Národ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Definice označení národ: +odkazy |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 74:
Je potřeba tedy dodat, že ač většinou převládnou a definují daný národ subjektivní znaky. Národ by nemohl existovat ani bez objektivní. Jde tedy říct, že národ je směs subjektivních a objektivních znaků.
== Vytvoření národního povědomí v Evropě ==
Pojmenování národa, také jako důležitý nápad se objevil v osmnáctém století, kdy Johann Gottfried Herder, německý filozof, pomáhal rozvíjet myšlenku národního státu. V té době proběhla průmyslová revoluce, která vedla ke vzniku průmyslové společnosti. Tyto změny přispěly k nárůstu národního povědomí v Evropě:
* Industrializace byla doprovázena urbanizací, což přispělo k ústupu tradičních venkovských společenství. Jelikož město nevedlo k vytvoření komunit komunitního typu, apelování na národ jako na komunitu kompenzovalo tuto ztrátu.
* V průmyslové společnosti nastala i změna identit. Jedinci se přestali vnímat jako rolníci nebo aristokraté, ale začali se vnímat jako členové národa. To bylo doprovázeno myšlenkou bratrství, zejména po francouzské revoluci.
* Vývoj vzdělávání přispěl k šíření národních jazyků, který byl doprovázen rozvojem symbolické kultury spojené s těmito jazyky.
* Rozvoj sekularizace také oslabil pocit sounáležitosti k identitě náboženství, denominace identity s národností. <ref>HERDER, Johann Gottfried von a Binder, Jan, ed. Uměním k lidskosti: úvahy o jazyce a literatuře. Překlad Jan Binder. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2006. 281 s. Knihovna novověké tradice a současnosti; sv. 52. {{ISBN
== Citáty ==
Řádek 128:
}}
* HERDER, Johann Gottfried von a Binder, Jan, ed. ''Uměním k lidskosti: úvahy o jazyce a literatuře''. Překlad Jan Binder. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2006. 281 s. Knihovna novověké tradice a současnosti; sv. 52. {{ISBN
=== Související články ===
| |||