Ptáci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 193:
[[Trávicí soustava|Zažívací soustava]] ptáků je jedinečná, mají [[hrdelní vak]] nebo [[vole]] pro uskladnění potravy a dva žaludky, z nichž ve [[Svalnatý žaludek|druhém]] jsou spolykané kamínky, které, vzhledem k absenci zubů, pomáhají ptákům drtit potravu. Trávicí soustava dokáže zajistit rychlé strávení potravy a je přizpůsobena letu. Někteří stěhovaví ptáci mají přidanou schopnost snížit obsah části střev před migrací.
 
[[Nervová soustava]] u ptáků je v rozsahu přiměřeném velikosti ptáka. Nejvyvinutější částí mozku je ta, která ovládá funkce souvisící s letem, zatímco [[mozeček]] koordinuje pohyb a [[velký mozek]] kontroluje prvky chování, plavání, páření a stavbu hnízd. Zrakový systém je obvykle u ptáků vysoce vyvinut. [[Oko]] ptáků je v základní stavbě shodné s okem savců. Ptáci s očima na stranách hlavy mají široké [[zorné pole]], zatímco ptáci s očima na čelní straně hlavy, jako sovy, mají [[binokulární vidění]] a mohou odhadovat hloubku pole. Vodní ptáci mají zvláštní pružné čočky, které jim umožňují vidění na vzduchu i pod vodou. Některé druhy mají také dvojitou [[Foeva|foevu]]. Ptáci jsou [[Tetrachromatisus|tetrachromatičtí]] díky přítomnosti očních buněk citlivých na [[ultrafialové záření]], stejně jako na zelenou, modrou a červenou barvu. To jim umožňuje vnímat ultrafialové záření, které je využíváno při krmení a námluvách. Mnoho ptáků má totiž na peří vzory viditelné v ultrafialovém světle a tudíž nerozeznatelné lidským okem. Ultrafialové světlo se využívá také při hledání potravy; např. [[Poštolka|poštolky]] při pátrání po kořisti často na zemi sledují močovou stopu hlodavců, která vyzařuje UV záření. Vnější ochranu oka zajišťuje svrchní a spodní víčko, která však nejsou tak pohyblivá jako u savců, takže oko je čištěno jemnou blankou, umístěnou ve vnitřním koutku oka, tzv. [[mžurka|mžurkou]], která může oko překrýt směrem napříč. Mžurka také kryje oko a slouží tak jako [[kontaktní čočka]] u mnoha vodních ptáků. Když ptáci spí, jsou spodní víčka zvednutá. Ptačí sítnice má pro rozvod krve umístěný ve sklivci bohatě prokrvený výrůstek zvaný hřebínek. Ptačímu [[zevní zvukovod|zevnímu zvukovodu]] chybí vnější ušní [[boltec]], ale je překryt peřím, i když u některých druhů (např. [[kalous]], výr, výreček) toto peří trochu uši připomíná. Ve vnitřním uchu se nalézá [[Hlemýžď (Cochlea)|hlemýžď]], který ale na rozdíl od savců není spirálovitý. Kvůli velmi dobře vyvinutému zraku se dříve předpokládalo, ptáci jsou buď zcela anosmičtí (bez čichu) anebo cítí jen velice málo. Na základě rozboru mnoha současných studií se však ukazuje, že ptáci využívají čich v každodenním životě, jako nástroj při hledání potravy, při hledání ideálního partnera pro reprodukci anebo při navigaci a orientaci v prostoru.<ref> Kristýna Daňková, Kristýna (2017). [https://theses.cz/id/fl8hj5 Čichové schopnosti ptáků]. "Bakalářskábakalářská práce - Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta" Masarykovy univerzity, Brno</ref>
 
Někteří ptáci také používají proti dravcům chemickou obranu. Někteří [[trubkonosí]] mohou vyvrhnout proti útočníkovi nepříjemný olejovitý výměšek z jícnu, zatímco některé druhy pěvců z rodu ''[[Pitohui]]'', žijících na [[Nová Guinea|Nové Guineji]], mají jedovatou látku [[homobatrachotoxin]] obsaženou nejen v těle, ale hlavně v kůži a peří.