Konspirační teorie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 62:
 
== Socio-politologický pohled na konspirační teorie ==
Christopher Hitchens označuje konspirační teorie za „zbytkové výplody demokracie“,<ref name="rfr3">Fenster, Mark (1999). ''Conspiracy Theories: Secrecy and Power in American Culture.'' Minneapolis: University of Minnesota Press. <nowiki>ISBN 0-8166-3243-X</nowiki>.</ref> tedy za nevyhnutelné důsledky velkého množství informací obíhajícího kolem velkého množství lidí.
 
Konspirativní úvahy mohou být emocionálně naplňující, pokud zasadí příchozí události do lépe morálně čitelného kontextu. Příjemce teorie může přisuzovat morální zodpovědnost za emočně silnou situaci jasně vymezené skupině jedinců. A hlavně, součástí této skupiny není sám vyznavač. Vyznavač konspirační teorie se může cítit omluven za jakoukoli politickou či morální zodpovědnost, bez ohledu na to, jestli je skutečným zdrojem vzniklé škody chyba vysokých institucí, či celé společnosti.<ref>Vedantam, Shankar (5 June 2006). "Born With the Desire to Know the Unknown". The Washington Post. p. A02. Retrieved 7 June 2006. "Conspiracy theories explain disturbing events or social phenomena in terms of the actions of specific, powerful individuals," said sociologist Theodore Sasson at Middlebury College in Vermont. By providing simple explanations of distressing events—the conspiracy theory in the Arab world, for example, that the September 11 attacks were planned by the Israeli Mossad—they deflect responsibility or keep people from acknowledging that tragic events sometimes happen inexplicably."</ref>