Červená knihovna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
/* Charakteristika červené knihovny
Vznika vývoj červené knihovny
Řádek 3:
 
== Charakteristika červené knihovny ==
Díla zařazovaná do žánru červené knihovny bývají sentimentální, podbízivé a až k slzám dojímající konvenční milostné příběhy, jejichž hlavním smyslem je konečný štastný konec. Děj bývá často umístěn do atraktivního prostředí (šlechtické zámky, protředí bohatých rodin i cizokrajné země). Postavy jsou zredukované na citovou složku a procházejí trnitou cestou strastí a utrpení k závěrečnému štěstí. K základním schématům červené knihovny patří zmatky dívčích srdcí, láska setkávající se s nástrahami a šťastný konec, když jsou nástrahy překonány. Děj bývá poměrně jednoduchý a je vyprávěn nepříliš náročným jazykem. Objevují se v něm také záporní sokové a sokyně, dcery z lepších rodin a jejich nic nechápající rodiče i chudé dívky, do kterých se zamiluje bohatý nápadník. Postavy v těchto dílech jsou černobílé a jejich psychologie je nepropracovaná.<ref name="MOCNA">MOCNÁ, Dagmar. Červená knihovna: studie kulturně a literárně historická: pohled do dějin pokleslého žánru. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 1996</ref>
 
Česká literání teoretička [[Dagmar Mocná]] rozlišuje tři typy [[fabule]] červené knihovny:
* fabule sociální - příběhy milenců pocházejících z různých společenských vrstev.
* fabule nelásky - příběhy o tom, jak nechuť či dokonce nenávist dvou jedinců promění v hlubokou a trvalou lásku,
* fabule vzestupu - příběhy o tom, jak se chudá a nevýrazná dívka vypracuje v samostatnou a úspěšnou mladou ženu, čímž získá obdiv mužů.<ref name="MOCNA"/>
 
== Vznika vývoj červené knihovny ==
Konvenční milostné příběhy pro ženy začaly vznikat v průběhu [[19. století]] v době, kdy docházelo k rozkvětu dalších druhů triviální literatury, jako byly například [[Kolportážní román|kolportážní romány]], ale jejich zdroj je možno nalézt již v sentimentálních románech období [[Preromantismus|preromantismu]] ([[Samuel Richardson]]) a v [[České národní obrození|obrozeneckých]] [[Povídka|povídkách]] [[Magdalena Dobromila Rettigová|Magdaleny Dobromily Rettigové]], [[Věnceslava Lužická|Věnceslavy Lužické]], [[Karolina Světlá|Karoliny Světlé]] a její sestry [[Sofie Podlipská|Sofie Podlipské]].<ref name="MOCNA"/>
 
K ''průkopnicím'' červené knihovny v [[Německo|Německu]] patřily [[Eugenie Marlittová]] a [[Hedwiga Courthsová-Mahlerová]]
 
==Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [https://www.kfbz.cz/sites/default/files/souboryredakce/cervena_knihovna_pdf.pdf Červená knihovna v období 1. republiky - Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně]