Fryštát: Porovnání verzí

| popisek = SlezskýMěstský knížecí zámekhrad Fryštát v Karviné

[[Soubor:Fresky umučení sv. Kateřiny v zámeckém kostele z poloviny 15. století jako památka na knížete Boleslava II.jpg|vlevo|náhled|Freska umučení sv. Kateřiny z poloviny 15. století v zámeckém kostele městského hradu ve Fryštátě|alt=]]

[[Soubor:Jiří Adam von Gashin, hrabě ve Fryštátě na nádvoří zámku před švédským králem Karlem XII.jpg|náhled|Hrabě Jiří Adam von Gashin vítá před knížecím zámkem spolu s fryštátskými duchovními švédského krále Karla XII.|alt=]]

Někdejší knížecí město je písemně připomínáno již v roce 1305 jako druhé sídlo těšínských [[Těšínská větev Piastovců|Piastovců]]. Zakladatelem nového města fryštátského se roku 1290 stal jeho první kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I]]. [[Staré Město (Karviná)|Starý Fryštát]] stával na břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] a byl založen po rozpadu Velkomoravské říše v roce 906, kdy Slezsko začali osídlovat germánské kmeny. Na břehu řeky Olše tak založili osadu, která již za vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1025 - 1034 [[Měšek II. Lambert|obdržela]] [[Měšek II. Lambert|městská práva a název Freystadium Orientale.]] Starý Fryštát se již brzy stal [[Měšek II. Lambert|obchodním]] městem prvořadého významu, [[Měšek II. Lambert|neboť stál]] na důležité obchodní stezce z Uher do Slezska. Tato středověká obchodní stezka je ve městě zachovalá. Začíná v části Vydmuchov, protíná celé historické město a po několika kilometrech původní trasy ve směru na obec [[Staré Město (Karviná)|Staré Město]] končí u břehu řeky Olši, v místě kde stál Starý Fryštát. Tisíciletá historie činí z Fryštátu jedno z nejstarších ne-li nejstarší město Českého Slezska. Nositelem městských práv je již od svého založení, což potvrzuje i samotný název města - Fryštát, německy Freistadt, znamená "volné, nebo svobodné město". Za své existence byla městská práva několikrát potvrzena nebo rozšířena, např. roku 1327 vratislavského typu. V novém Fryštátě byl postaven [[Zámek Fryštát|zámek těšínských Piastovců]] kam někteří z nich přesunuli z Těšína své sídlo buďto částečně nebo trvale. Již druhý kníže v pořadí, [[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I]]. a také [[Přemysl I. Nošák|Přemysl I]]. ve Fryštátě úřadovali. Přemysl I. dal také[[Přemysl zámekI. Nošák|hrad]]<nowiki/>k v polovině 14. století přestavět v rezidenční sídlo. Prvním stálým obyvatelem[[Přemysl zámkuI. Nošák|hradu]]<nowiki/>u byla v první polovině 15. století kněžna [[Eufemie Mazovská]], vdova po Boleslavu I. Roku 1386 byla ve Fryštátě notářsky potvrzena Lenní smlouva uzavřená v roce 1327 mezi knížetem Kazimírem I. a králem českým Janem Lucemburským o přičlenění Těšínského Slezska k zemím Koruny České. Za vlády [[Boleslav II. Těšínský|Boleslava II]], který zde sídlil v druhé polovině 15. století, bylo město obdařeno četnými výsadami. Po Boleslavově smrti kněžna Anna, vdova po něm, také sídlila ve Fryštátě a věnovala se charitativní činnosti pro chudé a churavé občany města. Její syn, Kazimír II. převzal vládu roku 1477 a Fryštát značně zvelebil. V roce 1511 po velkém požáru byl knížetem [[Kazimír II. Těšínský|Kazimírem II]].[[Kazimír II. Těšínský|knížecí]] zámek renesančně přestavěn, ale jíž bez bočních křídel. Kazimír II. založil ve Fryštátě v roce 1504 radnici, roku 1511 pivovar a v roce 1525 četné rybníky. Všechny tři podniky slouží stále svému účelu. Do Fryštátu také přesídlil jeho vnuk, kníže [[Václav III. Adam Těšínský|Václav III. Adam]] a to na krátkou dobu po požáru těšínského hradu roku 1552. Kníže Václav se stal knížetem již ve svých 4 letech, ale do jeho plnoletosti převzal vládu jeho poručník, [[Jan IV. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]], který ponechal sídlo Piastovců ve Fryštátě. Když byl Václav jednoletý byl na[[Jan fryštátskémIV. z Pernštejna|knížecím]]<nowiki/>m zámku zasnouben s dcerou Jana z Parnštejna, rovněž jednoletou Marií. Ta pak po svatbě také raději pobývala ve Fryštátě, kde ji pravidelně navštěvovali její příbuzní, neboť v Těšíně byla svým mužem týrána. V roce 1564 se na nádvoří Piastovského[[Jan zámkuIV. z Pernštejna|hradu]]<nowiki/>u ve Fryštátě konal velký rytířský turnaj na počest příjezdu kněžny Kateřiny z [[Lehnice]], novomanželky knížete [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Bedřicha Fridricha Kazimíra III]]., který si za své sídlo také vybral Fryštát. 15. a 16. století se ve Fryštátě vyznačovalo celkovým blahobytem označovaným jako Zlatý věk Fryštátu. Město mělo ze všech měst na Těšínsku nejvyšší finanční výnosy. Po smrti posledního fryštátského knížete [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Bedřicha Fridricha Kazimíra Piastovského z Fryštátu]] v roce 1571 bylo toto významné hospodářské město odprodáno a již natrvalo vyčleněno z [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]] a stalo se centrem [[fryštátské panství|fryštátského panství]]. Tak skončilo 280 let trvající období vlády těšínských [[Těšínská větev Piastovců|Piastovců]] ve Fryštátě. Roku 1543 měla na[[Těšínská větev Piastovců|knížecím]] zámku svou předsvatební hostinu vévodkyně Alžběta Habsburská, která jela se svým několika set četným doprovodem do Krakova na svatbu s králem Zikmundem II. Jagellonským, rovněž kněžna Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská měla na[[Těšínská větev Piastovců|knížecím]] zámku roku 1567 svou velkolepou předsvatební hostinu, a v hostinci knížecího pivovaru (dnes součást Staré radnice) se 19. června 1574 se svou družinou ubytoval polský a francouzský král [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich z Valois]], který předešlou noc tajně uprchl z krakowského hradu Wawel. Jakmile se totiž dozvěděl o smrti svého bratra Karla IX., neváhal, sebral královskou pokladnu a vracel se do své rodné Francie, kde byl zvolen novým francouzským králem. V roce 1707 Fryštátem projížděl a pohostinně byl přijat švédský král Karel XII., když poražen v Rusku cestoval se svým vojskem do Saska. Roku 1792 město koupil hrabě [[Larischové|Larisch-Mönnich]] a na zdejším[[Larischové|knížecím]] zámku, který nově zrekonstruoval na původních gotických základech do empírové podoby, se usídlili. Z dob [[Marie Terezie]] se ve městě zachovalo číslování domů.

|+[[Soubor:Piastovský zámek v Karviné - Fryštátě.jpg|alt=Karviná|střed|náhled|JakoAreál klasicistníměstského vídeňskáhradu smetanováje kávatvořen obohacenáknížecím zámkem, renesančnímdnes likéremv sklasicistní gotickoupodobě, příchutífarním kostelem a posypaná trochou strouhaného baroka - to je zámek Fryštát, nejstarší místo vhospodářským Karvinédvorem.]]Vývoj počtu obyvatel Fryštátu podle [[sčítání lidu]]<ref>{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Piastovská Zámecká ulice ve Fryštátě.jpg|náhled|Původní knížecí příjezdová cesta na zámekhrad|alt=]]

[[Soubor:Interiér věže kostela Povýšení sv. Kříže.jpg|náhled|Interiér gotické věže zámeckéhohradního kostela|alt=]]

Dle legendy panoval mezi léty 906 - 1290 ve Fryštátě rod majitelů města neznámého jména, ale sídlícího zde na silně opevněném hradě. Legenda praví, že na hradě našla útočiště manželka jistého krále zdaleka, před kterým uprchla. Tento král, když se dozvěděl, kde se jeho žena - královna - ukrývá, ihned Fryštát přepadl, hrad spálil a jeho majitele pohřbil na místě zbořeného hradu. Dnes z původního Fryštátu nic nezůstalo, na jeho místě stojí obec Staré Město. Roku 1290 přišel na Těšínsko kníže Měšek I. Piast, aby zde, dle rodové tradice, založil vlastní rodovou větev. Usídlil se na hradě v dnešním Cieszyně, ale město Fryštát přesunul dál od řeky Olše na vyvýšenéskalní místovyvýšeninu, kde postaviluž zámekroku 1288 začal budovat hrad jako svou druhou rezidenci. Od tohoto roku je Fryštát povýšen na Ducale Civitatem - Slezské knížecí město, a až do konce II. světové války v roce 1945 byl sídlem několika šlechtických rodů:

Fryštát je spojován zejména s Piastovci a Larisch-Mönnichovci. Za vlády obou významných slezských rodů žilo město, a především knížecí zámekhrad, společenským životem na nejvyšší dobové aristokratické úrovni. ZámekHrad ve Fryštátě tak hostil mnoho královský a císařských návštěv. Díky tomu, že byl sídlem slezského vládnoucího rodu Piastovců je zámekhrad považován za nejpamátnější historické místo na území Českého Slezska.

* '''[[Měšek I. Těšínský|Měšek I.]]''' - zakladatel nového Fryštátu, který povýšil na rezidenci Ducale Civitatem. Postavil zámekhrad jako první stavbu nového Fryštátu. Skládá se z knížecího zámku, farního kostela a hospodářského dvora. Zpočátku měl pomáhat Slezskoostravskému hradu při obraně slezsko-moravských hranic.

* '''[[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I.]]''' - s českým králem Janem Lucemburským podepsal roku 1327 lenní listinu o přičlenění Těšínska k zemím Koruny České. Tato smlouva byla notářsky ověřena ve Fryštátě. V první polovině 14. století, kdy zámekhrad ztratil svou funkci k obraně hranic, zahájil jeho gotickou přestavbu Parléřovými učenci v sídelní rezidenci. V těsném sousedství zámkuhradu staví kostel a za jeho vlády získává Fryštát náměstí s přilehlými ulicemi, které jsou od roku 1992 vyhlášeny Slezským památným místem a chráněny Národním památkovým ústavem.

* '''[[Přemysl I. Nošák|Přemysl I.]]''' - velký politik ve službách krále Karla IV. zřídil na zámkuhradě kancelář, ve které příležitostně úřadoval.

* '''[[Boleslav I. Těšínský|Boleslav I.]]''' - určil zámekhrad jako vdovské sídlo.

* '''Eufemie Mazovská''' - vdova po Boleslavu I. přesídlila na fryštátský zámekhrad a dokončilazapočala jeho přestavbu v rezidenci.

* '''[[Boleslav II. Těšínský|Boleslav II.]]''' - v první dekádě své vlády přesunul knížecí sídlo na fryštátský zámekhrad. Město obdařil četnými privilegii.

* '''[[Kazimír II. Těšínský|Kazimír II.]]''' - velký politik a zástupce českého krále ve Slezsku. Miloval město Fryštát, které zvolil za své sídlo. Za jeho vlády byl zámekhrad mnohokrát navštěvován králi z rodu Jagellonců. Ve městě dal postavit radnici a pivovar a v okolí vybudoval četné rybníky. Stavební renesanční památky na tohoto knížete jsou zachovány a stále slouží svému prvotnímu účelu. Jiné stavby jako kostel sv. Bartoloměje, špitál nebo lázně se nedochovaly. Budova špitálu svatého Bartoloměje prošla zásadní změnou, dnes v ní sídlí Česká pošta. Protože přežil oba své syny, dědicem trůnu se stal jeho vnuk Václav Adam III. V jeho prvním roce života ho Kazimír II. zasnoubil s dcerou Jana z Pernštejna, také jednoletou Marií. Zásnuby se konaly na fryštátském zámkuhradě. Svatba pak proběhla o šestnáct let později. Po Kazimírově smrti se vlády nad knížectvím ujal Jan z Pernštejna, který si za své sídlo rovněž zvolil Fryštát.

* '''[[Václav III. Adam Těšínský|Václav III. Adam]]''' - po vyhoření těšínského hradu se s manželkou Marií přestěhoval na fryštátský zámekhrad. Marie zde již zůstala, protože knížecí zámek jí poskytoval větší pohodlí než hrad v Těšíně. Jejich manželství však nebylo šťastné. Marie později umírá. Z jejich manželství vzešlo jediné dítě, Kazimír III. Po smrti své ženy se podruhé žení. Bere si kněžnu Kateřinu Sidonii, kterou přivítal na fryštátském zámkuhradě velkolepou předsvatební hostinou. Druhé manželství již sídlilo na hradě v Těšíně.

* '''[[Fridrich Kazimír Frýštatský]]''' - poslední vládnoucí fryštátský Piastovec. Oženil se s kněžnou Kateřinou z Lehnice a oba se přestěhovali na fryštátský zámekhrad, kde vedli velkolepý společenský život. Zde se jim také narodila princezna Kateřina. Fridrich Kazimír byl jediný dědic knížectví, jeho záměr bylo přesunout definitivně piastovské sídlo z Těšína do Fryštátu a za tímto účelem dává na okraji města postavit nový reprezentativní zámek. Nikdy ale do něj nepřesídlil. Jeho manželka, kněžna Kateřina umírá brzy po svatbě na mor, pět let na to umírá na mor i kníže Kazimír a krátce po něm i malá princezna Kateřina. Tak vymřeli ve Fryštátě slezští Piastovci.

*'''Jiří Adam, říšský hrabě von Gaschin''' - se po smrti své tety, Benigny Haugwitzové, usídlil ve Fryštátě. Říká se mu "Barokní kníže Fryštátu", protože sem v druhé polovině 17. století přivedl baroko. V tomto slohu přestavěl interiéry jak knížecího zámku tak i zámeckéhohradního kostela. Město pak ozdobil několika barokními sochami. Nejznámější z nich - dvojice soch Herkulů, střeží vchod do knížecího zámku.

[[Soubor:Náhrobek Johanna Larische - Mönnicha.jpg|náhled|Náhrobek Jana Hansiho Larische - Mönnicha v zámeckémhradním kostele ve Fryštátě]]

* '''[[Jan Larisch-Mönnich II.|Jan II., hrabě Larisch - Mönnich]]''' - narozen ve Fryštátě 1872. Roku 1938 utíká před Němci do Palfau v Rakousku, kde roku 1962 zemřel. Správou majetku pověřuje svého syna Jana, zvaného Hansi. Ten se k záchraně majetku dopouští s Němci kompromisů, které pak po válce byly proti němu použity jako důkaz kolaborace, načež Larisch - Mönnichové definitivně přicházejí o veškerý svůj majetek v Československu. Hansi je také obviněn ze spoluúčasti umučení bývalého karvinnského (není to dnešní Karviná) starosty Waclawa Olszaka. Hansi se se svými sestrami Helenou a Mary ještě roku 1992 přijel podívat do Fryštátu, již přejmenovaného na Karvinou. Zemřel roku 1997 a je částečně pochován v zámeckémhradnímc kostele ve Fryštátě.

[[Soubor:Freistadt - grobowiec Larischów.JPG|alt=Karviná|náhled|Larisch-Mönnichova hrobka z roku 1821, kde jsou uloženy ostatky Jana Josefa Larische a Anny Marie Teklé z Mönnicha, kteří sňatkem roku 1791 založili fryštátský aristokratický rod Larisch - Mönnichů. ZámekHrad Fryštát se stal jejich společným sídlem a společně zde také odpočívají]]

Smrtí Jana, hraběte Larische - Mönnicha v roce 1962, respektive nuceným odchodem Larisch - Mönnichů z Fryštátu v roce 1945, se skončila téměř 700letá éra Fryštátu coby slezského knížecího města. Historické město Fryštát a především jeho[https://frystat.webnode.cz/ nejstaršíměstský budovaknížecí - zámekhrad Fryštát,] jsou však svědkem společenských událostí, které se tady od roku 1290 odehrávaly.

Soubor:Mieszko I Cieszyński.JPG|Kníže Měšek I. Piastovský založil roku 1290 fryštátské knížecí město a postavil v něm zámekhrad

Soubor:Premyslaus I. of Teschen.jpg|Kníže Přemysl I. Piastovský měl v polovině 14. století na zámkuhradě svou kancelář. Jeho snacha, kněžna Eufemie Mazovská proměnila gotický zámekhrad v okázalou sídelní rezidenci.

[[Soubor:Jan Larisch - Mönnich.jpg|alt=Karviná|žádné|náhled|SlezskýMěstský knížecí zámekhrad Fryštát je od svého založení roku 12901288 sídlem nejvyšší slezské aristokracie]]

[[Soubor:Freistadt - schloss 1900.jpg|alt=Karviná|náhled|ZámekSeverní astrana městohradu kolempo rokuroce 19001511 splynula s městem|střed]]

[[Soubor:Fryštát 1500.jpg|alt=Karviná|náhled|Pravděpodobná podoba goticko-renesančníhogotického knížecího zámku - pohled od severozápadu kolem roku 1500]]

Roku 1290 přišel z města Opole piastovský kníže Měšek I., aby na Těšínsku, dle tradice, založil svou rodovou větev. Usídlil se ve městě Cieszyn, které je asi o jedno století starší než Fryštát, a ve kterém již stálo středověké hradiště. Město Fryštát však pro časté záplavy přesunul na nedaleké skalní vyvýšené místo, kde dal postavit kamenno-dřevěnýgotický hradozámekhrad, který měl pomoci Slezskoostravskému hradu chránit moravsko - slezské hranice. Není známo jak tento hradozámek vypadal, ale jeho podoba se dá vyobrazithrazit na základě toho, co o něm víme.zák Hradozámek neměl mnoho obranných prvků a jeho vzhled byl přizpůsoben starogermánské tradici, která spočívala v kamenných základech do výše prvního patra a od prvního patra pak jako dřevěná stavba. Fryštát na rozdíl od jiných měst neměl české a polské obyvatelstvo, ale germánské. Tento vliv se zde udržel až do roku 1945, kdy byl plně nahrazennahra českou populací. Jakmile se kolem zámku začal nový Fryštát rozrůstatorozrůstat, dal Měškův syn Kazimír Ia. kolem roku 1315 vedle tvrze postavitkravit gotický kostel. Vzniklo zde také prvnítakéu náměstí, které ale bylo od hradozámku odděleno vodním příkopem a městskou zdí. Po přičlenění Slezska k zemímSlezskumím koruny České, se význam hradozámku posílilČeskél. Kníže KazimírKazde I.zřídil a poté i jeho syn Přemysl I. hradozámek přeměnili v gotickou rezidenci a povýšil ho i město na Ducaleknížecí Civitatemkancelář, nebolive které slezské knížecípříležitostně městoúřadoval a gotický hradozámekhradenci, pravděpodobněktszyěareál zrekonstruovaný Parléřovými učenci, kteří tou dobou rekonstruovali i hrad v Cieszyně učinil druhýmhradu Piastovskýmským sídlem. Z dob gotiky segotněkterée zachovalo zámecké jádro, kostel a půdorys města. Také mnohé měšťanské domy mají dochované gotické sklepy.<gallery>

Soubor:2012 Karwina, Frysztat, Kościół Podwyższenia Krzyża Świętego 02.jpg|alt=Karviná|Kaple zámeckéhohradního kostela z roku 1611

Soubor:2012 Karwina, Frysztat, Kościół Podwyższenia Krzyża Świętego 03.jpg|alt=Karviná|Gotická věž zámeckého kostelazvonice z let 1515 - 1530 je dominantou hradu

Soubor:Půdorys kostela svatého Kříže.jpg|alt=Karviná|Půdorys zámeckéhohradního kostela s popisem jednotlivých přístaveb. Původní gotický půdorys je ve tvaru latinského kříže

Soubor:Fryštát, průchod.JPG|alt=Karviná|GotickáRegotická architektura z 19. století hradu, to je Larisch-Mönnichova chodba spojující knížecí zámek s oratoří kostela

==== Gotická podoba hradozámkuhradu ====

Gotická podoba fryštátského hradozámkuhrad se nezachovalazachovala téměř beze změn, aleknížecí lzezámek vyobrazitvšak v průběhu staletí prošel několika přestavbami, ale jeho pravděpodobnýpůvodní vzhledgotickou podobu lze vyobrazit na základě toho co o něm víme z dochovaných piastovských listin a osobních dopisů a archeologických objevů:

* hradozámekknížecí zámek měl gotické kamenné zdivo

* byl dvoupodlažnídvoupodlažníl

* hlavní vjezd do areálu hradu byl z východní strany knížecího zámku

* schodišťová hala palácovézámecké budovy byla v levérohu jeho východní části

* hradozámekknížecí zámek obýval vždy jen aktuální vladař s manželkou a dětmi + nezbytné služebnictvo a dvořani

* hradozámekknížecí zámek hostil vzácné, a i královské návštěvy

* východní křídlo knížecího zámku sloužilo jako vjezdová brána do hradu

* hradozámekknížecí zámek měl nějaké stavební prvky umožňující rozhled do okolí - gotické město totiž postrádalo věže

V noci z 3. na 4. dubna 1511 vyšlehl ze zámeckého komína oheň a zachvátil téměř celé město. Tehdy vládnoucí kníže Kazimír II., který ve Fryštátě vyrůstal a nakonec na zámkuhradě i sídlil, nechal knížecí zámek a poškozené město renesančně obnovit. Trosky gotického knížecího zámku nechal strhnout a ponechanou palácovou budovu zrekonstruoval v reprezentativní renesanční sídlo, které poskytlo svým obyvatelům mnoho pohodlí. ZámekMěstský hrad se nově otevřel nejencelému k náměstíměstu, alese celémukterým městupostupně splynul. Období renesance se vyznačovalo celkovým blahobytem a Fryštát v této době nabyl velkého věhlasu. Kolem roku 1565 kníže Kazimír III. nechal na okraji Fryštátu postavit zcela nový renesanční zámek, který se měl stál novým sídlem a město Fryštát mělo od Cieszyna převzít úlohu hlavního města knížectví. Z období renesance se zachoval nejen střední trakt knížecího zámku, ale i knížecí pivovar, radniční věž s radnicí, knížecí dům, který roku 1567 obdržela kněžna Kateřina Sidonie jako svatební dar a v podstatě celé, renesančně obnovené město.

[[Soubor:2012 Karwina, Frysztat, Pomnik św. Jana Nepomucena.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v zámeckém areálu městského hradu]]

Období baroka přišlo do Fryštátu již s příchodem hrabat Gashin von Gashin, kteří si ve Fryštátě zřídili svou rezidenci. Avšak roku 1677, kdy město opět zachvátil požár, zde bylo baroko přivedeno i stavebně. Barokně byly upraveny interiéry knížecího zámku a rovněž byla zcela zrekonstruována hlavní oratoř zámeckéhohradního kostela. Hrabě Georg Adam Gaschin von Gaschin město také ozdobil četnými barokními sochami a na knížecím zámku se začala hrát barokní hudba. Tyto barokníBarokní stavební zásahy se zachovaly. Roku 1770 bylo ve Fryštátě zavedeno nové číslování domů podle pravidla, které stanovila císařovna Marie Terezie. Číslo popisné 1 obdržel knížecí zámek a následovala čísla 2, 3, 4... atd. ve směru hodinových ručiček až se očíslovalo celé město. Toto číslování je ve Fryštátě zachovalé. V polovině 17. století byla severní strana města obehnána příkopem jako prevence proti vpádu turků, kteří tou dobou obkličovali Vídeň. Příkopy jsou stále patrné u kostela sv. Marka. V místě barokních příkopů dnes vede silnice Karola Sliwky. Za vlády císaře Josefa II. a reforem, které zavedl, došlo ve městě ke zrušení špitálu sv. Bartoloměje. Ten byl již se vznikem příkopů přesunut od Dolní brány k zámeckémuhradnímu kostelu v místě, kde do roku 1511 stála severní hradní zeď. Po reformacích byl špitál přeměněn na školu. Dnes je v budově sídlo České pošty.

Klasicistní období je ve Fryštátě spjato především s působením hrabat z rodu Larisch - Mönnichů. Ti přišli do Fryštátu v roce 1791 a hned v následujícím roce se přesunuli na fryštátskýknížecí zámek, nově zrekonstruovaný a rozšířený na původních gotických základech v klasicistním, empírovém slohu po vzoru francouzské císařské architektury ve Versailes. V tomto slohu byl po požáru města roku 1823 zrekonstruována i původně gotická, roku 1511 renesančně opravená radnice, rovněž knížecí dům a kostel sv. Marka. Všechny dosud germánské domy, které měli zachovalou dřevěnou architekturu, byly zrekonstruovány jako zděné domy. Roku 1804 byl založen zámecký park a v druhé polovině 19. století byly založeny lázně. Po roce 1850, kdy se Fryštát stal sídlem okresu, byla postavena neoklasicistní budova okresního soudu. Spojení s Vídní zajišťovalo petrovické nádraží a lokální dráha císaře Ferdinanda, jehož starobylé nádraží se zachovalo. Kolem něj na přelomu 19. a 20. století začaly vznikat četné průmyslové podniky. Roku 1912 pak byla do města přivedena tramvajová dráha, která zahájila městskou hromadnou dopravu. První slavnostní jízdu zahájila tramvaj s evidenčním číslem 5, která je uschována v depozitu Technického muzea Brno. Výše popisované klasicistní město je zachovalé.

Fryštát nikdy ve své historii neměl potvrzené hradby, nikdy také nebyl dobýván, ale byl obehnán opevněnou městskou zdí, která byla doplněna palisádami. Největší riziko představovala jižní strana města. Ta byla na horní části svahu opevněna kamennou zdí. Součástí opevnění byl i zámekhrad kolem něhož byl i příkop a jehož jižní strana dodnes nese rysy původního opevnění. To vedlo dále vpravovýchodně podél ulice Zámecká a nalevozápadně odkolem zámkuhradu kolemaž kostelak Dolní bráně. Městská zeď u kostela nebyla tímto opevněním, byla postavena v 19. století v rámci vzniku zámeckého parku roku 1804, leč tato zeď výborně bývalé opevnění supluje, neboť stojí přibližně v jeho místě. Pozůstatky původního opevnění jsou ještě patrné vu kostelnízápadní zahradě upaty budovy fary a napravovýchodně od zámkuhradu podél ulice Zámecká. Součástí opevnění byla na východě města Horní brána (též Těšínská) a na západě pak Dolní brána, která byla na rozdíl od Horní brány bez věže. Na severní straně města byly pravděpodobně palisády, ale v 17. století, kdy hrozil vpád Turků, byly na severní straně města vybudovány příkopy. Jejich stopy jsou dodnes zjevné u kostela sv. Marka. V místě bývalých příkop vznikla v 19. století ulice Příkopní, která nese dnes název Karola Sliwky. Magistrát města Karviné má dlouhodobě v plánu provést archeologický průzkum středověkého opevnění, žel pro finanční náročnost zatím nebyl zrealizován.<gallery>

Soubor:Městské opevnění Fryštátu 03.jpg|alt=Karviná|Součástí středověkého opevnění města byl i zámekhrad Fryštát

Soubor:Městské opevnění Fryštátu 02.jpg|alt=Karviná|Městské opevnění jako městská zeď vede napravozápadně od zámkuhradu podél ulice Zámecká

* '''SlezskýMěstský knížecí zámekhrad''' gotický z roku 12901288, jehož knížecí zámek byl přestavěný renesančně roku 1511, barokně upraven roku 1677 a empírově zrekonstruován a rozšířen v roce 1792. Byl sídlem několika významných slezských šlechtických rodů, včetně knížecího rodu Piastovců. Je přístupný veřejnosti celoročně.

* '''ZámeckýHradní kostel Povýšení sv. Kříže''', původní gotická stavba postavená krátceroku po výstavbě zámku, se kterým je stavebně propojen1288. Interiér barokně přestavěn v roce 1677. Je přístupný veřejnosti. Freska umučení sv. Kateřiny je nejstarší tohoto druhu na území ČR. Jsou zde pochováni příslušníci rodu Larisch - Mönnichů.

* '''Knížecí dům''', velkolepý měšťanský dům historicky spojen ses knížecím zámkem. Pravděpodobně tento dům na náměstí obdržela v druhé polovině 16. století jako svatební dar kněžna Kateřina Sidonie od svého ženicha knížete Václava Adama III. Piasta. V domě je umístěna část Regionální knihovny.

Slezské knížecí město, tvořené městským knížecím hradem, náměstím a přilehlými uličkami bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou jako Slezské památné místo. Mnoho dalších, zejména průmyslových památek se nachází v okolí knížecího města, veřejnosti však nejsou přístupné. Fryštátskou památkou je i tramvaj č. 5, která v roce 1912 zahájila pravidelnou městskou veřejnou dopravu a je však umístěna v depozitáři Technického muzea v Brně.

* Slezský knížecíKnížecí zámek Fryštátfryštátského hradu - otevřený veřejnosti celoročně. Nabízí 4 prohlídkové trasy a sezónní tématické akce. K vidění je historicko-umělecký mobiliář fryštátské aristokracie z dob od 16. století po přelom 19. a 20. století.

=== SlezskýMěstský knížecí zámekhrad Fryštát ===

Původně kamenno-dřevěná dvoupodlažní stavba v půdorysu písmene "C", je nejstarší stavbou ve městě. Výstavbu zámkuhradu započal roku 12901288 kníže Měšek I. Piast, aby motivoval fryštátské měšťany postavit své domy na novém místě, vyvýšeném oproti místu, kde stávalo první město. Fryštát byl významným obchodním střediskem, ale na břehu řeky Olše často trpěl záplavamimi. To se změnilo přemístěním města. Traduje se, že první budova hradozámkuzámku byla dřevěná na gotických kamenných základech, které jsou doloženy. JehorvnípTíseJorvní pí poslánž bylo pomáhat Slezskoostravskému hradu při ochraně Moravsko - Slezských hranic, který byl pravděpodobně postaven současněsočhradem se zámkem ve Fryštátu, s ohledem na to, že Slezskoostravský hrad měl mnohem více obranných prvků. Po připojení Slezska k Českému království v roce 1327, ztratil Slezskoostravský hrad pro Piastovce smysl a proto byl prodán. NaprotiNapu tomhradourotiou zámek Fryštát, kolem kterého tou dobou již kvetlo nové město,městoěžnoukEufémiíaMazovskou byl knížetem Kazimíremírem I. goticky přestavěn na knížecí rezidenškný. Ve stejné době byl goticky přestavěn i hrad v Těšíně (Cieszyně) Parléřovými učenci, lze tedy předpokládat, že i přestavba Fryuštát je z tétoknížecíciidHradm dílny. Zámek se stal druhým sídlem Piastovců a jeho první stálou obyvatelkou byla v první polovině 15. století kněžna Eufemie Mazovská, zvaná Ofka, která rovněž zámekMazovsámek zvelebila. Od této doby téměř všechna Piastovská knížata přesouvala hlavní sídlo z Těšína do Fryštátu. RokuFryštáhradoku 1511 zámek z větší části vyhořel, a protože v středověká sídla již vycházela z módy a byla nahrazována pohodlnějšími zámeckými budovami,zámeckýmknížecí i zámekbudozámek Fryštát byl po požáru zrekonstruován v renesačním stylu v pohodlnépohodlnlé be sídlo. Již aez postranníchpostícSeverní opevnění bylo zbouráno a hrad splynul s městem. h křídelvěže. Od 16. do začátku 20. jeho knížecím století se na zámku událo mnoho významných společenských událostí. Roku 1677Rzámecké1677 byly jeho interiéry barokně upraveny a koncem 18. století řen, byl opět rozšípravděpodobřěobněíděpodobřě nen na původních gotických základechzákladebyl ch a stavebně propojen s přilehlýmpřil, takže opět tvoří jednotný areál hraduehlým kostelem. V poloviněpoloviněyla 19. století bvíc k zámku přistavěna vedlejší budova Lottyhakterá je v patře propojena s hlavní budovou krytou chodboumtesedila.

Na okraji Fryštátu směrem na Těšín, byl v roce 1569 postaven atriový renesanční [[Ráj (zámek)|zámek Ráj]]. Jeho stavitelem byl fryštátský kníže Fridrich Bedřich Kazimír III. Piast Fryštátský, který do něj hodlal definitivně přesunout hlavní sídlo piastovského knížectví. Zámek byl postaven, ale o dva roky později Piastovci ve Fryštátě vymřeli. Zámek byl prodán a sloužil jako příležitostná nebo trvalá šlechtická sídla. Až teprve koncem 19. století byl opět součástí knížecího zámku ve Fryštátě, na kterém sídlil hraběcí rod LarichLarisch - Mönnichů. Po druhé světové válce zámek nenacházel své trvalé uplatnění, začal chátrat a roku 1980 byl zbořen. Zůstala po něm jen zámecká zahrada a několik drobných stavebních torzů, např. zámecké sklepení. Název Ráj je počeštělý úřední název původního názvu ROY, což v ve správném překladu do češtiny znamená "Král".<gallery>

* 1506 - od tohoto roku, tedy v době vlády knížete Kazimíra II. Piasta byli častými hosty na zámkuhradě Fryštát králové z rodu Jagellonců

* 1525 - na zámkuknížecím Fryštátzámku se konaly zásnuby prince Václava Adama II. Piasta a Marie z Pernštejna

* 1543 - na zámkuknížecím Fryštátzámku se konala předsvatební hostina Alžběty Habsburské, dcery císaře Ferdinada I. která jela do Krakowa provdat se za krále Zikmunda II. Jagellonského.

* 1564 - na nádvoří zámkuhradu Fryštát proběhly velkolepé oslavy na počest uvítání nové fryštátské kněžny Kateřiny z Lehnice, novomanželky fryštátského knížete Fridricha Bedřicha Kazimíra III. Piasta. K této příležitosti zde proběhly rytířské turnaje

* 1567 - na fryštátskémknížecím zámku probíhá vleká předsvatební oslava kněžny Kateřiny Sidonie, která se následně provdala za knížete Václava Adama III. Piasta

* 1930 - NaZ zámkubalkonu Fryštátknížecího z balkonuzámku pozdravil měšťany první československý prezident Tomáš G. Masaryk

Soubor:Jan Vilímek - Jiří z Poděbrad a Kunštátu.jpg|Král Jiří z Poděbrad měl na fryštátském zámkuhradě své potomky. Vnučka Johana zde v druhé polovině 15. století žila po boku svého muže, knížete Kazimíra II.

Soubor:Mayerling10.jpg|Korunní princ Rudolf Habsbursko - Lotrinský byl hostem zámkuknížecího Fryštátzámku v roce 1877. Jeho sestřenice Marie z Wallersee se na zámek dva týdny předtím provdala.

Soubor:Kaiser Franz Joseph.jpg|Císař František Josef byl několikrát hostem na fryštátskémknížecím zámku počátkemkoncem 2019. století.

Soubor:Kostel povýšení svatého Kříže 3.JPG|Kostel Povýšenífryštátského sv.městského Křížehradu

Soubor:Karviná, Fryštát, zámek (3).JPG|PiastovskýKnížecí zámek Fryštátje součástí městského hradu

*[https://wwwfrystat.facebookwebnode.com/roman.lindner.frystatsky.historikcz/ Dějiny města Fryštátu, dnes Karviná]