakubem III. Mallorským]] Francii
|- valign=top
| [[Severní Katalánsko]] ([[Carcassonne]], [[Languedoc-Roussillon|Roussillon]]) ||align="center" | 1137 ||align="center" | 1659 || 1276: začlenění hrabství [[Rosselló]] a [[Cerdanya]] do [[Mallorského království]], 1344: Rosselló pod Aragonskou korunou, 1403: Cerdanya pod Aragonskou korunou, 1659: na základě [[Pyrenejský mír|Pyrenejského míru]] postoupeno Francii
|-
!bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Území pod španělskou nadvládou'''''
|- valign=top
| [[Elba]] ||align="center" | 1603 ||align="center" | 1709 || 1603: zisk přístavu [[Porto Azzurro]], 1709: ztracena ve [[Válka o španělské dědictví|válkách o dědictví španělské]], 1714: oficiálně postoupena [[Neapolské království|Neapolskému království]]
|- valign=top
| [[Franche-Comté]] ||align="center" | 1556 ||align="center" | 1678 || 1556: připadlo dědičně Španělsku, v letech 1668 a 1674 obsazeno Francií, 1678: na základě [[Nijmegenský mír|Nijmegenského míru]] postoupeno Francii
|- valign=top
| [[Milánské vévodství]] ||align="center" | 1535 ||align="center" | 1714 || 1535: zděděno [[Karel V.|Karlem V.]], který ho přidal svému synovi [[Filip II. Španělský|Filipu II.]], od roku 1556 v personální unii se Španělskem, 1714: ve [[Válka o španělské dědictví|válkách o dědictví španělské]] ztraceno na úkor Rakouska
|- valign=top
| [[Monako]] ||align="center" | 1542 ||align="center" | 1641 || španělský protektorát
|- valign=top
| [[Španělské Nizozemí]] ||align="center" | 1556 ||align="center" | 1714 || 1556: připadlo Španělsku na základě dědického práva, 1714: postoupeno Rakousku ve [[Válka o španělské dědictví|válkách o dědictví španělské]]
|- valign=top
| [[Stato dei Presidi]]<br />(španělský vojenský stát) ||align="center" | 1557<br />1735 ||align="center" | 1707<br />1759||1522: pod ochranou [[Karel V.|Karla V.]], 1555: dobytí [[Siena|Sieny]], 1557: založení Stato dei Presidi na části území [[Toskánské velkovévodství|Toskánského velkovévodství]], s částí území také na Elbě, 1707: obsazeno Rakouskem, 1735: na základě předběžného [[Vídeňský mír (1738)|Vídeňského míru]] zpět Španělsku, 1759: připojeno k Neapolskému království
|- valign=top
| [[Portugalsko]] ||align="center" | 1580 ||align="center" | 1640 || od 1580 spojeno se Španělskem v personální unii (tzv. [[Iberská unie]]), 1640: opětovná samostatnost
|}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Španělské_impérium“