Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 6 měsíci
K prvnímu pokusu zavést výrobu hedvábí z kokonů housenek bource morušového dal pokyn [[Albrecht z Valdštejna]] v [[Jičín]]ě v roce 1627, kdy tam povolal italské dělníky, kteří vysázeli mnoho moruší a zahájili pěstování. Po jeho smrti však hedvábnictví zaniklo.
 
Roku 1749 začali v Praze na hradbách vysazovat moruše dva Italové: major Carlo Cremieri a divadelní podnikatel Locatelli. Roku 1757 od nich moruše odkoupil komerciální kongres, který stromky postoupil vlašskému špitálu, kde se hedvábí vyrábělo až do roku 1789. V roce 1752 vydala císařovna Marie Terezie výnos pro podporu pěstování moruší a roku 1756 jej doplnila pohrůžkou trestů za poškozování stromů. Roku 1751 obdržel radní Starého Města pražského Bedřich z Friedbergů povolení, aby z výnosu maškarních plesů, které pořádal ve svém domě čp. 620/I, přispíval do fondu na pěstování morušových stromků<ref></ref>. V desetiletí 1770-1780 vyrobeno asi 40 q [[přírodní hedvábí|hedvábné příze]]. Ital Josef RangherRangheri v polovině 19. století výrobu hedvábí vyrábělzavedl na předměstíí [[Praha|Prahy]], a to v usedlosti nazývané [[Rangherka]], neboli Vršovický zámeček. Její součástí jsoubyly síně pro chování bource morušového, na přilehlém pozemku jedal vysázenovysázet 200 moruší. Roku 1863 byla v Praze založena ''Hedvábnická jednota pro království české'' v čele s Ferdinandem Hillerem. Koncem 19. století se počítalo s ročním výnosem cca 3 q hedvábných kokonů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hedvábnictví
| url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni51ottogoog#page/n172/mode/2up