Verze z 1. 8. 2018, 15:15 editovat NoJin (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 693 editací doplnětí textu a odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 3. 2019, 09:35 editovat zrušit editaci Premek1946 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 769 editací m chybně spojovníky, chybějící mezery značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Spolu s Hausmannem se stal vlivným členem berlínského hnutí [[Dada]]. Protože trpěl [[Maniakální deprese\|maniakální depresí]], byl shledán nezpůsobilým pro službu v armádě a roku 1917 úředně prohlášen za psychicky nemocného. Během [[První světová válka\|první světové války]] přispíval do časopisů Das Blaubuch, Die freie Strasse a Der Dada. Inspiraci hledal u [[Friedrich Nietzsche\|Friedricha Nietzsche]] a v západním i východním mysticismu. Vytvářel návrhy „spirituální architektury“ -– utopických monumentálních, metafysických a mesianistických staveb. Z roku 1906 je jeho projekt pro 1500 m vysoký ''Světový chrám'' pro ''Mezinárodní mezináboženský spolek'' (Internationaler interreligiöser Menschenbund). Vystupoval jako vzkříšený Kristus a publikoval text ''14 dopisů Krista'' (''Vierzehn Briefe Christi'') jako program [[Monismus\|monismu]]. Spolu s [[Raoul Hausmann\|Hausmannem]] založil společnost ''Christus GmbH'' na ochranu pacifistů a válečných dezertérů – jako pokus o spojení svědomí a křesťanské morálky – a ucházel se o místo na radnici v [[Saarbrücken]]u. Dělal spektakulární veřejná představení a happeningy a psal manifesty, kterými provokoval veřejnost. V roce 1918 způsobil skandál svým představením ''Christus ist euch Wurst'' v Berlínském dómu, po kterém byl zatčen a krátce uvězněn. V lednu 1919 uspořádal představení v nové výmarské radnici a publikoval leták ''Zelená mrtvola'' (Grüne Leiche), spolu s [[Raoul Hausmann\|Hausmannem]] vyhlásil Dadaistickou Republiku pod záštitou „Centrální komise hnutí dada“ a koncem roku 1919 uskutečnili v Café Austria propagační večer, kde založili ''Antinationaler Rat der unbezahlten Arbeiter'' (Antinárodní rada neplacených dělníků) a ''Club der blauen Milchstrasse'' (Klub modré mléčné dráhy). Řádek 17: Roku 1920 uspořádali dadaisté ve spolupráci s berlínským obchodníkem uměním [[Otto Burchard]]em ''První mezinárodní veletrh dada'' (Erste Berliner Dada-Ausstellung). Organizátory byli [[George Grosz]], [[Raoul Hausmann]] a [[John Heartfield]] a Baader zde představil své ''Das große Plasto-Dio-Dada-Drama'' – Vzestup a úpadek Německa.<ref>[http://www.dada-companion.com/baader/plasto-dio.php J. Baader: Das große Plasto-Dio-Dada-Drama]</ref><ref>[https://muse.jhu.edu/login?auth=0&type=summary&url=/journals/modernism-modernity/v008/8.4white.html Michael White: Johannes Baader's Plasto-Dio-Dada-Drama : the Mysticism of the Mass Media]</ref> V roce 1920 spolu s [[Raoul Hausmann\|Raoulem Hausmannem]] a [[Richard Hülsenbeck\|Richardem Hülsenbeckem]] organizoval dadaistické turné, během kterého se zastavili v Teplicích (bordel paní Hummlové), v Praze (Plodinová burza, 1. 3. 1920, Mozarteum 3. 3. 1920) a v Karlových Varech (5. 3. 1920).<ref>František Šmejkal, Hoffmeisterova kronika doby, Památník Terezín 2016, s. 18-20</ref> Společně založili „Erste Intertellurische Akademie“. Po roce 1925 pracoval jako novinář v Hamburku. Po roce 1920 bylo v Německu velké množství kočujících kazatelů, proroků a samozvaných spasitelů. Roku 1930 vystoupil Baader v Durynsku na kongresu Christus-Wiedergänger der Zeit jako vtělení Krista. Od roku 1941 působil opět jako architekt. Řádek 36: === Literatura === * Laurent Le Bon (editor) « Dada », catalogue de l'exposition présentée au centre Pompidou à Paris (oct. ~~2005-jan~~2005–jan. 2006), éditions du Centre Pompidou, Paris, 2005. * Dadaismus. Hrsg. v. Dietmar Elger u. Uta Grosenick. Taschen, Köln 2004. ISBN 3-8228-2943-9 * Adrian V. Sudhalter: Johannes Baader and the demise of Wilhelmine culture. Architecture, Dada, and social critique ~~1875 - 1920~~1875–1920 Univ. Diss., New York 2005. * Timothy O. Benson et al., Expressionist Utopias, Berkeley, University of California Press, 2001 * Johannes Baader Oberdada - Vierzehn Briefe Christi und andere Druckschriften. Hrsg. v. Karl Riha. Peter Lang, Frankfurt am Main 1988. Řádek 48: * [http://www.dada-companion.com/baader/ DADA Companion: Johannes Baader] * [http://weimarart.blogspot.cz/2010/07/johannes-baader-oberdada.html Weimar: Johannes Baader - Oberdada] * [http://www.ngprague.cz/exposition-detail/umelci-a-proroci-schiele-hundertwasser-kupka-beuys-a-dalsi/ Národní galerie v Praze: Tajemná cesta k modernismu -– umělci a proroci] * [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=13417 Informační systém abART: Baader Johannes]

Johannes Baader: Porovnání verzí