Příbuzenství: Porovnání verzí

Příbuzenství je tradičním předmětem [[výzkum]]u [[kulturní a sociální antropologie]]. Očima těchto [[Vědní obor|vědeckých disciplín]] je „příbuzenství celek vztahů [[Pokrevní příbuzenství|pokrevně]] nebo [[Svatba|sňatkem]] spojující mezi sebou určitý počet jedinců“.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119| isbn =ISBN 80-85850-29-X}}</ref> Termín příbuzenství nemusí souviset s takzvanou „pokrevností“. Je spíše specifickým sociálním [[vztah]]em. „Příbuzenství se vztahuje k reprodukci [[společnost]]i, přenosu [[Poznání|vědění]] a kulturních hodnot, k [[Politika|politice]].<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál|vydání=|vydavatel=Portál|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|strany=121|isbn=978-80-7367-465-6}}</ref> V mnoha [[společnost]]ech je příbuzenství nejdůležitější sociální [[Instituce|institucí]].<ref name=":2" />

Za základní jednotku struktury příbuzenských vztahů je považována „elementární [[rodina]]“, která spočívá z [[Otec|otce]], [[Matka|matky]] a [[Dítě|dětí]]. “Složená rodina“ je základní jednotkou příbuzenských vztahů ve společnostech, kde [[Polygamie|může mít muž více žen]]. „Složená rodina“ se skládá z otce, matek, vlastních a nevlastních [[Sourozenec|sourozenců]].<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119| isbn =ISBN 80-85850-29-X}}</ref> Vztahy v rodině jsou pokrevní a nepokrevní. Členem rodiny je možné se stát sňatkem, [[Genealogie|sešvagřením]], narozením nebo [[Osvojení|adopcí]].

Pozicí ve [[Struktura|struktuře]] příbuzenských vztahů je definováno sociální postavení jedince- odpovídá konkrétnímu příbuzenskému vztahu. Aby toto postavení bylo patrné, je každému jedinci přiřazen název, který stanovuje jeho postavení vůči jiným osobám celku (otec, [[syn]], [[strýc]] apod.). Soustava těchto názvů se nazývá „popisná [[terminologie]]“.  Některé společnosti však raději používají takzvanou „klasifikační terminologii“, kde příbuzenské [[termín]]y neurčují konkrétní příbuzenské vztahy mezi jedinci, Název v této popisné terminologii přiřazuje jedinci sociální postavení širšího významu, než je to v případě terminologie popisné (např. termín otec zde lze použít pro vztah otce a dítěte, ale také pro vztah strýce a dítěte).<ref name=":13">{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119| isbn =ISBN 80-85850-29-X}}</ref>