Verze z 17. 3. 2019, 23:32 editovat Chalupa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 341 editací Jaromíra Hüttlová ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 3. 2019, 12:56 editovat zrušit editaci Chalupa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 341 editací /* Vznik a vývoj červené knihovny Přejít na další porovnání →
Řádek 17: Ke skutečnému rozmachu červené knihovny došlo v české literatuře až v období mezi dvěma světovými válkami, ve kterém začaly vycházet edice románů pro ženy, především již zmíněná ''Červená knihovna''. Příběhy pro ženy ale nevycházely jen knižně, ale také v [[časopis]]ech a sešitech, jako byly ''[[List paní a dívek]]'', ''[[Hvězda československých paní a dívek]]'', ''Pražanka'' nebo ''[[Večery pod lampou]]''.<ref name="REF1">[https://www.novinky.cz/zena/styl/395062-cervena-knihovna-aneb-vecne-pribehy-o-lasce.html Červená knihovna aneb Věčné příběhy o lásce - Novinky.cz]</ref> Vycházely jak překlady zahraničních autorů, tak i produkce česká ([[Vlasta Pittnerová]], [[Popelka Biliánová]], [[Bohumil Zahradník-Brodský]], [[Maryna Radoměřská]], [[Vlasta Javořická]], [[Jaromíra Hüttlová]], [[Marie Kyzlinková]]). Po [[Únor 1948\|komunistickém převratu v roce 1948]] zavládla v oblasti literatury tvrdá [[cenzura]], která se týkala i červené knihovny. V jejím důsledku prakticky celý žánr zanikl.<ref name="MOCNA"/> K novému rozkvětu červené ~~knihy~~knihovny došlo až po pádu [[Sametová revoluce\|komunistického režimu roku 1989]]. Začaly vycházet reedice dřívějších nejpopulárněkších knih, dále se začaly vydávat tzv. ''harlequinky'' (paperbacky o lásce původem z [[Kanada\|Kanady]]), objevily se knihy známých zahraničních autorek ([[Rosamunde Pilcherová]]) a vznikla i nová česká produkce ([[Simona Monyová]], [[Bára Nesvadbová]], [[Irena Obermannová]]).<ref>RUSMANOVÁ, Romana; Ženy ženám: Červená knihovna 21. století; Praha: Univerzita Karlova v Praze 2018; diplomová práce.</ref> ==Odkazy ==

Červená knihovna: Porovnání verzí