Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi: Porovnání verzí

K určitému zlepšení došlo po roce [[1547]], kdy se po konfiskaci stalo brandýské panství majetkem královské komory. Již roku [[1544]] byl [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] jmenován za probošta kronikář [[Václav Hájek z Libočan]], který se o tři léta později stal i jejím děkanem. Protože ovšem v Boleslavi pravidelně nesídlil vypukl spor a Hájek se nakonec obou hodností vzdal ([[1549]]). Kapitula se snažila o obnova katolické víry v kraji ovlivněném do té doby výrazně [[Jednota bratrská|Jednotou bratrskou]], stejně jako o opravu zchátralých chrámů v [[renesance|renesančním]] duchu. Děkan Ondřej Pešín (1593) završil v letech [[1586]]–[[1593]] obnovu kapitulního chrámu sv. Václava, jeho nástupci [[Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav)|kostelíka sv. Klementa]]. V Boleslavi také fungovala kapitulní škola, kterou, stejně jako probíhající opravy finančně podpořil císař Ferdinand I. Z této doby také pocházejí nejstarší zprávy o mariánských [[pouť|poutích]] konaných ke zdejšímu milostnému [[Palladium země české|Mariánskému reliéfu]] ([[1566]]). Ty záhy podporovali také [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] ze staroměstské [[Klementinum|Klementinské koleje]] (poprvé [[1667]]). Po vydání [[Rudolfův majestát|Rudolfova majestátu]] v létě roku [[1609]] vyhlásili katoličtí předáci boleslavský milostný reliéf, k němuž směřovalo stále větší množství poutníků, za svou záštitu – [[Palladium země české|Palladium země České]]. Roku [[1613]] zahájila kapitula ve spolupráci s jezuity a za podpory panovnické rodiny – císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] a jeho manželky [[Anna Tyrolská|Anny Tyrolské]] a katolické šlechty stavbu nynějšího poutního [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|chrámu Nanebevzetí Panny Marie]], kde je Palladium dodnes uchováváno.

 

 

Při obsazení [[Švédsko|Švédy]] [[1639]]–[[1640]] byly zpustošeny kostely i kapitulní majetky a na jeho konci bylo město celé vypáleno.