Verze z 23. 2. 2019, 15:15 editovat Edelsberger (diskuse \| příspěvky) 33 editací Přidána sekce Související články značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 3. 2019, 14:57 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 11: \| doba stavby = 1935 \| datum otevření = 2005 \| přestavby = \| ředitel = [[Jiří Suchý]] \| loc-map = {{LocMap \|Praha \|label=Semafor \|background=#FFFFDD \|position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=4 \|lat_sec=56 \|lon_deg=14 \|lon_min=25 \|lon_sec=30 \|float=center}} Řádek 25: == Historie divadla == Divadlo bylo založeno roku [[1959]] skupinou divadelníků a hudebníků soustředěných kolem [[Jiří Suchý\|Jiřího Suchého]] a [[Jiří Šlitr\|Jiřího Šlitra]]. Jeho název je de facto [[akronym]], který byl původně odvozen od slov '''SE'''dm '''MA'''lých '''FOR'''em<ref>http://jitkablog.blog.cz/0704/divadlo-semafor Divadlo Semafor</ref><ref>http://korzar.sme.sk/c/5128081/jiri-suchy-ten-co-stvoril-legendu-semafor.html Jiří Suchý: Ten, čo stvoril legendu Semafor</ref>. To mělo vyjadřovat původní úmysl zakladatelů věnovat se co nejširšímu spektru uměleckých žánrů, těmito formami byly myšleny: [[film]], [[poezie]], [[jazz]], [[Loutka\|loutky]], [[tanec]], [[výtvarné umění]] a hudební [[komedie]] (jindy bývá uváděno [[poezie]], [[kabaret]] pro děti, divadlo oživlých rekvizit a škrobených hlav, [[pantomima]], výtvarné umění, [[film]] a hudební komedie). V prvých dvou sezonách se v souladu s touto myšlenkou Semafor prezentoval i jazzovými koncerty, výstavami spřízněných výtvarníků (Z. Seydl, P. Sovák, fotograf J. Lukas), kombinací činoherního, loutkového a černého divadla ([[Jan Švankmajer\|Švankmajerovo]] tzv. Divadlo masek: ''Škrobené hlavy'', 1960; ''Johanes doktor Faust''; ''Sběratel stínů'' – 1961), pásmy poezie a scénického tance (''Divadlo zázraků'', r: J. Vrba, 1960; Morgenstern, Suchý: ''Papírové blues'', r: J. Herz, J. Suchý'','' 1961; Schneider: ''Vo co de?'', r: Z. Braunschläger, 1961) i dětským divadlem (Aškenazy, Smoljak: ''Ukradený měsíc,'' r: [[Ladislav Smoljak\|L. Smoljak]], 1960). Zájem obecenstva o hudební komedii (230 repríz ''[[Člověk z půdy\|Člověka z půdy]]'') a tzv. divadlo písniček (pásma inscenovaných písní, volně spojených reprodukovaným mluveným slovem a doplněných filmovou projekcí), zahájené 1960 pořadem ''Zuzana je sama doma'' (r: A. Moskalyk), způsobil, že se Semafor po dvou sezonách stal autorským divadlem písničkářské (od 1962 i herecké) dvojice Suchý + Šlitr, známé z [[~~Text~~text-appeal~~\|text-appealů~~]]ů v Redutě 1958/59.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika \| titul = Semafor – Divadelní Encyklopedie \| periodikum = encyklopedie.idu.cz Řádek 40: === 1959–1969 tzv. "zlatá éra Semaforu" === [[Soubor:Divadlo Semafor v pasazi Alfa.jpg\|náhled\|Znak divadla Semafor na domě v bývalé pasáži Alfa, nyní Stýblova, vedoucí od Václavského náměstí k [[Františkánská zahrada\|Františkánské zahradě]]. V této budově prožíval Semafor svou nejslavnější éru.]] První [[Divadelní hra\|hrou]] Semaforu se stala hudební komedie ''[[Člověk z půdy]].'' Autorem libreta byl [[Jiří Suchý]], [[Jiří Šlitr]] opatřil písňové texty Jiřího Suchého hudbou. Titulní postavu spisovatele Antonína Sommera v ní alternovali [[Miroslav Horníček]] a [[Miloš Kopecký]] (později [[František Filipovský]]), dále hráli např. [[Karel Štědrý]], [[Waldemar Matuška]], [[Pavlína Filipovská]] a Jiří Suchý. Představení doprovázel orchestr divadla Semafor pod vedením [[Ferdinand Havlík\|Ferdinanda Havlíka]]. Následovalo pásmo písniček ''[[Zuzana je sama doma]]'' ([[1960]]), hra ''[[Taková ztráta krve]]'' ([[1960]]), ''[[Papírové blues]]'' ([[1961]]), kde dostaly prostor Suchého povídky a básně [[Christian Morgenstern\|Christiana Morgensterna]], a další pásmo písniček ''[[Zuzana je zase sama doma]]'' ([[1961]]). Řádek 50: V tomto období vznikaly velice kvalitní hry písňového typu. V těchto komediálních hrách se prosadily klasické zábavné prvky malých divadel. Po dlouhé době se tak divadlu vrátila jeho funkce lidi bavit, nikoli vychovávat. Tyto hry nedržely přísně logický sled a byly jakousi kombinací písní a scének, které z části dotvářela aktuální situace. V roce [[1969]] zemřel Jiří Šlitr. === 1970–1990 === V roce 1970 se stává dvorním hudebním skladatelem Semaforu [[Ferdinand Havlík]], který připravil první hru bez Šlitra, dvoj-představení ''[[Básníci a sedláci/Revizor v šantánu]]''. novou členkou divadla se stala vítězkyně celostátní pěvecké soutěže Talent 70 [[Jitka Molavcová]] Roku [[1972]] měla premiéru hra ''[[Kytice (Semafor)\|Kytice]]'', nejhranější hra Semaforu vůbec (více než 600 repríz). V Kytici se objevili desítky herců, nových i stávajících. Zpíval zde [[Michal Prokop]], [[Hana Zagorová]], [[Jiří Helekal]], [[Věra Křesadlová]], [[Saze (hudební skupina)\|duo Saze]], [[C&K Vocal]], výrazněji se projevil někdejší Suchého asistent [[Jiří Datel Novotný]] a také [[Josef Dvořák]], dříve člen [[Kladivadlo\|Kladivadla]], který se Suchým spolupracoval už na filmu [[Nevěsta (film)\|Nevěsta]]. Nejznámější hry z této doby jsou ''[[Dr. Johann Faust Praha II Karlovo nám. 40]]'' ([[1982]]) a ''[[Jonáš dejme tomu v úterý]]'' ([[1985]]). Řádek 69: \| url = https://www.semafor.cz/minulost-semaforu \| datum přístupu = 2019-02-16 }}</ref> Nejvýraznějšími inscenacemi 90. let byly pokusy o komorní muzikál, dávající prostor Jitce Molavcové, (''Nižní Novgorod'', 1992; ''Víkend s Krausovou'', 1995; ''Mé srdce je Zimmer frei'', 1997; ''Pré'', 1999 aj.). Do Semaforu vrátil jako režisér [[Ladislav Smoljak\|L. Smoljak]] (''[[Víkend s Krausovou]]''''',''' ''[[Purpura na plotně]]'' (1994), ''V hlavní roli písnička'' (1995) a [[Jiří Menzel]] (''Pré'' 1999, ''[[Čochtanův divotvorný hrnec]]'' 2015). <br /> {\| class="wikitable" Řádek 234: === Někteří bývalí členové divadla Semafor === * [[Jiří Šlitr]] * [[Ferdinand Havlík]] * [[Vladimír Hrabánek]] * [[Jiří Grossmann]] * [[Miloslav Šimek]] Řádek 273: === Literatura === * KOLÁŘ, Jan. ''Jak to bylo v Semaforu'': Kapitoly z historie pražského populárního divadla plus dvě dosud nepublikované hry Jiřího Suchého. Praha; Scéna; 1991. 1. vyd. 172 s.; úprava MILAN MAŠEK. Brož. 205x140. ~~<nowiki>~~{{ISBN \|9788085214055~~</nowiki>~~}} * ''Začalo to Redutou''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1964. 300 s. sestavila Iva Hercíková ; doslov Jan Císař <br /> ~~=== Související články ===~~ * === Externí odkazy ===

Semafor (divadlo): Porovnání verzí