Anaerobní cvičení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Vytvořeno překladem stránky „Anaerobic exercise“ |
mBez shrnutí editace značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 12:
Dva typy anaerobních energetických systémů jsou: 1) vysokoenergetické [[Fosforečnany|fosfáty s]], [[adenosintrifosfát]] a [[Kreatinfosfát|fosfát kreatinu]] a 2) anaerobní [[glykolýza]] . První z nich se nazývá ''alaktický anaerobní'' a druhý ''mléčný anaerobní'' systém. <ref>Robert Donatelli, ''Sports-specific Rehabilitation'', p. 40, Elsevier, 2007 {{ISBN|0443066426}}.</ref> Vysokoenergetické fosfáty jsou skladovány v omezených množstvích ve svalových buňkách. Anaerobní glykolýza využívá výhradně [[Glukóza|glukózu]] (a [[glykogen]] ) jako palivo v nepřítomnosti kyslíku, resp. pokud je ATP nutné při rychlostech, které převyšují [[Buněčné dýchání|aerobní metabolismus]] . Důsledkem tohoto rychlého rozkladu glukózy je tvorba [[Kyselina mléčná|kyseliny mléčné]] (nebo vhodněji její konjugované báze laktátu při biologických hodnotách pH). Fyzické aktivity, které trvají až asi třicet vteřin, se primárně spoléhají na dřívější, fosfátový systém ATP-CP . Po této době začnou převládat jak aerobní, tak anaerobní metabolické systémy založené na glykolýze.
Vedlejší produkt anaerobní glykolýzy [[Kyselina mléčná|laktátu]], byl tradičně považován za škodlivý pro svalovou funkci. <ref>{{cite journal|last1=Westerblad|first1=Håkan|title=Muscle Fatigue: Lactic Acid or Inorganic Phosphate the Major Cause?|journal=Physiology|date=1 February 2002|volume=17|issue=1|pages=17–21|url=http://physiologyonline.physiology.org/content/17/1/17.full|accessdate=25 September 2017|doi=10.1152/physiologyonline.2002.17.1.17}}</ref> Dnes se má za to, že pouze tehdy, když jsou hladiny laktátu velmi vysoké. Zvýšené hladiny laktátu jsou pouze jednou z mnoha změn, které se vyskytují uvnitř a kolem svalových buněk během intenzivního cvičení, které může vést k únavě. Únava, tj. svalové selhání, je komplexní záležitost. Zvýšené koncentrace laktátu v krvi a v krvi jsou přirozeným důsledkem jakékoliv fyzické námahy. Účinnost anaerobní aktivity může být zlepšena prostřednictvím tréninku. <ref name="McMahon">{{Citace monografie
| isbn = 978-0-691-02376-2
}}</ref>
Od poloviny 80. let probíhá diskuse o terminologii a fyziologickém pozadí konceptů prahové hodnoty pro laktát. Původní předpoklady o produkci laktátu a distribuci v organismu jsou zpochybňovány (teorie laktátové kyvadlové dopravy). Jeho příspěvek k svalové únavě je zpochybňován. Laktát je také nyní považován za pseudo-hormon (laktormon), který má kontrolní a regulační funkci. . Například zásobování energií je částečně anaerobní, dokonce i v klidu a aerobní metabolické procesy zůstávají aktivní i při vysokých úrovních stresu. Heck a Beneke shrnuli v roce 2008, že prahy laktátu jako zvláštní body v křivce produkce laktátu nemají větší význam pro diagnostiku výkonu a kontrolu tréninku než jiné body na křivce.
== Příbuzná témata ==
| |||