Heil Hitler: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historické pozadí: Přidáno upřesnění
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 8:
Hajlování má své kořeny ve [[Starověký Řím|starořímském]] umění, ve scénách a sochách, které byly později (a dost možná mylně) interpretovány jako pozdrav doprovázený zvoláním „''Ave Imperator!''“, případně v pozdějších dobách „''Ave Caesar!''“. V císařském období pozdvihnutou pravici jako pozdrav používal také [[Napoleon Bonaparte]], který chtěl navázat na odkaz římských císařů a římského impéria. O totéž se ve dvacátých letech 20. století pokoušeli také italští [[Fašismus|fašisté]] po jejichž vzoru pak pozdrav pravicí ve druhé polovině dvacátých let převzal [[Adolf Hitler]] při budování své [[Nacistické Německo|Třetí říše]], jakož využil i další symboliku (např. [[orlice (heraldika)|říšskou orlici]]), která významově odkazovala jak na původní [[Římské impérium|římskou říši]], tak i na [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou národa německého]].
 
Původně stranický pozdrav příslušníků [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] se po uchopení moci v Německu nacistickou stranou v roce [[1933]] stal oficiálním pozdravem, kterým Němci, sympatizanti s nacismem, vazalové a spojenci nacistického Německa dávalo najevo přízeň vládnoucí nacistické straně respektive jejímu [[Führer|Vůdci]]. Příkladem mohou být [[Letní olympijské hry 1936|olympijské hry v Berlíně]] v roce [[1936]], kdy některé z olympijských výprav pozdravily představitele německého státu tímto způsobem, který je ale vzhledemvelmi kpodobný podobnostiolympijskému spozravu, olympijskýmod pozdravemkterého tobylo nenípozději jistéupuštěno.
 
Hajlování jako pozdrav bylo povinné zejména pro příslušníky strany a jejích ozbrojených formací ([[Schutzstaffel|SS]], [[Sturmabteilung|SA]]). Naproti tomu příslušníci [[Wehrmacht|německé armády]] za stejných okolností používali tradiční vojenský pozdrav ([[salutování]]). Teprve v červenci [[1944]], poté, co se armádní důstojníci neúspěšně pokusili o [[Atentát na Hitlera z 20. července 1944|převrat]], bylo nařízeno hajlování také pro vojáky, jako výraz loajality armády k Vůdci.