Velikonoce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 193.165.150.74 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 3:
[[Soubor:Epistle for the Solemn Mass of Easter Day.ogg|náhled|Čtení z prvního listu sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše.]]
 
čau já jsem fredos repuju tady na zámku teď to jdu skočit a taky jsem cigoš
'''Velikonoce''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|pascha}}, {{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|πάσχα}} – ''pascha'', {{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|פֶּסַח}} ''pesach'' – přechod, přejití) jsou nyní nejvýznamnějším [[křesťanství|křesťanským]] svátkem, oslavou [[vzkříšení|zmrtvýchvstání]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím [[Folklór|lidových]] [[Tradice|tradic]] spojených s vítáním [[Jaro|jara]], které s náboženským svátkem souvisí jen volně.
 
V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze [[slavnost Zmrtvýchvstání Páně]] neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po [[Ukřižování Ježíše Krista|jeho ukřižování]], resp. [[vigilie]] na [[Bílá sobota|Bílou sobotu]] („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí [[Velikonoční triduum]] (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí [[postní doba|postní doby]], tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do [[Letnice|letnic]]. Kristovo ukřižování se událo kolem roku [[30]] či [[33]] v blízkosti významného [[židé|židovského]] svátku [[pesach]], který je památkou vysvobození [[Izrael]]itů Mojžíšem z [[egypt]]ského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7547 – Vánoce, Velikonoce, letnice</ref> a do roku [[325]] se slavily ve stejný den jako svátek židovský.<ref>http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-datum-pro-velikonoce-dr9-/veda.aspx?c=A120406_123018_veda_kuz – Proč Nizozemci jednou přišli o Vánoce a jak se počítají Velikonoce</ref>
 
Velikonoce jsou [[pohyblivý svátek]], datum se rok od roku mění, viz [[Výpočet data Velikonoc]]. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první [[Neděle|neděli]] po prvním jarním [[Úplněk|úplňku]] po [[rovnodennost]]i, tedy na měsíc [[březen]] či [[duben]].
 
U [[Slované|Slovanů]] a [[Germáni|Germánů]] splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara (pohanský název Easter{{doplňte zdroj}}), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly [[jaro|jara]] a plodnosti například až do [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], kde zelený [[Chonsu]], syn [[Agnus Dei|beraního]] [[Amon]]a, stvořitelsky oplodní [[Kosmické vejce]].<ref>http://www.landofpyramids.org/khonsu.htm - Khonsu, god of Egypt</ref> Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní [[rovnodennost]]i mají tyto tradice původ v [[pohanství|pohanských]] oslavách příchodu [[jaro|jara]]. Podle [[etnologie]] tedy navazují na tradici původně pohanskou<ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/historie-velikonoc-saha-do-pohanskych-dob-aneb-od-zajicka-k-berankovi--1042920 - Historie Velikonoc sahá do pohanských dob. Aneb od zajíčka k beránkovi</ref><ref>http://www.blisty.cz/art/72962.html - Velikonoce jsou pohanské svátky</ref><ref>http://www.theguardian.com/commentisfree/belief/2010/apr/03/easter-pagan-symbolism - The pagan roots of Easter</ref><ref>http://velikonoce.vira.cz/clanky/Proc-se-slavi-Velikonoce.html - Proč se slaví Velikonoce na [[vira.cz]]</ref> (jako např. [[Beltain]], [[Morana]]).
 
== Etymologie ==
Označení Velikonoc jako ''velké noci'' nebo ''velkého dne'', [[kalk]] z řeckého μεγάλη ἡμέρα (''megalē [[Hémerá|hēmerā]]'')<ref>http://www.topzine.cz/jaky-puvod-ma-slovo-velikonoce-zapatrejme-ve-slovnicich - Jaký původ má slovo Velikonoce? Zapátrejme ve slovnících!</ref>, se vyskytuje i v řadě dalších [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]. Slovo „velký“ odráží význam svátku v křesťanství a slovo „noc“ odkazuje na [[velikonoční vigilie]], noční liturgii, kterou začíná oslava nedělního Zmrtvýchvstání. Den dříve začínal západem slunce předchozího dne a proto i oslava svátku začínala již předchozího večera; podobně se například [[Boží hod vánoční]] začíná slavit na [[Štědrý večer]].
 
Někdy se i v češtině používá latinské ''Pascha'', které přes řečtinu pochází z hebrejského [[pesach]], názvu židovského svátku, na který Velikonoce navazují. Z tohoto slova je také odvozen název velikonoční svíce [[paškál]].
 
== Datum Velikonoc ==