Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
(modrý odkaz)
'''Pozemková reforma''' spočívala ve vyvlastnění či zestátnění či [[znárodnění]] (řečí zákona záborem) a následnénásledném přerozdělení pozemků, zejména [[Zemědělství|zemědělských]] a lesních. V [[Československo|Československu]] započala v dubnu [[1919]] záborovým zákonem<ref name="zakon2151919">[https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzge4v6mrrguwtk Zákon 215/1919]</ref> zestátňujícím zemědělskou půdu nad 150 ha (nebo celkovou nad 250 ha), za náhradu pohybující se mezi jednou třetinou až polovinou reálné ceny a kterou platili noví vlastníci půdy<ref name="První2" group="pozn.">Údaje nejen o držitelích půdy v roce 1918 naleznete v knize: Karel Marušák: Šlechta, velkostatek a pozemková reforma. Brno: A Píša, 1919.</ref>. Reálně započala prvními příděly až v roce 1921. Za první republiky bylo do záboru vzato 40.202 km<sup>2</sup> půdy (4 milióny hektarů). 27.400 km<sup>2</sup> bylo nezemědělské půdy z nichž vedle luk z velké většiny tvořily lesy, 12.800 km<sup>2</sup> bylo půdy zemědělské. Přiděleno ovšem 18.000 km<sup>2</sup> (vč. státu). V letech 1945/1947 zestátněno 24.000 km<sup>2</sup>, 157.000 uchazečů o půdu získalo 937.000 ha (9.370 km<sup>2</sup>).
 
== Reforma ==
230

editací