Kočkovití: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 93.99.138.78 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gumruch značka: rychlé vrácení zpět |
přidány informace značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
Řádek 33:
'''Kočkovití''' (Felidae), hovorově nazývaní '''kočky''', jsou čeledí řádu [[šelmy|šelem]]. Dělí se na dvě recentní podčeledi - [[velké kočky]] (Pantheriane) a [[malé kočky]] (Felinae), a dvě fosilní podčeledi - [[Machairodontinae]] a [[Proailurinae]]. První kočky se objevily během [[Oligocén|oligocénu]], přibližně před 25 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby [[kočka domácí]], jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v [[Afrika|Africe]] a západní [[Asie|Asii]], ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je [[lev]], [[tygr]], [[levhart skvrnitý|levhart]], [[Jaguár americký|jaguár]] a množství malých koček jako například [[Ocelot velký|ocelot]], [[rys ostrovid]] nebo [[puma americká]]. Za nejbližší příbuzné koček se považují [[asijští linsangové]] rodu ''Prionodon'' dříve řazení k [[Cibetky|cibetkám]] (Viverrinae).
Z celého řádu šelem se právě kočkovití nejvíce drží masožravého způsobu života - jsou na příjmu masa zcela závislí. Někdy se jim proto říká hypermasožravci. Jejich tělesná stavba je plně přizpůsobená lovu jiných zvířat. Mají pružné a svalnaté tělo, čelisti a zuby určené k silnému skusu, flexibilní přední končetiny zakončené ostrými zatažitelnými drápy (všichni kromě geparda) sloužícími k přidržení kořisti, zadní končetiny umožňující prudké zrychlení a skoky a srst tvořenou kamuflážními barevnými odstíny. Ze smyslů je co nejlépe vyvinut především zrak, jenž je určen k zachycení pohybu a k dobrému vidění za šera a tmy a následně také sluch.
Kočkovité šelmy přenášejí nemoc [[Toxoplazmóza|toxoplazmózu]], jejímž původcem je [[Výtrusovci|výtrusovec]] ''[[Toxoplasma gondii]]''.
| |||