Verze z 20. 12. 2018, 13:18 editovat Yehuda (diskuse \| příspěvky) 97 editací →‎Od narození do útěku z Piombi (1725–1756): Pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 3. 2019, 01:06 editovat zrušit editaci 90.179.82.125 (diskuse) Oprava interpunkce značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 79: Giacomo opustil Benátky v lednu [[1783]] a odjel do [[Vídeň\|Vídně]]. Na nějakou dobu dělal sekretáře benátského velvyslance Foscariniho a potom, po jeho smrti, přijal post [[Knihovna (instituce)\|knihovníka]] na zámku hraběte [[Valdštejnové\|Josefa Karla Eusebia z Valdštejna]] v [[Duchcov (zámek)\|Duchcově]] v [[Čechy\|Čechách]]. Tam strávil poslední a velmi smutné roky svého života, ponížen rolí služebníka a již nepochopen, a navíc považován za přežitek navždy zmizelé epochy. Z Duchcova, Casanova údajně napomáhal [[Velká francouzská revoluce\|Francouzské revoluci]], k pádu [[Benátská republika\|Benátské republiky]], k pádu jeho světa. Nebo přinejmenším toho světa o němž snil, že se stane jeho pevnou součástí. Jeho poslední útěchou, kromě velkého množství dopisů od benátských přátel, již ho zpravovali o dění v jeho rodném městě, bylo sepisování díla ''Histoire de ma vie'', autobiografie, jež pohltila všechny jeho zbývající síly, neboť ji psal ve vytrvalém zanícení, téměř jako by chtěl předejít [[smrt]], kterou už cítil přicházet. Když ji psal, Casanova znovu prožíval svůj život, tak naprosto jedinečný, že se stal mýtem, v kolektivního vědomí. Život jako umělecké dílo. Jistě si při jejím vypravování uvědomoval, kolik toho v životě zažil a kolika nekonečných zkušeností byl interpretem. Zemřel [[4. červen\|4. června]] roku [[1798]].

Giacomo Casanova: Porovnání verzí