Eneolit na území Česka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy, typografie, úrovně nadpisů |
Makotřasy, zdroj ke zpracování kovu |
||
Řádek 6:
Znalost nových technologií pravděpodobně vyvolala množství společenských a hospodářských změn. Využití dobytka, který patřil k soukromému vlastnictví, asi vedlo k přesunutí zemědělských aktivit jako činnosti, na které se podílela celá komunita, k činnosti vykonávané spíše menší skupinou, snad jen rodinnou jednotkou (a to muži). [[Oradlo]] nebylo možné užívat na plochách, které jako v [[neolit]]u prošly pouze [[žďáření]]m a kde zůstávaly zachovávány kořenové systémy odstraněných stromů (viz [[žárové zemědělství]]). Proto se asi uplatňuje spíše [[přílohový systém]].
V rámci společenských změn se uvažuje o výraznější sociální stratifikaci dané jednak specializací některých skupin na jinou než zemědělskou činnost (specializovaná řemesla, zpracování kovů, kontrola nad zdroji surovin, obchod), jednak možností kumulovat majetek. Tato stratifikace se pravděpodobně odráží v nálezech hrobů s bohatou výbavou (dále se u mužských hrobů uvažuje i o ceremoniálních zbraních: [[sekeromlat]]y) a ve starším a středním eneolitu ve vzrůstu počtu výšinných sídlišť i [[
== Osídlení ==
Řádek 24:
=== Starý eneolit ===
Ve střední a severní Evropě převládla [[kultura s nálevkovitými poháry]], která zasahovala jak do Čech tak i na Moravu. Kultura nálevkovitých pohárů (KNP) má mladší a starší stupeň. Do staršího stupně se řadí baalberská fáze a siřemská, do mladšího stupně pak salzmündskou fázi KNP. Z této doby pocházejí první doklady odlévání mědi na českém území ([[Makotřasy (archeologická lokalita)|Makotřasy]]).<ref name="encyklopedie-praveku"/> Vývoj Moravy, ale i Čech, ovlivnil o něco později také vývoj na jihovýchodě Evropy. Definována je zde [[badenská kultura]] (v literatuře také jako kultura s kanelovanou keramikou), resp. její starší [[bolerázský stupeň]].
=== Střední eneolit ===
Řádek 32:
Ve střední a východní Evropě se mladém eneolitu rozšiřuje [[kultura se šňůrovou keramikou]]. Na jižní Moravě se pod vlivem jihovýchodu formuluje [[jevišovická kultura]]. Kultura se šňůrovou keramikou je po roce 2400 př. n. l. vystřídána celoevropsky rozšířenou [[kultura se zvoncovitými poháry|kulturou se zvoncovitými poháry]] (kulturou zvoncovitých pohárů). Do samotného konce eneolitu je řazena i [[protoúnětická kultura|kultura protoúnětická]], ze které pokračuje vývoj plynule do [[Doba bronzová na území Česka|doby bronzové]], a [[epišňůrový kulturní komplex]], který je zastoupený na východní [[Morava|Moravě]] [[kultura Chłopice-Veselé|kulturou Chłopice-Veselé]].
==
=== Reference ===
<references>
<ref name="encyklopedie-praveku">{{Citace monografie
| příjmení = Sklenář
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Sklenář
| příjmení2 = SKlenářová
| jméno2 = Zuzana
| příjmení3 = Slabina
| jméno3 = Miloslav
| titul = Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 428
| isbn = 80-7277-115-9
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Makotřasy
| strany = 191–192
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* Neustupný, E. a kol 2008: ''Archeologie pravěkých Čech 4 - Eneolit.'' Praha.
* Pleiner, R. a kol 1978: ''Pravěké dějiny Čech.'' Praha.
| |||