Rytíř: Porovnání verzí

Přidáno 201 bajtů ,  před 2 lety
napřímení a doplnění odkazů
m (Editace uživatele 37.221.249.34 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Khamul1)
značka: rychlé vrácení zpět
(napřímení a doplnění odkazů)
[[Soubor:Codex Manesse Ulrich von Liechtenstein.jpg|náhled|Vyobrazení středověkého rytíře, v tomto případě [[UlrichOldřich vonz LichtensteinLichtenštejna|UlrichaOldřicha vonz LichtensteinaLichtenštejna]]]]
{{Různé významy|tento=středověkém válečníkovi šlechtického původu}}
 
'''Rytíř''' (z [[němčina|německého]] ''Ritter'', ''jezdec'') je označení [[středověk]]ého bojovníka – obrněného jezdce (latinsky ''miles'', pl. ''milites'').
 
== Charakteristika ==
Rytíř byl středověký válečník [[Šlechta|šlechtického]] původu, který bojoval převážně na koni. Ve vrcholném [[středověk]]u byl každý rytíř automaticky šlechticem, ale ne každý šlechtic rytířem, protože k pasování na rytíře byla potřeba, aspoň v prvních obdobích, prokázat statečnost a věrnost. Oblékal se do těžké kovové [[zbroj]]e, jež se skládala z [[kroužkové brnění|brnění]], [[přilba|přilby]] a [[štít]]u. Jeho hlavními zbraněmi byl [[meč]] a dlouhé [[kopí]], mimo to se často používaly zbraně jako [[sekera]], [[válečné kladivo|kladivo]] či [[palcát]]. Těžkooděná jízda představovala elitu a ve většině bitev i rozhodující sílu středověkého vojska. Úpadek nastal až za [[Stoletá válka|stoleté války]], kdy [[Francie]], do té doby velmoc spoléhající se na rytíře, utrpěla mnoho těžkých porážek od anglických lučištníků. [[Jezdectvo]] se od té doby razantně změnilo kvůli nástupu účinnějších střelných zbraní a úplného obnovení se jezdectvo dočkalo v 17. století, ale už v podobě [[husar]]ů a [[dragoun]]ů.
 
Rytířem se mohl stát výlučně mladý muž. Zpočátku se od něj nevyžadoval urozený původ, později se však stal základní podmínkou. Šlechtičtí synkové byli pro rytířství vychováváni již od dětství. Jako pážata a panoši sloužili významným šlechticům a seznamovali se tak se zásadami života rytíře. Cvičili se také v zacházení se zbraní a v boji. Teprve když prokázali odvahu a statečnost ve válce, mohli být pasováni na rytíře. Zpravidla se tak stalo po první bitvě, které se budoucí rytíři mohli zúčastnit již ve věku kolem patnácti let. Později věk pasovaných jinochů stoupal.
 
Rytíři se také začali, především v době [[Křížové výpravy|křížových výprav]] seskupovat do [[rytířskéRytířský řádyřád|rytířských řádů]], které si dávaly úkoly obvykle související se službou Bohu nebo panovníkovi. Tento zvyk se postupem času změnil a z členství v jednotlivých řádech se stala prestižní záležitost. Ostatně dodnes se v mnoha zemích světa udělují [[Rytířský řád|rytířské řády]] za službu vlasti atp., například ve Francii [[Řád čestné legie]] nebo v Anglii [[Řád britského impéria]].
 
== Pasování ==
[[Soubor:Accolade.jpg|náhled|Panovník pasuje rytíře na obraze [[Alphonse de Neuville]]]]
Pasování na rytíře byl slavnostní obřad, který měl probíhat v [[kostel]]e. Většinou se však odehrával přímo na bojišti před zahájením bitvy či po ní. Rytíře pasoval [[panovník]] nebo jeho zástupce (v [[Česko|českých]] zemích jen [[král]]). V raném středověku ale mohl rytíře pasovat kterýkoliv jiný rytíř (příkladem je třeba rytíř [[Vilém Maréchal|Vilém le Maréchal]], který pasoval na rytíře svého pána a následníka anglického trůnu mladého [[Jindřich Mladík|Jindřicha Mladíka]]). Mladý bojovník před tím, kdo ho pasoval, poklekl a přednesl předepsanou přísahu. Poté ho pasující lehce udeřil (původně dlaní na tvář, později i plochou stranou meče na obě ramena) a předal přilbu, štít, ostruhy a připnul mu pás s mečem jako odznak rytířství (odtud pochází výraz pasování).
 
== Mravní kodex ==
 
== Rytířská kultura ==
Jedním z impulsů šíření rytířství byla také kultura vázaná k rytířství tzv. '''kurtoazie'''. Kurtoazie pochází z francouzštiny a znamená dvornost či zdvořilost. Známé jsou některé milostné písně, které skládali a zpívali [[minnesängerMinnesang|minesengři]] a [[trubadúr|trubadúři]]. Ale kurtoazie není jen soubor zásad pro jednání se slabším pohlavím, ale také chování k jiným rytířům. Tj. snaha o důstojné zachovávání hierarchie, jež není pro osobu nižšího postavení ponižující. Zahrnuje také jakési [[válka|válečné]] konvence. Například šlechtic, který bezdůvodně neušetřil svého zraněného či vzdávajícího se urozeného soupeře, ztrácel čest a to se všemi důsledky. Jde tedy o vytvoření pravidel morálky a slušnosti, jež určují chování rytíře za všech okolností.
 
== Rytířský epos a román ==
Hrdinské eposy skládali původně potulní zpěváci a sami je také šířili. Putovali od hradu k hradu a svoje díla přednášeli před vznešenou společností. Šlechta ani panovníci však většinou nerozuměli latině, která se dosud v literatuře výhradně používala, proto se epické básně a také milostné písně skládaly v národních jazycích (francouzštině, němčině apod.). Tak bylo ve středověké literatuře překonáno výsadní postavení latiny a duchovních, kteří jako jediní tento jazyk ovládali.{{Doplňte zdroj}}
 
Hrdinský epos nahradil později rytířský román, který byl psán nejenom ve verších, ale také v próze. Jeho hrdinou již nebyl rytíř – bojovník, ale rytíř, který prožívá nejrůznější dobrodružství, často během svých cest. Idealizoval svět vysoké šlechty a obsahoval i fantastické prvky. Takové byly romány francouzského autora Chrétiena de Troyes o bájném králi [[Král Artuš|Artušovi]]ovi a jeho rytířích kulatého stolu (''Lancelot neboli Vozíček'', ''Parsifal neboli Vyprávění o grálu'' ad.), které vycházely ze starých keltských pověstí. V českém prostředí vznikla na konci 13. století veršovaná skladba [[Alexandreis]], pojednávající o životě a činech starověkého vládce Alexandra Velikého. Neznámý autor v ní vyjádřil svůj názor na příkladné chování šlechtice a zobrazil poměry v Čechách za vlády posledních [[Přemyslovci|Přemyslovců]].
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Legnica.JPG|[[Bitva u Lehnice]] mezi evropskými rytíři a Tatary během [[Mongolský vpád do Evropy|mongolského vpádu do Evropy]]
Soubor:Batalla del Puig por Marzal de Sas (1410-20).jpg|[[Aragonská koruna|Aragonští]] rytíři v [[Bitva u Poitiers (1356)|bitvě s [[Mauři|Maury]] během [[Reconquista|reconquisty]] ve Španělsku
Soubor:Crécy - Grandes Chroniques de France.jpg|[[Bitva u Kresčaku]] roku 1346, v níž na francouzské straně zahynul český král [[Jan Lucemburský]]
Soubor:King Henry V at the Battle of Agincourt.jpg|Anglický král [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřich V.]] v bitvě u Azincourtu během [[Stoletá válka|stoleté války]] mezi Anglií a Francií
* [[Šlechta|Šlechtic]]
* [[Křížové výpravy]]
* [[Rytířský řád|Rytířské řády]]
* [[Richard I. Lví srdce]]
* [[Jindřich Mladík]]
* [[Vilém Maréchal|Vilém le Maréchal]]
* [[Godefroy z Bouillonu|Godefroi z Bouillonu]]
* [[Přemysl Otakar II.]]
* [[Jan Lucemburský]]
* [[Maxmilián I. Habsburský]]
*[[Seznam rytířských rodů v Rakousku a Rakousku-Uhersku]]
 
=== Externí odkazy ===