Obnovitelná energie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání kapitol, kde nic nebylo (dle příslušných článků), rozepsání zkratek, úprava sekce legislativa v ČR značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
akt. zákonů, naplnění prázdných kapitol (z příslušných wiki článků), +literatura, -zastaralé či nefunkční odkazy značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
== Definice v zákonech v České republice ==
Definice obnovitelného zdroje podle českého zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí je: ''„Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně, nebo úplně obnovovat, a to samy, nebo za přispění člověka.“''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=
Definice podle zákona č.
== Využití obnovitelných zdrojů ==
Řádek 29:
=== Vodní energie ===
{{Podrobně|Vodní energie}}
Vodní energie se využívá již od [[Starověk|starověku]]. Nejprve to bylo k [[Vodní doprava|dopravě]] (splavování lodí a [[Vor|vorů]] či dřeva po proudu řek), později k pohonu [[Stroj|strojů]] ([[Mlýn|mlýnů]], [[Hamr|hamrů]], čerpadel – například [[Vodní trkač|vodního trkače]] – a pil). K rozšíření jejího využívání v Evropě došlo v období [[Středověk|středověku]] zásluhou [[Křesťanské mnišství|mnišských řádů]], jejichž [[Klášter|kláštery]] ji nejen hojně využívaly, ale též si mezi sebou relativně rychle předávaly vylepšení zvyšující efektivitu jejího využití. Převažujícím způsobem využití vodní energie se později stala výroba elektřiny. První [[Vodní elektrárna|vodní elektrárna]] byla postavena v Appletonu ve státě [[Wisconsin]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] v roce [[1882]].
Řádek 53:
=== Další druhy obnovitelných zdrojů ===
* [[Energie přílivu]]. Tato energie vzniká pohybem vodních mas, vzdutých [[slapová síla|slapovými silami]], způsobenými [[Měsíc]]em a v menší míře i [[Slunce]]m. Přílivové vlny získávají svou energii na úkor setrvačné energie rotace Země - její rotace se díky nim zpomaluje a den se prodlužuje zhruba o 2 tisíciny sekundy za století.
* Mezi obnovitelné zdroje se obvykle zařazuje navíc i energie z nitra Země ([[geotermální energie]]). Jde o zbytkové teplo z doby, kdy se planeta formovala, o teplo vzniklé rozpadem radioaktivních prvků a teplo vzniklé slapovým třením. Toto teplo proudí k povrchu obvykle z velkých hloubek. V některých případech však není vyloučeno vyčerpání „ložisek“ geotermální energie tam, kde rychlost proudění tepla je menší, než rychlost jeho odčerpávání.
Řádek 68:
Nepřímá podpora fosilních zdrojů činila za totéž období 76,3 miliardy korun (uhlí 55,3 mld. Kč, ropa 14,2 mld. Kč, zemní plyn 6,8 mld. Kč). Z toho přibližně polovina (37 mld) sloužila k likvidaci zátěží, vzniklých před rokem 1994.<ref>http://www.ekobydleni.eu/energie/oecd-podpora-fosilnich-zdroju-energie-vysava-verejne-zdroje - OECD: podpora fosilních zdrojů energie vysává veřejné zdroje</ref>
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové primární energii i na výrobě elektřiny činil v České republice přitom ve stejném období přibližně 3-10 % (jejich podíl v tom období rostl - proto rozptyl v podílu).
== Reference ==
Řádek 74:
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| titul = Obnovitelné zdroje energie. Přehled druhů a technologií
| url = https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/obnovitelne_zdroje_informacni_podpora/$FILE/oued-prehled_OZE-20100312.pdf
| vydavatel = Ministerstvo životního prostředí
| místo = Praha
| isbn = 9788072125180
| isbn2 = 8072125184
| počet stran = 32
| jméno = Karel
| příjmení = Srdečný
| spoluautoři = et al.
| oclc = 664091822
}}
* {{sk}} {{Citace monografie
| příjmení = MacKay
| jméno = David
| titul = Obnoviteľné zdroje energie - s chladnou hlavou
| vydání = 2
| vydavatel = Slovenská inovačná a energetická agentúra
| místo = Bratislava
| rok vydání = 2013
| počet stran = 388
| strany =
| isbn = 978-80-88823-54-4
| url = http://www.siea.sk/materials/files/poradenstvo/publikacie/kniha_oze/EnergiaSChladnouHlavou_web_102013.pdf
}}
* {{Citace monografie
| editoři = Rebecca Bertram, Radostina Primova
| titul = Atlas energie 2018. Fakta a čísla o obnovitelných zdrojích v Evropě
| vydání =
| vydavatel = Heinrich-Böll-Stiftung
| místo = Praha
| rok vydání = 2018
| počet stran = 56
| strany =
| isbn = 978-80-88289-06-7
| url = https://cz.boell.org/sites/default/files/atlas_energie_2018_1.pdf
}}
== Související články ==
* [[Neobnovitelný zdroj energie]]
Řádek 83 ⟶ 122:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Renewable energy}}
* [http://www.calla.cz/atlas/ Seznam referenčních obnovitelných zdrojů v ČR] Atlas obnovitelných zdrojů-malé vodní elektrárny, vytápění biomasou, bioplynové zdroje, větrné elektrárny, solární termické systémy, fotovoltaika, tepelná čerpadla. ▼
▲* [http://www.calla.cz/atlas/ Seznam referenčních obnovitelných zdrojů v ČR] Atlas obnovitelných zdrojů-malé vodní elektrárny, vytápění biomasou, bioplynové zdroje, větrné elektrárny, solární termické systémy, fotovoltaika, tepelná čerpadla.
* [http://www.restep.cz/ Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice RESTEP]
* {{en}} [https://
* [https://web.archive.org/web/20060518045217/http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPMRF45OSUY/$FILE/OZE-czech.pdf INFORMACE O POTENCIÁLU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V ČR] - Výsledky projektu ministerstva životního prostředí VaV/320/10/03 "Zpracování prognózy využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR do roku 2050". Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie. Spolupráce: CZ Biom, ÚFA, CityPlan, spol. s r.o., SEVEn, o.p.s.
{{Globální oteplování}}
{{Autoritní data}}
| |||