Clarence Hudson White: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 118:
Jedním z důvodů jeho úspěchu byl Whiteův přístup k výuce. Zdůrazňoval osobní vizi a styl nad každou konkrétní školou nebo hnutím. Studentům byly přiděleny „problémy“ a byli požádáni, aby vytvořili obrazy, které evokovaly určitý koncept nebo pocit, jako například „nevinnost“ nebo „díkůvzdání“.<ref>Barnes, str. 20</ref> Také požadoval, aby studenti experimentovali, podobně jako on a Stieglitz, aby vytvářeli několik druhů výtisků stejného obrazu. Ze třiceti hodin výuky nabízených každý týden ve škole, 14 hodin zabral společný předmět "Umění fotografie", který učil White. Během těchto přednášek White zdůrazňoval, že hlavní prioritou, kterou se jeho studenti museli naučit, je „schopnost vidět.“<ref>Barnes, str. 146</ref> Nikdy mezi svými studenty nepodporoval ani nedovolil konkurenci porovnáním práce jednoho s druhým. K práci každého člověka se přistupovalo jen a pouze ve vztahu k tomuto člověku.<ref>White (1975), str. 195</ref>
Tento koncept uplatňoval bez ohledu na konečný zájem studenta. White pochopil, že ne všichni jsou umělci. Škola zacházela „s fotografií nejen jako s výtvarným uměním, ale také jako s uměním praktickým, které je nepostradatelné pro moderní obchod a průmysl“.<ref>Fulton, str. 152</ref> Někteří z jeho studentů po škole pokračovali v žurnalistice, reklamě, průmyslu, lékařství nebo vědeckých profesích.
White byl ve škole známý svými týdeními komentáři k práci studentů. Byl “soucitný, přesto však hledal kritiku, aby jim věrně ukázal, jak byli slabí, ale vždy je učinil odvážné a silné.”<ref name="Fulton, p 182">Fulton, str. 182</ref> Jeho studentka Marie Riggin Higbee Averyová shrnula, co se tam stalo, když řekla: "Přísnost naší výuky, spolu s nedominantním [sic] duchem pěstovaným v každém z nás, následkem učení Clarence Whitea, bylo nést nejslabší ze skupiny na místa s velkých poct ve světě fotografie."<ref name="Fulton, p 182"/>
Stejně důležité pro učení byly mimoškolní aktivity, které White navrhl k doplnění výuky. V pátek večer měl přednášku hostující lektor, napříkald Stieglitz, Steichen, [[Paul Strand]] nebo [[Francis Bruguière]]. K přednášení později pozýval také absolventy své školy: Paula Outerbridgeho, Doris Ulmannovou nebo Antona Bruehla.<ref>Barnes, str. 21</ref>
Jedním z charakteristických znaků Whitea jako učitele bylo povzbuzení žen fotografek. White hledal a osobně učil mnoho ctižádostivých fotografek, které našly svou otevřenost vůči různým stylům a technikám přesně to, co hledaly v době, kdy většina mužů měla velmi autokratické názory. Ralph Steiner vzpomínal: White „netlačil tvrdě na absolutní dokonalost, ale vždy našel něco, co pochválil, [což] mu přineslo úctu mnoha dam.“<ref>White (1975), str. 204</ref> V roce 1915 bylo ve škole zhruba dvakrát více žen než mužů. Tento poměr se do třicátých let 20. století příliš nezměnil.<ref>Fulton, str. 140</ref>
Whiteovo povzbuzování žen bylo absolutním kontrastem se Stieglitzem, kvůli jeho „paternalistickým a sexistickým postojům“<ref>Peterson, str. 104</ref> se mu vyhýbaly mnohé vynikající fotografky své doby. Po Whiteově smrti Stieglitz shrnul své postoje v dopise Kuehnovi: „Jeho žákyně - nedopečené diletantky - ani jediný skutečný talent…“<ref name="Naef, p 482">Naef, str. 482</ref>
Po několika letech tvořili většinu instruktorů Whiteovy školy bývalí studenti. V roce 1918 [[Charles James Martin (umělec)|Charles James Martin]], bývalý student Whitea z Kolumbijské univerzity, převzal přednášky ve škole, když odešel Weber. [[Margaret Watkins]]ová, raná studentka, se stala známou svou tvrdou kritikou technických aspektů fotografií, když učila od roku 1919 do roku 1925. Mezi dalšími studenty, kteří se proměnili na lektory patřili Margaret Bourke-Whiteová, Bernard Horne, Arthur Chapman, Anton Bruehl, Robert Waida nebo Alfred Cohn.<ref>Fulton, str. 169-170</ref>
V letech 1921-25 škola nabízela letní semináře jak v New Yorku, tak v Canaan v Connecticutu. Letní semináře se vrátily krátce v letech 1931-33 ve [[Woodstock, New York|Woodstocku]], ale po tom všechna výuka probíhala v New Yorku.
==== Škola moderní fotografie ====
| |||