Chronostratigrafická jednotka: Porovnání verzí

'''Chronostratigrafická jednotka''' je soubor hornin, který se vytvořil v určitém úseku geologického času a jehož hranice jsou [[Izochrona|izochronními]] liniemi. Je to objektivně zjistitelný [[interval]], do něhož lze řadit události geologického vývoje [[Země]], provádět časovou [[Korelace|korelaci]] a postupné řazení geologických těles, událostí a procesů v celoplanetárním měřítku. Z mezinárodního hlediska jde o nejvýznamnější kategorii stratigrafických jednotek.

Zjišťování [[Geologický čas|geologického času]], ať absolutního, nebo relativního, je velmi komplikované a drahé. Nejefektivnější metodou zůstává proto [[biostratigrafie]], která se opírá o vývoj živých organismů. Pro vymezování chronostratigrafických jednotek jsou využívána biostratigrafická kritéria. Doplňují je [[Magnetostratigrafie|magnetostratigrafická]] data a [[chemostratigrafie]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie

| periodikum =

| datum vydání =

| url archivu =

== Kategorie chronostratigrafických jednotek ==

Podle hierarchického uspořádání od nejnižších do nejvyšších rozeznáváme následující kategorie chronostratigrafických jednotek: [[Stupeň (geologie)|stupeň]], [[Oddělení (geologie)|oddělení]], [[Útvar (geologie)|útvar]], [[Erathem|eratém]] a [[Eonoten|eonotém]]. Mezi nehierarchické jednotky patří chronozóna.

Je definován stratotypy spodní a svrchní hranice, respektive svým [[Bazální stratotyp|bazálním stratotypem]] a bazálním stratotypem nadložního stupně. Geochronologickým vyjádřením trvání stupně je '''věk (age),''' který nese stejný název jako stupeň.

[[Oddělení (geologie)|Oddělení]] (series) je chronostratigrafická jednotka kategorie vyšší než stupeň a nižší než útvar. Oddělení je definováno stratotypy svých hranic, přičemž spodní hranice odpovídá případně i spodní hranici nejstaršího stupně (je-li vymezen). Svrchní hranice je definována bází následujícího oddělení. Časové trvání většiny schválených oddělení kolísá mezi 13 a 35 milióny let. Geochronologickým vyjádřením trvání oddělení je '''epocha (epoch)'''

[[Útvar (geologie)|Útvar]] (System) - je chronostratigrafická jednotka vyšší kategorie než oddělení a nižší než eratém. Útvary zaujímají značný časový interval a jejich hranice jsou vymezeny tak výraznými změnami, že slouží jako základní, globálně korelovatelné chronostratigrafické jednotky. Jejich hranice jsou z hlediska [[Mezinárodní stratigrafická komise|mezinárodní stratigrafické komise]] nejpřísněji sledovanými a formálně definovanými hranicemi. Spodní hranice je vymezena tzv. bazálním [[Stratotyp|stratotypemstratotyp]]em, svrchní hranice je definována na bazálním stratotypu následujícího útvaru. Prvním bazálním stratotypem, který byl podroben formálnímu schvalovacímu řízení se stal v roce 1972 [[Klonk]] u Suchomast (báze devonu). Po něm následovaly další např. báze siluru (Dob`s Linn ve Skotsku) atp. Geochronologickým vyjádřením útvaru je '''perioda (period)''', jejíž název odpovídá názvu útvaru.

[[Erathem|Eratém]] (erathem) je chronostratigrafická jednotka vyšší než útvar, obecně se skládá z několika útvarů. Tradiční názvy eratemů odrážejí hlavní změny ve vývoji života na Zemi (paleozoikum, mesozoikum, kenozoikum). Časovým vyjádřením eratemu je '''éra''', její název odpovídá názvu eratému.

[[Chronozóna]] (chronozone) patří do kategorie nehierarchických chronostratigrafických jednotek. Je to soubor hornin vzniklý kdekoliv na světě v daném časovém intervalu, který odpovídá jiné formální stratigrafické jednotce. Geochronologickým vyjádřením chronozóny je '''chron'''.<ref name=":3" />

<font face="Arial, sans-serif"><span lang="cs-CZ"><strong></strong>''''''</span></font>

Ve druhé polovině [[Dvacáté století|dvacátého století]] byl jedním z hlavních úkolů [[stratigrafie]] vytvořit přesnou definici a globální korelaci chronostratigrafických jednotek. Jednotka je definována svojí spodní hranicí, neboli [[Báze|bází]], vymezenou na vybraném profilu (tzv. bazálním [[Stratotyp|stratotypustratotyp]]u). Svrchní hranice je pak určena bází bezprostředně následující jednotky. Bazální stratotyp nejnižšího oddělení útvaru je zároveň bazálním stratotypem, kterým se definuje spodní hranice tohoto [[Útvar (geologie)|útvaru]]. Každá chronostratigrafická jednotka musí být nějak zakotvena v geologické historii Země. Jako kotva slouží určitý bod, nebo horizont na vybraném profilu. Tento bod a profil se stává mezinárodním standardem či [[Etalon|etalonemetalon]]em podobně jako např. standardní metr či kilogram. Báze chronostratigrafické jednotky je definována v místech, kde byl po často mnohaletých diskusích stratigrafických subkomisí, zatlučen na vybraném profilu (''[[bazální stratotyp]])'' pomyslný zlatý hřeb.Tento pomyslný zlatý hřeb je zatlučen tam, kde na stratotypovém profilu probíhá nějaký snadno objektivně rozlišitelný a široce korelovatelný horizont, zpravidla báze nějaké [[Biozóna|biozóny]].<ref name=":3" />

=== Kritéria pro výběr bazálního stratotypu chronostratigrafické jednotky ===

Požadavky jsou vysoké, v praxi nemohou být dokonale splněny, ale vybraný stratotyp by jim měl vyhovovat co nejlépe.

* Přednostně jsou vybírány profily s monofaciální (''monofaciální'' = jednolící; takový, že rub a líc vypadají skoro stejně) mořskou sedimentací bez významnějších litologických změn v hraničním intervalu.

* Musí obsahovat globálně vzájemně související [[marker horizont]]. Zpravidla to je [[biohorizont]], charakterizovaný nástupem určitého kosmopolitního mořského [[Taxon|taxonutaxon]]u, nebo horizont [[Magnetická reverze|magnetické reverze]] či vrstva vhodná pro aplikaci geochronologických metod (např. metabentonit). Výhodou je přítomnost několika dalších, pomocných marker horizontů na stratotypovém profilu.

* Má umožňovat korelaci s profily v jiných [[Litostratigrafie|lito]]- a [[Biostratigrafie|biofaciích]], tuto možnost lze podstatně zlepšit též vymezením pomocných stratotypů (''parastratotypů'') v jiném typu vývoje (jiná lito- a biofacie, jiná biogeografická provincie).

* Profil musí být důkladně prostudován, prosbírán a proměřen a výsledky publikovány. Dokumentační materiál, zejména [[Paleontologie|paleontologické sběry]], musí být bezpečně a trvale uloženy a snadno přístupny studiu.

=== Postup při vymezování nových či revizi stávajících mezinárodně platných chronostratigrafických jednotek ===

* Organizace příslušné pracovní skupiny v rámci Mezinárodní stratigrafické komise.

* Přehled světového rozšíření a vytčení těch oblastí, které mají pro vymezené jednotky zvláštní význam.

* Výběr nejdůležitějších profilů, které odpovídají požadavkům stratotypu jednotky, resp. její báze.

* Detailní terénní a laboratorní studium vybraných profilů. Terénní vymezení hranice.

* Označení stratotypu v terénu se zajištěním jeho ochrany a přístupnosti.<ref name=":3" />

* CHLUPÁČ, Ivo; BRZOBOHATÝ, Rostislav; KOVANDA, Jiří, STRANÍK, Zdeněk. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2011. <nowiki>{{ISBN |978-80-200-1961-5</nowiki>}}.