Verze z 11. 3. 2019, 18:59 editovat Gortyna (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 630 editací doplnění Životopisu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 3. 2019, 16:22 editovat zrušit editaci Gortyna (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 630 editací nově Zralá léta Přejít na další porovnání →
Řádek 34: \| isbn = 80-8639-807-2 }}</ref> Nejprve zde absolvoval dvouletý přípravný kurz, v letech 1852–1859 pak řádné studium. Mimo to bral i hodiny klavíru u německého pianisty Rudolfa Kündigera (1832–1913). Po absolvování školy nastoupil Čajkovskij na ministerstvo spravedlnosti jako asistent přednosty úřadu. Jeho touhy už ale v té době byly zcela upřeny k hudbě. Proto roku [[1863]] opustil státní službu, když se už rok před tím dal zapsat na [[Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu\|petrohradskou konzervatoř]]. Zde ho nejvíce ovlivnil její ředitel [[Anton Rubinstein]] (1829–1894), který Čajkovského vyučoval skladbu. Roku [[1866]] Čajkovskij na konzervatoři absolvoval kantátou na slova [[Óda na radost\|Ódy na radost]] [[Friedrich Schiller\|Friedricha Schillera]], za kterou obdržel stříbrnou medaili. Rubinstein pak Čajkovského doporučil svému mladšímu bratru [[Nikolaj Rubinstein\|Nikolaji Rubinsteinovi]] (1835–1881), aby jej, začínajícího skladatele, přijal jako učitele [[harmonie]] na nově otevřenou [[Moskevská státní konzervatoř\|Moskevskou státní konzervatoř]]. ▼ === ~~Manželství~~Zralá léta === V počátečním moskevském období Čajkovskému velmi pomohl ředitel konzervatoře Nikolaj Rubinstein. Nechal ho bydlet ve svém bytě a uváděl jeho skladby. Během svého pedagogického působení byl Čajkovskij plodný i jako skladatel: do roku [[1878]], kdy učitelské místo opustil, složil mj. opery ''Vojevoda'', ''Opričnik'' a ''Evžen Oněgin'', první čtyři symfonie a klavírní koncert b moll. V červnu 1877 se oženil s [[Antonina Ivanovna Miljukovová\|Antoninou Ivanovnou Miljukovovou]]. Soužití nemělo dlouhé trvání, po necelých třech měsících se manželé rozešli, ale nikdy se nerozvedli. Po rozchodu následovala skladatelova tvůrčí krize.<ref>{{Citace kvalifikační práce Na jaře [[1877]] obdržel Čajkovský několik zamilovaných dopisů od žačky konzervatoře Antonie Miljukové (1948–1917). Skladatel v té době skutečně pomýšlel na svatbu, ale výhradně ze společenských důvodů. V červnu 1877 se oba stali manželi. Vzhledem k Čajkovského [[homosexualita\|homosexualitě]] však manželství nebylo naplněno a po šesti týdnech života duševně zlomený skladatel odcestoval do ciziny. Manželé soužití nikdy neobnovili, ale také se nerozvedli. Čajkovskij posílal manželce pravidelně peníze jako odměnu za to, že bude o jeho sexuální orientaci mlčet. Miljuková měla později tři děti se třemi různými partnery. Posledních dvacet let prožila v ústavu pro choromyslné. Po rozpadu manželství prožil Čajkovskij hlubokou tvůrčí krizi.<ref>{{Citace kvalifikační práce \| příjmení = Grbić \| jméno = Dario Řádek 53 ⟶ 55: \| poznámka = \| jazyk = }}</ref> Odchod z konzervatoře Čajkovskému umožnilo seznámení s [[Naděžda von Meck\|Naděždou von Meck]] (1831–1894). ▲ == Čajkovskij a Antonín Dvořák == K prvnímu setkání obou skladatelů došlo počátkem roku [[1888]] při Čajkovského návštěvě [[Praha\|Prahy]], kam přijel na pozvání [[Umělecká beseda\|Umělecké besedy]].<ref>{{Citace monografie

Petr Iljič Čajkovskij: Porovnání verzí