Předlitavsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Čeští zástupci v předlitavských vládách: Oprava překlepu značka: editace z Vizuálního editoru |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Frakce - změna odkazu/ů na Frakce (politika) |
||
Řádek 215:
Vzhledem k tomu, že české země byly v této době mnohonárodní, působily zde samozřejmě také německé politické strany (a menšinově také polské strany ve Slezsku), které měly často stejnou politickou ideologii (liberálové, konzervativci, křesťanští sociálové, agrárníci a radikálové), ale od českých stran je odděloval mimo jazyka národnostní problém a přístupy k jeho řešení. V některých případech německé strany v Čechách zastávaly nejenom protičeské, ale i protivídeňské postoje. Vzrůstající napětí mezi českými stranami a německými stranami v Čechách se projevovalo především na práci zemského sněmu v Praze, který byl velmi často obstruován jednou nebo druhou stranou. Od roku 1908 byl zemský sněm právě kvůli národnostním sporům prakticky ochromen. Situace byla vyřešena vydáním tzv. [[anenské patenty|anenských patentů]] v roce [[1913]], které stanovily prozatímní zemskou správní komisi, jež nefunkční sněm nahradila. Na Moravě byla situace z hlediska národnostního sporu česko-německého lepší díky dosažení kompromisu ([[moravské vyrovnání]]) v roce [[1905]].
V Říšské radě se politické [[Frakce (politika)|frakce]] formovaly také podle národnostního klíče. České politické strany se zformovaly do tzv. Českého klubu mezi roky 1879-1891. [[Český klub]] tvořili především umírnění liberálové (staročeši) a česká konzervativnější šlechta. V roce 1891 se vítězstvím mladočechů ve volbách rozpadl ale byl nahrazen novým mladočeským klubem, jež odmítal spolupráci s českou konzervativní šlechtou. Sociální demokracie ve vídeňském parlamentu vytvořila sociálně-demokratický klub (od roku 1897), který byl společný pro všechny sociálně-demokratické poslance bez ohledu na národnost. Z obecného hlediska zastávala předlitavská sociální demokracie federalistické postoje.
== Odkazy ==
| |||