Rusalka (pramen): Porovnání verzí

'''Pramen Rusalka''' původně '''Nový pramen''' je 7. karlovarským [[Minerální pramen|minerálním pramenem]]. Nachází se na levém břehu [[Teplá (řeka)|řeky Teplé]] uprostřed lázeňské čtvrti, umístěn je v promenádní hale [[Mlýnská kolonáda|Mlýnské kolonády]], jeho teplota je 60,2 °C, vydatnost 4-7 litrů/min. Je volně přístupný.

Pramen byl známý již od 16. století, vyvěral tehdy přímo v korytě říčky Teplé a jmenoval se '''Nový' pramen''. Prameny bývaly v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]] využívány výhradně k dlouhodobým koupelím a teprve v 16. století se pomalu vedle koupelové léčby začala vyvíjet i léčba pitná. Významnou měrou k tomuto pokroku přispěl doktor [[Václav Payer z Lokte]], který v roce [[1522]] vydal první tištěný kritický vědecký spis o Karlových Varech a tamní léčbě ''Pojednání o Karlových Varech'' (latinsky, v roce 1984 do češtiny přeložil Bohumil Ryba). Na základě informací a zkušeností karlovarských lékařů doporučil minerální vodu pít, a&nbsp;léčebné cykly, které ve spisu navrhl, se s úspěchem stále praktikují.<ref>{{Citace monografie

Pramen Rusalka byl i po polovině 18. století stále nazýván '''Nový pramen'''. Jeho vývěr se tehdy nacházel v sousedství ''Mlýnských lázní.'' Nejprve jej chránil jednoduchý přístřešek, v letech [[1792]]–[[1793]] nad ním byla vystavěna nová dřevěná promenádní hala. Ta byla první stavbou svého druhu v Karlových Varech. Kolonáda skýtala lázeňským hostům možnost zdržovat se zde i za nepříznivého počasí. Přímo u pramene také ordinovali lázeňští lékaři. V roce [[1811]] byla na místě původní stavby postavena nová empírová ''Giesselova kolonáda Nového pramene''. V letech [[1871]]–[[1881]] byla nahrazena kamennou Mlýnskou kolonádou podle projektu [[Josef Zítek|architekta Josefa Zítka]].

}}</ref> Karlovarská minerální voda se tvoří v&nbsp;hloubce cca 2&nbsp;500 metrů. Její kvalita je v&nbsp;průběhu staletí neměnná. Je zde přítomna většina prvků periodické tabulky, běžně je analyzováno přes 40&nbsp;prvků potřebných pro&nbsp;lidský organismus. Jednotlivé prameny se chemickým složením liší jen nepatrně, zvláště ve&nbsp;stopových prvcích. Liší se hlavně teplotou a množstvím plynného kysličníku uhličitého; právě teplota má vliv na&nbsp;množství rozpuštěných minerálů.<ref>{{Citace monografieelektronického periodika

| jménovydavatel = Imperial Karlovy Vary

| příjmení2strany = 2