Radioaktivní datování: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
ovlivnění
značka: školní IP
Řádek 2:
Pokud známe například [[poločas přeměny|poločas rozpadu]] určitého [[radionuklid]]u je možné použít průběh tohoto rozpadu zaznamenat pro měření časových intervalů. Například radionuklid draslíku <sup>40</sup>K se rozpadá na izotop <sup>40</sup>Ar s poločasem rozpadu 1,25×10<sup>9</sup> let. Měřením poměru <sup>40</sup>Ar a <sup>40</sup>K je možné v dané hornině za jistých předpokladů vypočítat její stáří.
 
Pro měření relativně kratších časových intervalů, zajímavých například z historických důvodů, je vhodné [[Radiokarbonová metoda datování|radiouhlíkové datování]]. Stanovování je omezeno stářím vzorků – nelze přesně určovat vzorky, jejichž reálné stáří přesahuje 50&nbsp;000 let<ref>{{en}} [http://science.sciencemag.org/content/362/6420/1293 Atmospheric <sup>14</sup>C/<sup>12</sup>C changes during the last glacial period from Hulu Cave]</ref> (v&nbsp;extrémních případech 100&nbsp;000 let, ale s menší přesností), protože obsah <sup>14</sup>C poklesne na příliš nízkou úroveň. Není také možné spolehlivě určit vzorky mladší než 100–200 let,<ref name="Wagner" /> protože v té době se díky spalování [[uhlí]] a [[ropa|ropy]] dostalo do [[Atmosféra Země|ovzduší]] velké množství uhlíku pocházejícího z pozůstatků prastarých organizmů, který neobsahuje radioaktivní izotop. Metoda radioaktivního datování je totiž závislá na referenční hodnotě poměru izotopů, která obecně není neměnná. V druhé polovině [[20. století]] se naopak množství radioaktivního uhlíku v ovzduší dočasně zvýšilo vlivem [[Jaderný test|jaderných pokusů]] v atmosféře.
Pro měření relativně kratších časových intervalů, zajímavých třebas z historických důvodů, je vhodné [[Radiokarbonová metoda datování|radiouhlíkové datování]].
 
[[Stronciové datování]] zase například může být ovlivněno jiným druhem kontaminace.<ref>https://phys.org/news/2019-03-strontium-isotope-disturbed-agricultural-lime.html - Strontium isotope maps are disturbed by agricultural lime</ref>
 
V roce 2013 se povedlo [[NASA|americké]] planetární sondě [[Mars Science Laboratory|Curiosity]] na [[povrch Marsu|povrchu Marsu]] shromáždit poprvé v historii lidstva data umožňující provádět radiometrické datování na povrchu jiné planety než [[Země]]. K datování byla využita K-Ar metoda.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 19 ⟶ 21:
 
== Reference ==
 
<references />