Verze z 7. 2. 2019, 18:00 editovat Dimash1987 (diskuse \| příspěvky) 1 editace →‎Moskva značka: první editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 3. 2019, 15:10 editovat zrušit editaci Vachovec1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 620 editací →‎Uzavření tiskáren a první střety: fix ref Přejít na další porovnání →
Řádek 113: O svítání v půl šesté malé jednotky kadetů a milice, vyslané vládou, napadly tiskárny dvou bolševických novin, zničily aktuální vydání, poškodily vybavení a zastavily tiskařské stroje.{{sfn\|Wade\|2000\|p=232}}{{sfn\|Daniels\|1997\|p=133}}{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=248}}{{sfn\|Chamberlin\|1976\|p=308}} Zaměstnanci odešli do blízkého Smolného institutu, sídla Petrohradského sovětu, Petrohradského revolučního vojenského výboru a bolševické strany, aby tam o událostech informovali.{{sfn\|Wade\|2000\|p=232}}{{sfn\|Daniels\|1997\|p=133}}{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=249}} Bolševici svolali krizové zasedání za účasti zástupců sovětu, VRV a levých eserů; akce vlády byla označena za kontrarevoluční; a brzy začaly přicházet informace o podezřelých pohybech vojenských jednotek.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=249}}{{sfn\|Wade\|2000\|p=232}} VRV ihned považoval události za kontrarevoluční útok na sjezd sovětů a rozeslal jednotkám „Rozkaz č. 1“ nařizující mobilizaci.{{sfn\|Wade\|2000\|p=232}}{{sfn\|Daniels\|1997\|p=133}}{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=249}} Přes přání menšiny v VRV a bolševické straně byla odmítnuta myšlenka okamžitého povstání{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=250}} a byla přijata pouze opatření zajišťující konání sjezdu sovětů.{{sfn\|Wade\|2000\|p=233}} V deset hodin dopoledne se znovu sešel kabinet a Kerenskij ho informoval o opatřeních přijatých ráno. Přes pochybnosti některých ministrů stále věřil, že má situaci pod kontrolou.{{sfn\|Daniels\|1997\|p=136}} Městská milice však neuposlechla rozkaz zatknout členy VRV a rozpustit jednotky loajální bolševikům, protože podléhala sovětu a ne vládě.{{sfn\|Daniels\|1997\|p=136}} Během následujících dní milice pokračovala ve svých policejních činnostech, ale nepodílela se na obraně Prozatímní vlády.{{sfn\|Daniels\|1997\|p=136}} Většina opatření nařízených Kerenským byla ve skutečnosti obranná: jednotky kadetů byly vyslány střežit nádraží a byla posílena stráž Zimního paláce.{{sfn\|Daniels\|1997\|p=136}} Po zasedání vlády premiér Kerenskij dál neúspěšně pokračoval ve snaze urychlit příchod jednotek loajálních vládě do Petrohradu, zadržet jednotky městské posádky v kasárnách a odstranit z nich komisaře vyslané VRV.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=254}} Během dopoledne a časného odpoledne se vyjasnilo, že většina jednotek v hlavním městě poslouchá pokyny Petrohradského sovětu a rozkazy vlády ignoruje.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=254}} Obě strany se navzájem obviňovaly ze zrady revoluce a pasovaly se na její obránce.{{sfn\|Wade\|2000\|p=233}}

Říjnová revoluce: Porovnání verzí