Petr Iljič Čajkovskij: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
doplnění Života
Řádek 9:
 
== Život ==
=== Mládí a studia ===
Narodil se ve [[Votkinsk]]u v [[Rusko|Rusku]] jako syn důlního inženýra ve státním podniku Ilji Petroviče Čajkovského (1795–1880). Jeho matka Alexandra Andrejevna roz. d'Assier (1813–1854) byla vnučka šlechtického imigranta [[Francie|francouzského]] původu. Petr Iljič měl k&nbsp;ní velmi silný citový vztah. Pradědeček z otcovy strany, Fjodor Čajka, byl [[Ukrajinci|ukrajinský]] [[Kozáci|kozák]], který se vyznamenal v bitvě u Poltavy na straně Petra Velikého.<ref>Alexander Poznansky, ''Tchaikovsky Through Others' Eyes'', 1999, s. 1.</ref> Petr Iljič měl šest sourozenců: Zinajdu z otcova prvního manželství (1829–1878), Nikolaje (1838–1911), Hyppolita (1843–1927), dvojčata Anatola (1850–1915) a&nbsp;[[Modest Iljič Čajkovskij|Modesta]] (1850–1916) a Alexandru (1842–1891). V pozdějších letech měl nejblíže k oběma dvojčatům a Alexandře. V roce 1844 najala rodina pro děti francouzskou [[Guvernantka|guvernantku]] Fanny Dürbach (1822–1901), která měla na duševní vývoj Petra Iljiče značný vliv. Její vzpomínky, které zaznamenal Modest Čajkovskij, jsou významným dokumentem o skladatelově mládí.<ref>[http://en.tchaikovsky-research.net/pages/Fanny_D%C3%BCrbach Bibliografické odkazy].</ref> Vyrůstal v početné rodině a v blahobytu. Rodina vlastnila také [[klavír]], na který poskytla malému Petru Iljiči první školení matka. Jednoho dne přinesl otec domů [[orchestrion]], který mechanicky reprodukoval zvuky [[orchestr]]u. Díky tomuto nástroji se Petr Iljič už v dětství stal vášnivým ctitelem [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]].
 
Řádek 23:
}} (Dále jen Floros 2006).</ref>
 
Rodiče Petra Iljiče sice věděli o chlapcově hudebním talentu a dokonce mu najali učitelku klavíru, nicméně se rozhodli, že perspektivnější než dráha hudebníka pro něj bude úřednické povolání. V roce 1850 ho matka odvezla do Petrohradu, kde se zapsal do Císařské právnické školy.<ref>{{Citace monografie
=== Studium ===
| příjmení1 = Berberová
V mládí nejprve studoval na právnické fakultě v [[Petrohrad]]ě. Mimo toto studium bral i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal pomocným úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce [[1863]] promovat jako [[právník]], opustil státní službu a dal se zapsat na [[konzervatoř]].
| jméno1 = Nina
| titul = Čajkovskij
| vydavatel = HUMANITARIAN TECHNOLOGIES
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet_stran = 237
| strany = 26
| isbn = 80-8639-807-2
V}}</ref> mládíNejprve nejprvezde studovalabsolvoval nadvouletý právnicképřípravný fakultěkurz, v [[Petrohrad]]ě.letech Mimo1852–1859 totopak řádné studium. Mimo to bral i hodiny hudby,klavíru au kdyžněmeckého pianisty Rudolfa Kündigera (1832–1913). Když se ve svých devatenácti letech stal pomocným úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce [[1863]] promovat jako [[právník]], opustil státní službu a dal se zapsat na [[konzervatoř]].
Na Petrohradské konzervatoři udělal velký dojem na jejího ředitele [[Anton Rubinstein|Antona Rubinsteina]], který poté přiměl svého bratra Nikolaje, aby jej, začínajícího skladatele, přijal jako učitele [[harmonie]] na nově otevřenou [[Moskevská státní konzervatoř|Moskevskou státní konzervatoř]].