Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 6 měsíci
 
=== 1899-1906 Pokroky jeho umění ===
[[File:Clarence H. White (1871-1925)- Drops of rain (1903).jpg|thumb|220px|''Dešťové kapky'', 1903]]
 
V roce 1899 byl White již tak dobře známý, že měl vlastní samostanou výstavu v obou klubech - Camera Club of New York a také v Boston Camera Clubu, a také vystavoval v londýnském fotografickém salónu London Photographic Salon organizovaném společností [[The Linked Ring]]. Když Newark Camera Club uspořádal velkou výstavu piktorialistické fotografie, vystavoval White svých 135 děl. Tato výstava byla později nainstalována v muzeu [[Cincinnati Art Museum]]. Kromě této série výstav vyšla jedna z Whiteových jednoduchých rodinných kompozic, portrét jeho syna Maynarda, ve Stieglitzově novém žurnálu ''[[Camera Notes]]''.<ref>Peterson 1993, str. 28-29</ref>
 
Téhož roku zemřel Whiteův otec v relativně mladém věku 52 let. Jeho smrt zřejmě neovlivnila ani Whitea ani jeho zájmy; White pokračoval v pořádání výstav, zatímco cestoval kolemna Midwestustředozápad a východníhovýchodní pobřeží, kde snímalportrétoval portréty přátelpřátele a klientůzákazníky. Na jedné z těchto cest jel donavštívil [[Terre Haute, Indiana]], kde bylse představenseznámil stoupajícímuse socialistickémusocialistickým vůdcivůdcem [[Eugene Debs|EugenuEugenem DebsoviDebsem]]. Stali se blízkými přáteli a kromě toho se spřátelil také s dalšími socialistickými vůdci, včetně [[Clarence Darrow]], [[Stephen Marion Reynolds]] nebo [[Horace Traubel]] a po mnoho let si vyměňovali korespondenci a konali dlouhé filozofické diskuse, kdykoli byli společně ve stejném městě, vedli spolu dlouhé filozofické diskuse. Whiteova víra v socialistické hodnoty byla jednou z mála xxxx pronásledovánítémat jiných než fotografovánífotografie, pro které vyjádřilprojevil jakékolitakové nadšení. Po dlouhédelší návštěvě s Reynolds,Reynoldse White napsal: "Nikdy jsem strávilnestrávil týden tak plný inspirace, protožeaniž jsembych použil fotoaparát.".<ref>White (1975), str. 85</ref> Jeho rodina, "brass-vázanépřesvědčených Republikáni “,republikánů“<ref name=MPW/> doufala, že tento zájem jebude dočasnoujen aberacídočasný, ale White pokračovalsympatizoval v vyjadřování své afinity ks těmtotouto vírámvírou po celý svůj život.
 
V roce 1900 se White stal členem umělecké skupiny The Linked Ring, a stal se jak porotcem tak i vystavovatelem na fotografickém salónu v Chicagu a na třetím fotografickém salonu ve Filadelfii. Je pravděpodobné, že se díky Whiteovi podařilo uskutečnit schůzku Edwarda Steichena se Stieglitzem. White poskytl Steichenovi úvodní dopis a trval na tom, aby se s ním Stieglitz brzy sešel. Steichen se na cestě do Paříže zastavil v New Yorku a se Stieglitzem se stali dlouholetými přáteli a kolegy. Ve stejné době uspořádal F. Holland Day přes Stieglitzův nesouhlas významnou výstavu v Londýně nazvanou The New School of American Photography (Nová škola americké fotografie). Na výstavu byly zařazeny také více než dvě desítky Whiteových fotografií a stejná výstava byla později k vidění v Paříži a v Německu. Ve svých spisech Day psal: "Pan White je jediný člověk mně známý, který si vybral kameru jako médium svého výrazu."<ref>White (1979), str. 12</ref>
White continued exhibiting while traveling around the Midwest and East Coast to take portraits of friends and clients. On one of these trips he journeyed to [[Terre Haute, Indiana]], where he was introduced to rising [[socialism|socialist]] leader [[Eugene Debs]]. White became close friends with Debs and other socialist leaders, including [[Clarence Darrow]], [[Stephen Marion Reynolds]] and [[Horace Traubel]], and for many years they exchanged correspondence and held long, philosophical discussions whenever they were in the same city together. White's belief in socialist values was one of the few pursuits other than photography for which he expressed any enthusiasm. After a prolonged visit with Reynolds, White wrote "I've never spent a week so full of inspiration since I've used a camera."<ref>White (1975), p85</ref> His family, "brass-bound Republicans",<ref name=MPW/> hoped this interest was a temporary aberration, but White continued to express his affinity for these beliefs throughout his life.
 
Přibližně ve stejné době White napsal Stieglitzovi, že "myslel jsem si, že umělecká fotografie bude mým životním dílem a jsem připraven žít velmi jednoduchý život s mou malou rodinou, abych to zrealizoval."<ref>Fulton, str. 176</ref> Jeho slova byla velmi prorocká, protože celý život finančně bojoval. Byl známý jako chudý podnikatel a skvělý fotograf.