Japonsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m lf značka: editace z Vizuálního editoru |
Věda by u Japonska neměla chybět, zatím aspoň Nobelovy ceny |
||
Řádek 474:
| datum přístupu = 2018-11-26
}}</ref>
== Věda ==
Japonská věda zažila obrovský rozmach po druhé světové válce. Důkazem jsou i mezinárodní ocenění, jichž navíc zbadatelně přibývá v čase. Jaderný fyzik [[Hideki Jukawa]] se roku 1949 stal prvním japonským laureátem [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]], když předpověděl existenci částice [[mezon]]. V roce 1965 stejnou cenu získal Jukawův přítel a spolužák [[Šin'ičiró Tomonaga]], za přínos k teorii [[kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamiky]]. V roce 1975 mířila fyzikální nobelovka do císařství znovu, k [[Leo Esaki|Leo Esakimu]], vynálezci [[tunelová dioda|tunelové diody]], která využívá tzv. [[tunelový jev]]. Za detekci [[neutrino|neutrin]] z kosmu byl Nobelovým výborem oceněn [[Masatoši Košiba]], roku 2002. Velkou oslavu japonských vědeckých výsledků přinesl rok 2008, kdy se Nobelovy ceny za fyziku dočkala hned trojice japonských badatelů, všichni tři za přínos k rozvoji tzv. CP symetrie: [[Makoto Kobajaši]], [[Tošihide Masukawa]] a [[Jóičiró Nambu]] (který se roku 1970 stal americkým občanem). Další "japonský rok" přišel v roce 2014 kdy byli znovu všichni tři ocenění rodáky z japonských ostrovů. [[Isamu Akasaki]], [[Hiroši Amano]] a [[Shuji Nakamura]] (dnes americký občan) dali světu [[LED]] diody. Už za rok si šel pro ocenění další Japonec, [[Takaaki Kadžita]], jehož experimenty dokázaly, že neutrina mají hmotnost.
První [[Nobelova cena za chemii]] pro Japonsko přišla v roce 1981, kdy ji získal [[Ken’iči Fukui]], za objevy o chemické reaktivitě. Po roce 2000 pak přišla "japonská vlna": toho roku získal "nobela" za chemii [[Hideki Širakawa]] za výzkum [[polymer]]ů, za rok [[Rjódži Nojori]] za studium hydrogenačních reakcí, za další rok [[Kóiči Tanaka]] za tzv. měkkou ionizaci, roku 2008 [[Osamu Šimomura]] za objev [[Zelený fluorescenční protein|zeleného fluorescenčního proteinu]] a roku 2010 [[Eiči Negiši]] (narozen v Číně) za Negišiho reakci a [[Akira Suzuki]] za Suzikiho reakci.
Také lékařský a biologický výzkum se dostal na vysokou úroveň. První [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelova cena za fyziologii a lékařství]] sice přišla "až" roku 1987, kdy byl oceněn [[Susumu Tonegawa]] za objev genetického mechanismu, jenž umožňuje diverzitu protilátek, a dlouho byla osamocena, ovšem po roce 2010 přišla podobná vlna jako v chemii: [[Šin'ja Jamanaka]] (2012), [[Satoši Ómura]] (2015), [[Jošinori Ósumi]] (2016) a [[Tasuku Hondžó]] (2018). Oceněni byli za průlomy v léčbě mnoha chorob, mj. i za pomoci [[Kmenová buňka|kmenových buněk]].
Že rozvoj přírodních věd stojí na pevných matematických základech dokazují i nejprestižnější ocenění v této oblasti. [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] mají [[Kunihiko Kodaira]] (1954), [[Heisuke Hironaka]] (1970) a [[Shigefumi Mori]] (1990). [[Wolfova cena za matematiku|Wolfovu cenu za matematiku]] Kodaira (1985), [[Kijoši Itó]] (1987) a [[Mikio Sató]] (2003).
Japonci se svými 27 Nobelovými cenami (počítáno v to i literaturu a mír) zaujímají šesté místo v historické tabulce (za [[USA]], [[Spojené království|Británií]], [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Švédsko|Švédskem]]), ve vědeckých kategoriích je jejich postavení ještě lepší.
== Zajímavosti ==
| |||