Staré Město (Karviná): Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 11 měsíci
→‎Historie: Opraven pravopis
(korekce)
(→‎Historie: Opraven pravopis)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Původně zde na pravém břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] stával Starý [[Fryštát]], založený po pádu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v roce 906 n.l. [[Germáni|germánskými osadníky]] a s městskými právy již od doby vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1024 - 1032. V té době byla germánská osada rozvinutá již jako slezské obchodní středisko prvořadého významu, a proto jí král Lambert II. udělil název Freystadium Orientale, česky Východní Fryštát. Název Fryštát se překládá jako "město volného obchodu", a právě takové bylo, neboť leželo na velmi důležité obchodní stezce z [[Uhersko|Uher]] do [[Slezsko|Slezska]] a [[Baltské státy|Pobaltí]]. Je tak jedním z nejstarších měst v [[Česko|České republice]].
 
Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, který na svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, jel i s početnou družinou dobítdobýt starofryštátský hrad. Po jeho dobitídobytí a vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. Jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola. Germánští osadníci přivedli na území dnešního města Karviné svou kulturu a tradice a jazyk [[Slezská němčina|slezskou němčinu]], které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní [[Germánská mytologie|germánskou mytologii]] nahradili [[Křesťanství|křesťanským]] uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století, kdy zde také postavili první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku [[Fryštát]].
[[Soubor:Mieszko II Lambert.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Král Měšek II. Lambert vládl mezi léty 1024 - 1031. Germánské osadě udělil městská práva a dal jí název Freystadium Orientale, česky Fryštát]]
Roku 1290 přišel na [[Těšínské knížectví|Těšínsko]] kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I. Piastovský]] a pro časté povodně řeky [[Olše (řeka)|Olše]] dal ihned podnět k přemístění [[Fryštát|Fryštátu]] ''(lat. Freystadium Orientale)'' do míst, kde stojí dodnes. Obec byla ještě roku 1447 připomínána jako Starý Fryštát, poté již jako Staré Město. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly knížecí rybníky fryštátského knížete [[Kazimír II. Těšínský|Kazimíra II. Piastovského]], kde on sám velmi často a s oblibou lovil ryby. Nejednou mu dělal společnost král [[Zikmund I. Starý|Zikmund Jagellonský]]. Roku 1525 tyto rybníky rozšířil i fryštátský regent [[Jan IV. z Pernštejna]].
Anonymní uživatel