Celulóza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.48.40.8 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jvs
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 17:
| rozpustnost = nerozpustná
}}
'''Celulóza''' (dříve běžně ''celulosa'') je [[polysacharidy|polysacharid]] sestávající z&nbsp;[[glukóza|beta-D-glukózy]]. Jednotlivé glukózové jednotky jsou spojené [[glykosidová vazba|glykosidovou vazbou]] β-1,4 a tvoří dlouhé, nerozvětvené řetězce, které jsou zcela nerozpustné ve vodě. Celulóza je hlavní stavební látkou [[rostliny|rostlinných]] primárních [[buněčná stěna|buněčných stěn]] a spolu s [[lignin]]em a hemicelulózami se podílí na stavbě sekundárních buněčných stěn; celulóza je nejrozšířenějším [[biologická makromolekula|biopolymerem]] na zemském povrchu, ročně jí vzniká až 1,5×10<sup>9</sup>&nbsp;tun.<ref name="Kim">''Discovery of Cellulose as a Smart Material'' Jaehwan Kim and Sungryul Yun [[Macromolecules]], 2006, 4202-4206, DOI:10.1021/ma060261e</ref> Mimo to se však vyskytuje i u některých živočichů, konkrétně u [[pláštěnci|pláštěnců]] (''Tunicata'').<ref name="novacek">{{citace monografie| příjmení=Nováček| jméno=František| titul = Fytochemické základy botaniky| vydavatel=Fontána| isbn=978-80-7336-457-1 | místo=Olomouc}}</ref>
 
Termín celulóza se také používá pro označování papírenského polotovaru, který je směsí celulózy, [[hemicelulóza|hemicelulóz]] a zbytků [[lignin]]u a pro nějž papírenský průmysl již od [[první republika|první republiky]] používá termín "[[buničina]]".
 
== Struktura a funkce v buněčné stěně ==
 
Struktura celulózy je vytvářena nerozvětvenými řetězci asi 500&nbsp;jednotek&nbsp;D-glukózy. Dlouhé nevětvené [[polymer]]y celulózy v buněčných stěnách rostlin vytváří vyšší struktury – [[mikrofibrila|mikrofibrily]]. To jsou v tahu velmi pevná vlákna složená z&nbsp;mnoha molekul celulózy spojovaných [[vodíková vazba|vodíkovými můstky]]. Obvykle však není celulóza jedinou složkou buněčných stěn, ty totiž obsahují mezi mikrofibrilami i např. [[xyloglukan]]y, [[pektin]]y a případný [[lignin]].<ref name="votrubová">Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996</ref>
 
Uspořádání mikrofibril určuje směr růstu buňky. Pokud jsou v&nbsp;části uspořádány rovnoběžně, buňka roste ve směru kolmém vzhledem ke směru mikrofibril.
 
Syntézu celulózy (z aktivované formy glukózy, tzv. [[UDP-glukóza|UDP-glukózy]]) provádí enzym [[celulózasyntáza]], který je součástí [[cytoplazmatická membrána|membrány rostlinné buňky]]. Je to velký komplex, který zároveň syntetizuje vždy 36&nbsp;vláken. Ty se okamžitě spojují do kompaktní mikrofibrily a vytváří vazby s&nbsp;buněčnou stěnou. Pohyb komplexu plazmatickou membránou určuje směr uložení mikrofibrily ve stěně.
 
== Význam v přírodě ==