Bahenní sopka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
gramatika, odkazy, formát, jak v Česku |
||
Řádek 2:
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]].
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů.
== Výskyt == Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě. V Česku se vyskytují v [[Národní přírodní rezervace Soos|Národní přírodní rezervaci Soos]] u [[Cheb]]u. která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].
== Princip ==
[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sediment]]y jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref>''Jiří Sladký: Svět bahenních sopek'' (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629</ref>
Bahenní sopky jsou vázány na [[tektonika|tektonicky]] aktivní oblasti, na ložiska [[ropa|ropy]] a i [[zemní plyn|zemního plynu]].
[[Soubor:Gas hydrates 1996.svg
== Reference ==
| |||