Květoslav Minařík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava vložení obrázku značka: editace z Vizuálního editoru |
denowikizace ISBN |
||
Řádek 21:
Velké životní strasti nutily Květoslava Minaříka, aby již v mládí hledal způsob jak je překonat a odstranit. Jeho podobně smýšlející přítel, Jaroslav Joneš, mu ve [[1920–1929|20. letech]] [[20. století]] dal knihu o [[Jóga|józe]] s popisem tělesných cvičení, na jejímž konci byly zmínky o duchovním životě. Díky tomu Květoslav Minařík pochopil, že našel to, co hledal. Na základě další knihy - Praktický yoga od [[O Hašnu Hara|O Hašnu Hary]] se podřídil pravidlům jógy. Nevybral si však z jógy pouze pozice nebo tělesná a dechová cvičení, ale především se snažil plnit přísné mravní požadavky, které pochopil jako nedílnou součást jógické nauky.<ref name=":1" />
Přijetím všeobecné kázně (kázně učení) s důrazem na morální život dospěl podle svých slov [[15. září]] [[1926]] v Hradci Králové k vrcholnému poznání v buddhistickém smyslu. Tento výsledek svého úsilí označil jako realizaci<ref name=":1" />. Ve své biografii o tom napsal, že ze začátku nevěděl, kam zařadit poznání, které přitom získal. Teprve o několik let později zjistil, že je shodné s poznáním tibetského mahájánského buddhismu. Podle svých slov díky tomuto poznání pochopil duchovní vývoj lidí, jeho překážky i způsob jejich odstranění a také podstatu světových duchovních a náboženských nauk. Právě poznání, vzešlé z této realizace, se po zbytek svého života snažil sdílet se svými přáteli a žáky<ref name=":0">Boris Merhaut: Hrst vzpomínek na Květoslava Minaříka. Otištěno v: Květoslav Minařík: Jóga v životě současného člověka, Canopus 1991,
== Dílo ==
Řádek 35:
Dalším výrazným rysem Květoslava Minaříka bylo, že ve svých dílech rozlišoval a upozorňoval na to, které postupy duchovní praxe a jógy je možné provádět v současné [[Západní kultura|západní společnosti]] a které jsou pro ni naopak nevhodné (tj. jsou možné pouze v osamocení či za jiných specifických podmínek). Květoslav Minařík doporučoval používat výhradně takové postupy, které nevedou ke ztrátě kontaktu s občanským životem. V pozdějších pracích byla rovněž patrná autorova snaha o propojení duchovního poznání s [[Věda|vědou]]. Ke všem svým dílům se Květoslav Minařík v průběhu života vracel, doplňoval je a přepracovával. Tím u každého spisu vznikalo více postupně rozšiřovaných verzí. Květoslav Minařík psal originály svých prací převážně na [[Psací stroj|psacích strojích]], protože mu zánět nervů<ref name=":3" /> v ruce neumožňoval bezproblémové [[psaní]] tužkou nebo perem. Následné drobnější doplňky a korektury vpisoval většinou tužkou.
Vzhledem k obsahu však Květoslav Minařík nemohl své knihy publikovat za svého života. Proto se snažil spisy připravit na budoucí vydání. V roce [[1968]] celé své dílo na základě písemné smlouvy daroval PhDr. Zoře Šubrtové s právem vydat je knižně. Tato skutečnost se postupem doby ukázala jako velmi důležitá především proto, že se již po smrti autora začaly objevovat podvrhy a plagiáty jeho děl<ref name=":5">Šubrtová, Zora: Doslov. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Beseda bohů. 1. vydání, Praha, Horizont 1990, S. 265
=== Původní tvorba ===
Řádek 42:
''Přímá Stezka'' bylo první dílo, které se Květoslavu Minaříkovi podařilo vydat knižně nedlouho před [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupací Československa]] v roce [[1939]]. V knize mimo jiné popsal různé druhy jóg ([[džňánajóga]], [[karmajóga]], [[bhaktijóga]]) a postup jejich praktického uplatňování v každodenním životě. [[Indologie|Indolog]], publicista a [[překladatel]] [[Boris Merhaut]] tuto knihu v roce 1971 označil za první seriózní pokus o klasifikaci různých jóg a o jejich zasazení do kontextu jiných duchovních disciplín<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bartoňová|jméno=Milada|příjmení2=Bašný|jméno2=Zdeněk|titul=Jóga od staré Indie k dnešku|vydání=1.|vydavatel=Avicenum|místo=Praha|rok=1971|počet stran=240|strany=12|id=08-027-71}}</ref>. Podklad k druhému vydání, které Květoslav Minařík připravil v roce [[1954]], se mu již v češtině za jeho života nepodařilo vydat. V 70. letech [[20. století]] Květoslav Minařík text Přímé Stezky v utajení poslal do [[Rakousko|Rakouska]], kde jej na jeho přání přeložil do [[Němčina|němčiny]] a pod svým jménem vydal Roman Mandys<ref>{{Citace monografie|příjmení=Mandys|jméno=Roman|příjmení2=|jméno2=|titul=Der Direkte Pfad|vydání=1|vydavatel=Vlastním nákladem|místo=Wien|rok=1974|počet stran=368|strany=|isbn=}}</ref>.
Dílo ''Cesta k dokonalosti'' napsal Květoslav Minařík mezi léty [[1942]] – [[1946]]. Její původní název byl "O sjednocení duševních sil". V knize popsal na základě svých zkušeností jak postupovat při proměně bytosti – především v psychické oblasti a zároveň upozornil na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout. Podal metodické pokyny jak soustavným sebepozorováním, sebekontrolou a sebeovládáním, kladnými zásahy vůle ve smyslu „vzhůru srdce“ zasáhnout do automatiky, v níž se jednotlivé psychické složky uplatňují u člověka individuálně odlišně.<ref>Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Charakteristika Cesty k dokonalosti. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Cesta k dokonalosti. Canopus 1991,
''Světlo géniů'' dokončil Květoslav Minařík přibližně v roce [[1951]]. Popsal v něm praktické uplatňování mystiky/jógy a věnoval se také vysvětlení některých termínů s těmito naukami spojených (např. [[Karma v buddhismu|karma]], předpoklady duchovního vývoje a soustředění).
Řádek 48:
Dílo s názvem ''Beseda bohů'' autor považoval za své stěžejní dílo a „vysokoškolskou učebnici“ jógy. Vznikla mezi léty [[1951]] až [[1953]] jako rozhovor dvou bohů, kteří spolu hovoří o józe i jiných duchovních naukách a záležitostech. Květoslav Minařík v díle rozděleném do sedmi rozmluv podrobně popsal různé druhy jóg, které ve vztahu k evropskému životu a myšlení v poslední rozmluvě spojil do tzv. „integrální jógy“. V textu vyjádřil, že duchovní vývoj lze zahájit především mravním přepodstatněním, založeným kromě úsilí žít podle morálních pravidel duchovních nauk, také na vůlí vyvolaných a záměrně udržovaných kladných pocitech. Teprve potom je možné použít koncentrační a dechová cvičení.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Beseda bohů|vydání=1|vydavatel=Horizont|místo=Praha|rok=1990|počet stran=|strany=272|isbn=80-85202-00-X}}</ref>
''Malý mystický slovník'' naučný psal Květoslav Minařík přibližně v průběhu let [[1956]] – [[1974]]<ref>Šubrtová, Zora: Poznámka vydavatele. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Malý mystický slovník naučný. Canopus 1992,
Svůj [[Biografie|životopis]] pod názvem ''Kéčara'' napsal teprve po delším váhání v roce [[1956]] a v průběhu dalších let k němu přidával dodatky. Spis vytvořil jako poslední ze svých základních děl. Nezaměřil se v něm výhradně na popis vnějších událostí a dat, ale spíše na život vnitřní.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Funk|jméno=Karel|titul=RECENZE knihy Kečara|periodikum=GEMMA|datum=1994|ročník=1994|číslo=1|strany=19|url=}}</ref> V předmluvě napsal, že se při popisu vlastního života, především vnitřních zkušeností ocitl v nebezpečí toho, že tím vzbudí závadné názory na sebe. Zároveň si však uvědomoval to, že pokud by o svém životě mlčel, mohlo by vzniknout přesvědčení, že jeho pokyny k duchovní praxi není možné uskutečnit v západní společnosti.<ref name=":1" />
Spis ''Spása'' vznikal pravděpodobně mezi léty [[1965]] – [[1968]]. Autor tento spis považoval za velmi náročnou učebnici jógy. Poukázal v něm na vztahy mezi [[Biologie|biologickými]] jevy na [[Buněčná membrána|buněčných membránách]] živého [[Lidské tělo|lidského organismu]] a jeho [[Psychika|psychickými složkami]]. V práci napsal, že lidský organismus je ovlivnitelný různými postoji člověka v běžném životě, a také speciálními jógickými metodami nebo zásahy do psychické oblasti podle pouček [[Buddhismus|buddhismu]] a [[křesťanství]].<ref>Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Charakteristika spisu "Spása". Otištěno v: Minařík, Květoslav: Spása. Canopus 1998,
Dílo ''Tajné zasvěcení'' vzniklo v roce [[1973]] jako shrnutí autorových zkušeností s vedením lidí po cestě duchovního vývoje. Květoslav Minařík zde popsal především překážky na duchovní cestě lidí. Ty viděl především ve sklonech, které jako podvědomé hnací síly ovlivňují chování lidí a tím i jejich myšlení a jednání a zakládají se především na [[Pud (psychologie)|pudech]] a [[Emoce|emocích]], nikoli na [[rozum]]u. Ovládnutí sklonů soustavnou sebevýchovou pak Květoslav Minařík označil za nezbytný předpoklad pro úspěšný postup na duchovní cestě.<ref>Doc. MUDr. Bajer, Antonín: Úvod. Otištěno v: Minařík, Květoslav: Tajné zasvěcení. Canopus 1992,
Za svého života vytvořil Květoslav Minařík také přes sto drobných prací, včetně některých nedokončených. V nich reagoval na konkrétní aktuální témata, se kterými se ve svém životě setkávat buď v širší společnosti, nebo u lidí, se kterými byl v osobním kontaktu. Tyto texty proto zahrnovaly širokou škálu námětů od podrobnějších popisů překážek na duchovní cestě až k vyjádřením o společenské situaci nebo aktuálně populárních duchovních směrech. Drobné práce byly také prvními texty, které se mu podařilo zveřejnit. Konkrétně šlo o několik prací v [[Časopis Médium|časopise Médium]], který vycházel ve [[1930–1939|30. letech]] [[20. století]] a který se věnoval nejrůznějším duchovním a okultním směrům. Další drobné práce se Květoslavu Minaříkovi podařilo zveřejnit v přílohách deníku [[Lidová demokracie (deník)|Lidová demokracie]]<ref name=":2" /><ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Cesta k naprosté vnitřní svobodě|periodikum=Lidová Demokracie|datum=22. 2. 1969|ročník=|číslo=2|strany=|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Ještě jednou jóga|periodikum=Lidová Demokracie|datum=15. 3. 1969|ročník=|číslo=5|strany=|url=}}</ref> <ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Mystická cesta jógy za tajemstvím absolutna|periodikum=Lidová Demokracie|datum=29. 3. 1969|ročník=|číslo=7|strany=|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Minařík|jméno=Květoslav|titul=Jóga pro všechny|periodikum=Lidová Demokracie|datum=5. 7. 1969|ročník=|číslo=21|strany=|url=}}</ref>v průběhu let [[1968]] až [[1969]]. Po roce [[1989]] byla většina z autorových drobných prací vydána v různých výborech nebo knihách.
| |||